You are my life

31.

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Pohled Bomi:

Hráli jsme tedy pokera a po třetí výhře nad Sanem jsem přestala ty výhry počítat.

Najednou se k nám připojil i Mingi a sedl si za mě. Jeho příjemné teplo mě lákalo se k němu přitulit a když mi omotal ruce kolem pasu, neodolala jsem a opřela se o něj.

"Prakticky o nic, jen to, že mě tvá holka drtí v pokeru." Stěžoval si San. Mě spíš zarazilo to oslovení ale Mingi na to nereagoval, spíš mu radil ať nehraje, když se mu to nelíbí.
Takže už jsem mezi klukama brána jako Mingiho holka. Podstatě mi to nevadí, protože mám víc než ráda Mingiho.
"Já ale za to nemůžu. Vidíš sám. Seonghwa mýchá karty, takže si je nemůžu ani namýchat a tím pádem nevím co mi přijde." Použila jsem argument. Umím si namýchat karty, tak abych vyhrála ale nemám to zapotřebí.

San neskrýval svou touhu mě alespoň jednou porazit a já mu to i přála ale karty mi to nechtěly dovolit.

Během další hry jsem pozorně sledovala Sana a ostatní. Woo to vzdal jako první. Při této hře nerad riskuje. Já dostala zase dobré karty. Na rukou jsem držela Ful house. Uvažovala jsem jestli nemám hrát All in ale rozmyslela jsem si to, když jsem viděla Honga se usmívat při pohledu do karet.

Sázeli jsme a San navýšil sázku. Hong neměl problém dorovnat, takže nejspíš se na něj usmálo štěstí.
Navýšila jsem sázku i já a to už San přemýšlel jestli má dorovnat nebo to vzdát ale nakonec dorovnal.

"Ukažte karty." Vyzval nás Seonghwa. Hong položil své karty na stůl. Postupka, sice ne královská ale měl ji docela vysokou. San měl dva páry. Dvě esa a dva krále. Taky dobrý ale jakmile jsem položila já své karty na stůl, San se začal zase čertit.

Seonghwa se zeptal Mingiho, jestli bude hrát taky ale on odmítl s tím, že je jen psychická podpora a to by nebyl Woo aby si neodpustil nějakou poznámku. Já se uchechtla a San toho využil: "Taky bych potřeboval psychickou podporu." Žadonil jako malé dítě. Hned se ujal Woo té psychické podpory. Byli tak sladcí.

Natočila jsem hlavu na Mingiho. "Půjdeme do pokoje?" Optala jsem se. Chtěla jsem se ještě chvíli mazlit než půjdu spát. "Jestli chceš, tak půjdeme." Odpověděl a líbnul mě na nos.
Postavili jsme se.
"Já už nebudu hrát abych nezdeptala ještě víc Sana." Pronesla jsem s úsměvem. "Dobře, dobrou noc." Odpověděl Seonghwa a postupně mi všichni přáli dobrou noc.
"Já bych to rozdýchal, když mám tady psychickou podporu ale dobrá." Pronesl San a postavil se. Objal mě tak náhle. Chvíli mi trvalo než jsem ho objala nazpátek. "Dobrou noc a děkuji." Šeptl a odtáhl se. "Nemáš zač a dobrou." Pronesla jsem s úsměvem.

Mingi ještě něco šeptal Woovovi a pak už se se všemi loučil.

Společně jsme došli k jeho pokoji a vešli dovnitř. Já si sedla na postel a všimla si toho bloku, do kterého Mingi psal před obědem. Podívala jsem se na něj. Stál u dveří a opíral se o ně s úsměvem na tváři. "Jen si to přečti." Odpověděl na nevyřčenou otázku. Já se usmála a otevřela blok. Nalistovala jsem poslední popsaný list a přečetla si to celé znova.

Byl to krásný text a bylo mi jasné, že je o mně. Mingi se mezitím co jsem četla, přesunul na postel a sedl si za mě.

Dočetla jsem poslední sloku a koukla na něj. Nebyla jsem schopná mluvit a tak jsem mu padla kolem krku. Objetí mi opětoval a víc si mě k sobě přitáhl.

Trochu jsem se odtáhla abych na něj viděla. "Jak dlouho to trvá?" Zeptala jsem se. "To není důležité." Pronesl Mingi a dal mi jeden pramínek za ucho. "Pro mně je, Mingi." Pronesla jsem. Mingi si povzdechl. "Už dlouho. Od prvního dne, kdy jsi s Hawoonem vstoupila do zasedačky a představila se jako nová manažérka od Seonga." Odpověděl mi a já se mu celou dobu dívala do jeho očí. "Proto ta zášť vůči Yiyunovi?" Zeptala jsem se. "Ne, proto ne. Z prvu jsem myslel, že je fajn ale pak jsem si všiml malých drobností. Třeba, když ses s námi bavila nad sklenkou a smála ses naším vtipům, tak vždy to Yiyun utnul ve stylu, že ráno musí brzo vstávat a to mi vadilo.
Potom ty přípravy na svatbu a jeho chování mě vytáčelo. Byla to vaše svatba ale on se choval jako by to byla jen jeho svatba." Pronesl Mingi a mě se nahrnuly slzy do očí. Netušila jsem, že je až tak všímavý. "On si tě nezaslouží, Bomi." Dodal. "Proč jsi mi nikdy nic neřekl?" Optala jsem se. "A poslouchala bys mě? Byla jsi zamilovaná do Yiyuna a já se jen modlil aby se k tobě choval hezky." Pronesl Mingi. Já ho jen mlčky poslouchala a cítila jak mi stéká jedna slza z tváře. Mingi se mírně usmál a jemně mi setřel slzu z tváře. "Neplakej." Pronesl tiše. Já se uchechtla. "Tobě se to lehko řekne, Mingi." Řekla jsem a pohladila ho po vlasech. "Kdybych jen věděla..." "Tak bys s tím stejně nic neudělala, Bomi. Jen by ses trápila, protože bys to věděla." Skočil mi do řečí Mingi a měl pravdu. Trápila bych se, protože jsem měla oči jen pro Yiyuna a nemohla bych ho opustit kvůli jinému i když by šlo o Mingiho.

✨ To by continued...✨