You are my life

20.

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Pohled Bomi:

Během focení jsem zavolala Hawoonovi.

Hawoon:
"Ahoj Bomi, přejdu rovnou k věci. Potřeboval bych aby ses i Seonghwou dostavila dnes ve čtyři do zasedačky ve studiu. Šlo by to?"

Me:
"Ahoj, no to nevím jestli to stihneme. Ve tři má interweu a nejspíš to nebude na dvacet minut, znáš Seonghwu. Nešlo by to posunout na pátou hodinu?"

Hawoon:
"Šlo by to. Takže v pět. Jednání bude trvat asi hodinu, možná i déle, tak snad už pak nic nemáte."

Me:
"Ne. Po interweu dnes končíme."

Hawoon:
"Dobře, dobře. Tak tedy v pět ve studiu."

Me:
"Ano. Zatím se měj. Ahoj."

A zavěsila jsem. Měla bych zavolat i Jahovi. Koukla jsem se jak je na tom s focením Seonghwa. Ten jen pózoval jak mu fotografka řekla a zdálo se, že si to i užíval. Usmála jsem se. Budou to krásné fotky.

Vytočila jsem Jahoa.

Jaho:
"Ale ty sis našla chvilku na pokec? Tak to mě těší."

Me:
"No tak nějak mě hlodá pocit viny, dlouho jsem ti nevolala."

Jaho:
"To je pravda. Tak, jak se ti daří?"

Me:
"Momentálně je to lepší. Asi se ti něco už doneslo."

Jaho:
"Ten tvůj kamarád mi něco řekl. Bomi, proč jsi mi nezavolala dřív?"

Me:
"Sám máš plno starostí a já bych ti jen přidělávala další. Navíc tomu, nejsem doma, jsem v dormu u kluků a cítím se teď díky nim mnohem lépe."

Jaho:
"To mě napadlo, když mluvil o tom tvůj kamarád. Nezajdeme někdy na kafe?"

Me:
"Ráda bych. Do pátku mám na pilno ale v sobotu dopoledne mám čas. Co bys řekl na společný oběd v sobotu?"

Jaho:
"Beru. Už se těším."

Me:
"Já taky. Takže v sobotu. Už musím jít. Zatím se měj, ahoj."

Jaho:
"Ty taky a drž se, ahoj."

A zavěsila jsem. S úsměvem jsem se podívala na Seonghwu. "Jak vypadám?" Zeptal se Seonghwa s úsměvem. "Perfektně." Odpověděla jsem s úsměvem a ukázala mu palce nahoru.

Po focení jsme se odebrali do restaurace na oběd.

Pohled Mingiho:

Celé dopoledne jsme měli napilno. Ateriér, kde jsme měli focení i s Yunhoem, nebyl zas tak špatný a docela jsem si to i užil. Nafotili jsme jak samostatné fotky, tak i s Yunhoem nějaké vtipné. Díky Bomi jsem se cítil vážně skvěle.

"Která múza tě políbila, že máš tak skvělou náladu, Mingi?" Optal se Yunsoo a stočil na mě pohled ze přední sedačky.
Zrovna jsme měli namířeno na oběd do restaurace.
"Múza jménem Bomi." Odpověděl za mě Yunho, který seděl vedle mě. Stočil jsem vražedný pohled na Yunhoa. "Bomi? Naše Bomi?" Optal se Daehan za volantem. "Přesně ta Bomi, Daehane." Upřesnil mu s úsměvem Yunho. "Moc mluvíš, Yunho a není to pro tebe dobré." Pronesl jsem trochu naštvaně. "Promiň, chtěl ses pochlubit sám a já ti to překazil." Začal se mi omlouvat. "Počkej Mingi, ty sis vážně začal se vdanou ženskou?" Zeptal se Yunsoo nevěřicně. "Bomi nebyla a není v manželství šťastná. Yiyun se k ní zachoval hnusně až to zašlo do extrému. Detaily vám zdělit bez jejího souhlasu nemůžu." Řekl jsem. "No tak to je síla." Žasl Yunsoo. "Ty sis něčeho na ni všiml?" Stočil pohled na Daehana. "Nevšiml. Proto mě to překvapuje." Pronesl Daehan. "Bomi teď bydlí u nás a Mingimu se splašily hormony." Poznamenal Yunho s úsměvem. "Nedivím se mu, Yunho. Bomi se Mingimu líbí už dlouho, viď?" Pronesl Yunsoo a já na něj vytřeštil oči. Jediný kdo o mém tajemství věděl byl ještě do nedávna jen Yunho.
"Nekoukej na mě tak. Já si všiml těch tvých pohledů, cos vysílal směrem k Bomi." Poznamenal Yunsoo a mrkl na mě. Cítil jsem jak mi červená stoupá do tváře.

Zastavili jsme u restaurace a vystoupili z vozu. Yunsoo se rozhlédl po parkovišti a pak se usmál. "Skvělý výběr, Dae." Pochválil ho. Nechápal jsem ale nehodlal to řešit.

✨ To be continued…✨