Upír

1.4K 92 16
                                    

Kniha zaklínačská
Upíři
Mají mnoho jmen, mezi ně patří upíři, vampíři, pijavice aj. Nemají skoro žádné slabiny. Mezi jejich přednosti patří rychlost, síla, schopnost rychle se uzdravovat, nesmrtelnost a krása. Díky svému zevnějšku nalákají kořist a poté vysají krev. Jestliže někoho kousnou, ale nezabijou, stane se z oběti také upír. Jediné co je může zabít je oheň a dřevo. Když chcete upíra zabít dřevem, musíte jim probodnout srdce, jinak se uzdraví. Pozor! Upírům neškodí sluneční světlo, česnek ani svěcená voda.

Ve spaní zaslechnu šramot. Někdo se mi vkradl do pokoje! Instinktivně se proberu, rychle vytáhnu nůž zpod postele a vyskočím. Proti oknu se rýsuje tmavá postava. Vrhnu se na ni a shodím ji na zem. Začne se bránit. Překulí se na mě a taky vytáhne nůž. Teď už vidím, že je to muž. Kopnu ho a svalím ze sebe. Rychle se seberu ze země a stejně tak on. Skočí po mě, ale já uhnu, takže se mu dostanu za záda. Přiskočím k němu a dám mu ostří na krk. Druhou rukou ho objemu, aby se nemohl hýbat. Je ale silnější a vykroutí se mi. Chytne mě bolestivě za zápěstí až mi vypadne nůž z ruky. Přitlačí mě ke zdi a druhou rukou mě zmáčkne pod krkem.

,,To byla slabota, princezno," ozve se Harryho opovržlivý hlas u mého ucha. ,,Vůbec se neumíš bránit."

,,Myslíš?" dělají se mi mžitky před očima, jak mě drží, ale pořád mi to myslí. Zvednu koleno a kopnu. Přímo do rozkroku. Zaskučí a pustí mě. Seberu mu zbraň a přiložím špičku na místo, kde má srdce. ,,Jseš mrtvej," řeknu klidně.

,,Dřív bys ale byla mrtvá ty," opáčí. Už v jeho hlasu neslyším takové pohrdání.

,,Mimochodem, můžeš mi vysvětlit, proč mě budíš ve dvě ráno? A ještě k tomu je neděle," všechen adrenalin z boje vyprchá a já si uvědomím, jak jsem unavená.

,,Thomson mi nařídil, abych tě vzal na lov, princezno. Takže se sbal a za pět minut vyrážíme," vyskočí oknem na strom a sleze dolů.

...

,,Už tady chodíme tři hodiny, nemůžem se vrátit?" povzdechnu si. Procházíme lesem za městem, které už jsme taky prošli.

,,Ještě ne," odpoví Harry otráveně, ale spíš kvůli mě, než kvůli ztracenému času. ,,Trpělivost růže přináší. Vidíš, princezno?" skloní se k něčemu na zemi. Podívám se taky. Na kameni je zřetelně vidět velký cákanec krve. O kus dál je další na kmeni stromu. Pomalu se vydáme po krvavých stopách. Za chvíli uslyšíme mlaskavé zvuky. Upír. Stojí mezi stromy a v jeho náruči leží bezvládná dívka. Harry se na mě podívá. půjdu zepředu, ty zezadu, řekne bezhlasně. Kývnu a vyndám si z batohu plného zbraní dřevěný kolík. Potichu upíra obejdu. Když pije, tak mě a Harryho pravděpodobně necítí.

Harry se k němu doplíží co nejblíž a vystartuje. Hodí po něm jeden kolík, ale strefí se do ramene. Upír zařve bolestí, vyrve si kolík z těla a zahodí ho. Na nic nečekám. Vyběhnu na něj, ale škrábnu ho jenom do ruky, protože uhne. Najednou se objeví před Hyrrym a kopne ho, čímž ho odhodí dobrých pět metrů daleko. Harry zaúpí a zůstane ležet. Upír se teď zaměří na mě. Ocitneme se tváří v tvář. V jeho červených očích spatřím šílenou radost. Nechce nás zabít, ale mučit. Oženu se po něm, ale uhne. Praští mě do hlavy, až spadnu na zem. Skloní se nade mnou. Ach bože, je po , proletí mi hlavou. Nechci se dívat do těch šílených očí, tak uhnu pohledem na stranu. Pocítím naději. Upír mi odhrne vlasy z krku. Pomalu pohnu rukou, aby si toho nevšiml. Vysunou se mu špičáky. Najednou rychle popadnu Harryho kolík, který si upír vyškubl z ramene, a bodnu. Přesně do srdce. Upír ztuhne a vyděšeně se podívá na svou hruď. Otevře ústa, ale nic z nich nevyjde. Ještě jednou se otřese a znehybní. Zvednu se a vyzvracím do křoví. Harry leží na zemi a úpí. Pomůžu mu se zvednout. Asi má vyvrknutý kotník a vykloubené rameno. Já jsem na tom dobře, až na to jak jsem otřesená z toho, jak jsem zabila upíra.

,,Ainslie? Jsi v pořádku?" zadívá se na mě. Tohle je poprvé, co mě oslovil jménem. Určitě vypadám jako duch, jak jsem bledá. Zavrtím hlavou. Někoho jsem zabila. Pořád před sebou vidím, jak umřel. Jsem si jistá, že mě to bude pronásledovat až do smrti.

Tak po dlouhé době jsem tu zase. Teď o prázdninách, prosím, nečekejte pravidelné přidávání částí, asi chápete proč. Mimochodem, děkuju všem za krásné komentáře a hlasy. Díky lidi! Všechny vás zbožňuju.

ZaklínačkaWhere stories live. Discover now