You are my life

29.

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Pohled Mingiho:

Povečeřeli jsme a u toho si i povídali.
"Já jdu odnést to nádobí." Pronesla Bomi a začala sbírat nádobí. "Hned se k tobě přidám. Jen vyřídím tu rezervaci v restauraci. Máš nějakou oblíbenou restauraci?" Zeptal jsem se. "Je mi jedno, kam mě vezmeš." Odpověděla mi s úsměvem a letmo mě políbila. "Dobrá." Souhlasil jsem a ještě si přivlastnil její rty. Miloval jsem jejich chuť.

Bomi odešla a já se podíval na restaurace, které mají otevřeno večer. Většina jich vařila do osmi a tři dokonce do desíti.
Nakonec jsem oslovil restauraci, kde jsme byli dnes na obědě.

Rezervaci jsem měl hotovou a napadly mě další slova k písni, kterou teď píšu. Sedl jsem si na zem do tureckého sedu a opřel se zády o postel.

Jsem zamilovaný
(Snil jsem ve snu každou noc)
Jsem zamilovaný
(Snil jsem ve snu každou noc)

Najít stopy, které jsi zanechal
Toužím po tobě, ty sen

Nikdo neříká Oh, nic, co by tě naplnilo
Noci se sny také vyblednou. Vůně proniká a přetrvává
Ztratil jsem tě hledat, zachraň mě, řekni oh, nikdo neřekl Oh

Nemůžu se vrátit k tomu, jak to bylo
Neznala jsi mě. Poté, co jsem narazil no vás
Chci pro tebe víc, nekontrolovatelně toužit

Pohled Bomi:

Odnesla jsem špinavé nádobí s krabici od pizzy. Rovnou jsem opláchla nádobí a utřela. "Bomi, zahraješ si s námi pokera?" Optal se Hong. "Ale já chci Uno." Žadonil Jongho. "Uno hrajeme pořád." Pronesl otráveně Hong. "Prosím tě, Bomi, rozhodni ty nebo si skočí po krku." Navrhl Yunho a všechny pohledy se stočily mým směrem. "Proč zas já?" Zeptala jsem se. "Protože chtějí hrát společenské hry jen kvůli tobě." Pronesl Seonghwa a objal mě kolem ramen. "Ach jo." Povzdechla jsem si a podívala jsem se na Honga a Jonghoa. Oba mě pohledem prosili.

"Promiň Jongho ale radši bych si zahrála pokera." Vyslovila jsem. "Zrádkyně." Nazval mě Jongho. Já na něj vytřeštila oči. "Ne dělám si legraci." Dodal Jongho s úsměvem a objal mě.
"Stejně by to ten malý prďola nerozdýchal." Poznamenal Jongho tak aby to ten prďola slyšel. "Toho malého prďolu vidíš kde?!" Začal se čertit Hong a už se vrhl na Jonghoa. Já se zasmála a ostatní se smáli se mnou.
Hong začal lechtat Jonghoa ale šlo vidět, že Jongho má prostě víc síly než Hong.

"Nechci vám do toho nějak mluvit ale někdo tady chtěl hrát pokera. Platí to stále?" Zvolala jsem na ty dva.
"Jo platí, jen co zlechtám Jonghoa za toho prďolu." Pronesl Hong snažíc se přitom dostat z Jonghového sevření. "Tak já se jdu poptat Mingiho, Wooa a Sana jestli se k nám taky přidají." Řekla jsem a šla.

Klepla jsem na pokoj, kde byli Woo a San. Na vyzvání vstoupila dál.
"Kluci chtějí hrát poker, přidáte se taky?" Zeptala jsem se a všimla si těch fialových krků obou kluků. "Jsem zvědavá, jak bude reágovat tisk na ty vaše krky, pánové." Poznamenala jsem s úsměvem. "Ať si reáguje jak chce, mě je to jedno." Pronesl San a objal Wooa. "Slyšelas." Dodal Woo s úsměvem. Já se usmála. "Dobrá. Tak jdete hrát?" Zeptala jsem se. "Hraješ taky?" Zeptal se San. "Ano." Odpověděla jsem mu. "Super, za chvíli jsme dole." Pronesl San a políbil Wooa.
Já se raději vyplížila z pokoje a šla se poptat Mingiho.

Klepla jsem na dveře a nakoukla dovnitř. Mingi seděl na zemi u postele zády ke dveřím. Opatrně jsem se vplížila do pokoje a lehla si na postel. Líbla jsem ho na krk a všimla si notesu, do kterého píše píseň.

Natočil hlavu na mě a spojil naše rty.
"Chodíš jako duch." Poznamenal Mingi. "To je účel. Kluci chtějí hrát pokera, jdeš taky?" Zeptala jsem se ho. "Pokera moc neumím ale příjdu za chvíli." Pronesl s úsměvem. "Dobře." Souhlasila a ještě ho políbila. Pak jsem vyšla z pokoje.

✨ To by continued…✨