Blind ✔

Kapitola 29: V jámě lvové

„Všechno to začalo na začátku chuuninských zkoušet loni v červenci. Pokaždé, když se konají zkoušky, tak se chystají plány na další jednání, protože všichni jsou svoláni," promluvil Tokugawa Manzo unaveně k týmu sedm, jeho hlas zněl, jako by v sobě měl milion starostí.

Sama Sakura poslouchala tak napjatě, jak jen mohla, kromě dvou rozptýlení, které dala za úkol Vnitřní Sakuře ignorovat. Prvním bylo nepřetržité zvonění v jejích uších, které bylo důsledkem útoku, který dostala dříve toho dne, a druhým bylo, že ji Sasuke opatrně podpíral v náručí. To druhé bylo asi stokrát rušivější než to první, přesto se jí nějakým zázrakem dařilo poslouchat každé slovo.

„Bylo to v Zemi Větru, kde se všichni sešli a diskutovali o tom, kde by se měla konat příští zkouška. Pro vesnici je velkou ctí, že byla vybrána k pořádání Chuuninských zkoušek a přestože každá vesnice přijde na Řadu, proběhla poměrně rušná debata a po dlouhém zvažování bylo rozhodnuto, že chuuninská zkouška se bude konat v Konoze příští rok v lednu," pokračoval Tokugawa. „Většina debat byla způsobena Raikagem-sama, který neustále trval na tom, že je řada na Kumogakure, aby uspořádali zkoušku a že Konoha pořádala zkoušku častěji než kterákoli jiná vesnice. Kolektivní hlasování však rozhodlo jinak."

„Zatímco pořádání chuuninské zkoušky je pocta, skutečný důvod, proč Raikage-sama tak trval na tom, aby se chuuninská zkouška konala v Kumo, byla Zvučná vesnice. Nedávno oto útočil na vesnice na okraji Země blesků a nikoho nenechali naživu. Bylo mnoho klanů s dobrými kekkei genkai v krvi, které všechny zmizely ve vzduchu. Přeživších je jen málo a ti, kteří přežijí, jsou postiženi traumatem."

Sakura cítila, jak Sasuke ztuhl a sevření jejích ramen zesílilo. Když jim Tokugawa nevěnoval pozornost, tajně na něj položila ruku uklidňujícím způsobem. Sasuke ze všech lidí chápal, čím si přeživší těchto klanů procházeli.

„K těmto útokům docházelo nepravidelně a bez varování, jako by brali lidi do zajetí kdykoli je potřebovali nebo jako kdyby je k něčemu potřebovali," pokračoval Tokugawa, aniž by si toho všiml. „Shinobi Kumo často dorazili příliš pozdě na to, aby někoho zachránili a bylo málo, co jsme mohli udělat jinak. V zoufalém pokusu zachránit některé z mála zbývajících vesnic na hranici Raikage požádal Otokage, že s nimi uzavře dohodu. Požádal, aby nájezdy na Zemi Blesků hraničící s městy ustali výměnou za cokoli – v rozumných mezích."

„Mám otázku," promluvila Sakura náhle. „Proč Kumo vyjednává mírovou smlouvu? Nepatří země Feudálním pánům?"

„V Zemi Blesků děláme věci trochu jinak než v Zemi Ohně," odpověděl Tokugawa. „Nesoustředíme všechny naše shinobi do jedné vesnice, ale spíše jsou rozptýleni po zemi v malých jednotkách a dělají svou práci na obranu zemských hranic. To prospívá jak shinobim, tak feudálním pánům; největší z vesnic je místo, kde by se konala chuuninská zkouška, a ta se stává jakýmsi ústředním bodem všech shinobi Kumo. Každopádně většina vesnic, které byly napadeny, byly vesnice shinobi a Kumo má na starosti tyto vesnice. Feudální pánové se starají o své a Kumo se stará o své."

Sakura přikývla a naznačila mu, aby pokračoval.

„Takže byla navržena výměna. Podmínky, které nam dalo Oto, byly velmi jednoduché, ale zároveň obtížné. Byli jsme požádáni, abychom zajistili, aby se chuuninské zkoušky konaly v Kumogakure a oni by nechali pohraniční města na pokoji. Odůvodnění za tím bylo, aby se shinobi ze Zvuku mohli účastnit Chuuninských zkoušek, protože jim bylo zakázáno se jich zúčastňovat po útoku v Konoze asi před čtyřmi lety," řekl Tokugawa s nádechem, který naznačoval, že se jeho příběh blíží ke konci. „Proč se chtěli zúčastnit chuuninských zkoušek, to nebyla naše starost. Usoudili jsme, že je to způsob, jak se vykoupit a způsob, jak si zajistit místo ve Zkušební radě. A takhle se věci mají."