You are my life

41.

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Pohled Mingiho:

Když se Bomi začala rozčilovat, byla roztomilá.

Zatímco si skládala své věci, přistoupil jsem k ní ze zadu a líbnul ji na krk. Více se na mě natiskla a ruce si položila na mé, které jsem měl omotané kolem jejího pasu.
"Ještě se zlobíš?" Optal jsem se a Bomi se otočila na mě. Objala mě kolem krku. "Nedokážu se na tebe zlobit, Mingi." Odpověděla mi polohlasem a přitáhla si mě do polibku, do kterého jsem se připojil.

Vydali jsme se z pokoje ruku v ruce. Z obýváku už se ozývaly hlasy.
Sanha seděl na pohovce a povídal si s klukama. Na stole byla položená vázaná květina.

"Konečně jste se uráčili se k nám přidat. Sanho, to je náš anděl strážný Bomi. Bomi to je Sanha." Hned představil Woo a Sanha se hned postavil a vzal do ruky tu květinu. Pravici a s úsměvem si s Bomi potřásli ruku. "Ahoj." Pronesla Bomi s úsměvem. "Ahoj, rád tě poznávám osobně." Pronesl Sanha a předal květinu Bomi. "Děkuji a radši nechci vědět, co všechno ti nakecal." Dodala s úsměvem a pokývala hlavou na Wooa, který se začal koukat ven. "To máme venku krásné počasí, viďte." Poznamenal Woo s úsměvem. Všichni jsme se zasmáli.
"Jen samou chválu." Poznamenal Sanha s úsměvem.
"Ukaž, dám ti tu kytici do vázy." Nabídl jsem se s úsměvem a vzal od Bomi kytici. Stočila na mě pohled. "Děkuji." Poděkovala a letmo mě políbila.
S úsměvem jsem od ní vzal kytici a odešel s ní do kuchyně.

Pohled Bomi:

Sedla jsem si mezi Wooa a Sanhu a stočila svou pozornost na Sanhu. "Asi je nemístné se ptát, jak to zvládáš?" Optala jsem se. "No, ráno to bylo kritické ale teď je to lepší." Odpověděl Sanha. "Chtěl tě taky poznat." Dodal Sanha zachmuřeně. "Škoda, že jsem ho nepoznala." Přitákala jsem. Měla jsem další otázku ale bála jsem se na to zeptat.
Sanha na mě působil jako citlivý člověk a tahle konverzace by ho mohla dovést k pláči.

"Woo vzpomínal na tvé první krůčky v této branži. Prý jsi dokázala velké změny." Promluvil Sanha. "Opravdu?" Koukla jsem se na Wooa. "Velké změny, říkáš." Zopakovala jsem s úsměvem při pohledu na Wooa.

"Prala se jako lvice aby dosáhla toho, co máme teď." Dodal Mingi, který se k nám připojil. Woo se posunul aby si mohl sednout vedle mně. "Je pravda, že ty začátky byly krušné ale stálo to za to." Dodala jsem a natiskla se na Mingiho.

"Slyšela jsem pár písní od tvé skupiny a musím uznat, že jste dobří." Pochválila jsem s úsměvem. Sanha se trochu začervenal a i posmutněl. "Jsem rád, že se ti líbí." Pronesl Sanha.

"Moment, já myslel, že posloucháš jen naší tvorbu." Poznamenal San, který položil před nás tác s večeři. Bylo to sushi.
"Ty sis vážně myslel, že poslouchá jen nás?" Optal se Seonghwa s dalším tácem se sushim. "Jo, je na tom něco špatného?" Ohradil se San.
"Vaše písničky znám už nazpaměť a proto jsem začala poslouchat i konkurenci." Pronesla jsem s úsměvem.

Najednou do obýváku přiběhl Jongho s mobilem v ruce. "Už jste to viděli?" Zeptal se nás nadšeně. "Ne, co?" Optal se Woo. "Naše skvělá Bomi je hvězdou sociálních sítí." Pronesl Jongho s úsměvem a něco klikal do mobilu.
"Cože?!" Vyhrkla jsem ze sebe zděšeně. Proč já? A co jsem udělala, že jsem se stala terčem publicity?

Jongho nám podal s úsměvem mobil, kde běžela scénka, kde jsem Yiyunovi dala facku.
"Páni. Tohle bych do tebe neřekl ale slušná rána." Pochválil mě Sanha s úsměvem. "Tak až tohle uvidí ředitel, bude se mnou ámen." Pronesla jsem rezignovaně.

"Ten policista je Bominnin manžel a zasloužil by si víc než facku." Vysvětloval Woo Sanhovi.

"Hele Bomi, v klidu ředitel už to viděl a dokonce se k tomu vyjádřil." Oznámil Sang, který stál vedle Jonghoa. "Cože?!" Vyhrkla jsem ze sebe. "Dokonce i Hawoon." Dodal Jongho s úsměvem.

Natáhla jsem se pro mobil od těch dvou. Sang mi podal mobil.

"Jako ředitel studia a nadřízený paní Kong se ji musím zastat. Mluvil jsem o tom s paní Kong a vím podrobnosti, které jí k tomuto činu vedly. Je to čistě její soukromá záležitost. Nestalo se to na území studia, takže ji nepostihne žádný trest z mé strany." Četla jsem nahlas udiveně komentář od ředitele. "Přesně tak a něco podobného napsal i Hawoon." Dodal Jongho. "Gratuluji, jsi hvězdou sociálních sítí." Pronesl Woo s úsměvem. Už jsem se nadechovala, že něco řeknu, když mi zazvonil telefon. Zvedla jsem ukazováček a vytáhla mobil z kapsy. "To je Jaho." Oznámila jsem a stoupla si. "Pozdravuj ho." Řekl Mingi. Kývla jsem na souhlas, letmo ho políbila a přijala hovor.

Me:
"Ahoj,"

Jaho:
"Ahoj Bomi, gratuluji ti."

Me:
"Neříkej mi, žes to taky viděl." Došla jsem do pokoje.

Jaho:
"Jo viděl. Slušná rána na holku."

Me:
"A kdo mě ji naučil. Jo abych nezapomněla. Mám tě pozdravovat od Mingiho."

Jaho:
"To je ten, co naložil Yiyunovi?"

Me:
"Ano."

Jaho:
"Tak, že ho zdravím taky a stále je to kamarád?"

Me:
"Ehm no víš…" začala jsem nervozně a na druhém konci se rozezněl smích.

Jaho:
"Je mi to jasné. Yiyun dotáhl na stanici nějakého mladíka s tím, že ho napadl."

Me:
"To si děláš srandu." Vyhrkla jsem ze sebe s úsměvem.

Jaho:
"Ne nedělám. Před chvíli jsem toho mladíka pouštěl."

Me:
"Proboha."

Jaho:
"No bude to mít ještě dohru. Šéf chce po něm podrobné písemné vysvětlení o zatčení toho mladíka, protože svědectví mladíka nesouvisí s Yiyunovým svědectvím."

Me:
"Zavařil si to sám."

Jaho:
"A o co teda šlo, že od tebe vyfasoval takovou facku."

Me:
"Nevím přesně co mě k tomu donutilo. Jestli to byly slova nebo činy nebo všechno dohromady. Navážel se do Mingiho a stál u mně tak blízko. Měla jsem strach, že si něco dovolí před svědkami a tak asi proto jsem udělala první krok."

Jaho:
"Udělala jsi dobře. Hele ale ten zítřejší oběd platí."

Me:
"Už jsem se lekla, že mi dáš košem, když jsi o tom začal mluvit. Samozřejmě, že platí."

Jaho:
"Skvělé. Hele musím jít. Tak zatím se měj a zítra."

Me:
"Ty taky, ahoj."

Rozloučila jsem se s ním s úsměvem a zavěsila jsem.

✨ To by continued...✨