You are my life

10.

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Pohled Mingiho:

Čekal jsem, že bude protestovat ale ona si lehla a vážně zavřela oči. Zajímalo by mě, co ji do toho čaje Seong přihodil.

Pozoroval jsem její klidné spaní a vypadalo, že bude spát delší dobu.
Přivoněl jsem k hrnku, ve kterém byl ještě čaj a nic kromě meduňkové vůně, která byla silnější než obvykle, jsem necítil.
Vrátil jsem hrnek zpátky a zkusil se vrátit k té písni.

Nasadil jsem si brýle. Nosím je jen, když musím. Na jevišti je mám spíš jako doplněk k outfitu ale doma po nich sáhnu až jak cítím, že mám unavené oči.

Nemůžu se vrátit k tomu, jak to bylo
Neznala jsi mě. Poté, co jsem narazil na tebe
Chci pro tebe víc, nekontrolovatelně toužit

Jako bych snil ve snu
Ztratil jsem tě hledat
Jsi sen, ve kterém žiji, sen, ze kterého nikdy nemůžu vstát
Každý den a noc tě sleduji

Podíval jsem se na Bomi a zjistil, že je vzhůru a že mě pozoruje. Usmál jsem se na ni.

Pohled Bomi:

Prospala jsem se a pohledem hledala Mingiho. Vážně tam byl. Seděl u postele a v ruce měl ten svůj blok, na nose měl nasazené brýle a soustředěně upíral zrak do bloku.

Zaregistroval můj pohled a usmál se. Úsměv jsem mu opětovala. "Píšeš tu písničku?" Zeptala jsem se na blbou otázku. "Ano. Jakto, že ještě nespíš?" Zeptal se Mingi a odložil blok na noční stolek. "Už jsem vyspaná. Musím se zeptat, co mi dal Seong do toho čaje, protože se mi spalo dobře." Odpověděla jsem s úsměvem. "Jo to by zajímalo i mě ale podle vůně mám pocit, že jen přidal víc meduňky." Pronesl Mingi a přisedl si na kraj postele. "Máš i zdravější barvu, než jsi měla ráno." Poznamenal Mingi. "Není divu, cítím se mnohem lépe." Oznámila jsem mu. Sedla jsem si na posteli. "Už mi prozradíš do koho ses zamiloval?" Zeptala jsem se. Mingi se zasmál. "Na to si budeš muset ještě počkat." Pronesl s úsměvem. "Doufala jsem, že si to rozmyslíš. Tak nic." Řekla jsem.

Někdo zaklepal na dveře a do pokoje nakoukl Wooyoung. Spatřil mě a do široka se usmál. "Bomi." Vyslovil mé jméno, s úsměvem přistoupil k posteli a sedl si na kraj. Objal mě kolem ramen, já ho objala nazpět a šeptla mu tiché 'ahoj'. Pak se přivítal s Mingim.
"Seong, mi řekl, že budeš okupovat můj pokoj." Pronesl Woo. "Ano, snad ti to nevadí." Pronesla jsem. "Blázníš? Jsem rád, že najde využití a navíc, jsem rád, že budeš tady i když mi vrtá hlavou, co se stalo." Pronesl Woo s úsměvem. "Všechno se dozvíš, neboj." Pronesl Mingi a plácl ho přes rameno.
"Jo, to mi taky bylo řečeno a mám takové tušení, že to bude mít co dělat s tvým monoklem a s tou ošklivou modřinou, co má Bomi na tváři." Pronesl Woo. "Wow, ty jsi rozený Sherlock Holmes." Pronesl Mingi s úsměvem. "Haha. Pojďte na večeři." Pronesl a postavil se a my ho následovali.

Já si šla ještě opláchnout tvář a dorazila ke stolu, kde už všichni seděli.
Pozdravila jsem a sedla si mezi Mingiho a Wooa.

Nabrali jsme si jídlo a popřáli si dobrou chuť. Chutnalo to dobře, takže jsem pochválila i tohle jídlo.

Po večeři jsme se všichni sešli v obýváku a všichni čekali až začnu mluvit.
"Tak jo asi bych vám měla říct pravdu o mém manželství." Začala jsem nervózně. "Posloucháme." Pronesl Jongho. "Mé manželství s Yiyunem není tak růžové, jak jsem si představovala. Krátce po svatbě po mě chtěl abych změnila zaměstnání a byla více doma…" Začala jsem a pokračovala až do té návštěvy, která proběhla odpoledne. Kluci jen tiše naslouchali.
"…a tak jsem teď tady u vás." Dokončila jsem svůj příběh a nastalo ticho. Takový klid před bouří.
Pak se San, Jongho a Hong postavili a začali pochodovat po místnosti. "Já ho zabiju." Vyhrožoval San a měl ruce v pěst. "To nemusíš. Už jsem mu dal pořádnou nakládačku." Prozradil mu Mingi.
Woo mě objal kolem ramen. "Teď už bude dobře." Konejšil mě.

"Upřímně teď lituji toho, že jsem ti nedovolil bojkotovat tu svatbu, Mingi." Prohlásil Yunho. Já zbystřila a nechapavě se podívala na Yunhoa. "A že to dalo práce." Dodal Yunho a já stočila pohled na Mingiho. "Ten chlap se mi nelíbil od prvního momentu." Vysvětlil Mingi.
Najednou mi skoro všechno začínalo dávat smysl.
Ta písnička, Mingiho chování a teď se dozvím, že chtěl i bojkotovat mou svatbu.
"Tak se mi zdá, že …" "Sane! Drž jazyk za zuby!" Začal San a potutelně se usmíval ale Mingi ho okřikl a věnoval mu varovný pohled. "Co je na tom špatného?" Optal se Woo.
"Nechte ho být. Pojďme si radši popovídat o něčem veselším." Navrhl Seong.

"Tak já mám jednu zajímavou storku. Nebudete věřit." Začal Woo s úsměvem a začal vyprávět, co se mu stalo dneska ale já ho nedokázala vnímat. Stále jsem přemýšlela nad Mingim a celou tou situací. Není možný aby do mě byl zamilovaný, vždyť bych si toho všimla nebo jsem tak slepá?

✨ To by continued…✨