Kdybys byla sen [OPRAVUJE SE]

¤ Kapitola 26.: Druhé přání ¤

-- FLASH BACK –

Tsunade těžce dýchala. Dívala se na katastrofu, která se zmítala v jejím království. Sem tam zahlédla vyděšené tváře kouzelných stvoření, které se zavíraly ve svých příbytcích, stahovaly žaluzie, aby se nemuseli dívat, jak se jejich domovy řítí k zemi spolu se zvuky ohlušujících výbuchů.

Byla těžce zraněná. Její vojsko také utrpělo těžké ztráty; přesto se hrdě narovnala, nabila svou pěst nebeskou energií a udeřila do země, aby vytvořila obrovský kráter a zneškodnila tak další nepřátele, kteří se stále a neúnavně řítili naproti nim a vynořovali se z hlubin, z vytvořené trhliny mezi časoprostory.

„Tsunade!"

Zlatovláska se prudce otočila za varovným zvukem zvolání jejího jména.

Z hrdla se jí nestihl vydrat výkřik překvapení a zděšení, když se před ní zjevilo nejhorší zlo světa. Samotný ďábel plápolal v pekelném ohni Amaterasu a probodával ji pohledem. Syčel, ukazoval ostré shnilé zuby; v rukou svíral katanu, kterou se po ní zkušeně zahnal.

Silně zavřela oči před očekávaným nárazem, který ukončí její dlouhověký život s myšlenkou na její nedávno narozenou dceru a na Naruta, kterému zajistila klidný život a dětství se svým otcem.

Byla připravena zemřít s úsměvem na tváři.

„Avada kedavra!"

Oříškové oči se doširoka rozšířily. O krok uskočila, když se tělo Satana zhroutilo; jeho hlava dopadla jen o několik centimetrů před špičky jejích bot a plamen v jeho očích navěky vyhasl.

„Tsunade!"

Trhavým pohybem zvedala hlavu stále v šoku, když k ní rychlým krokem přistoupil její černovlasý přítel.

Tsunade se dívala, jak pokožka jejího přítele kouzelníka, který ji zachránil, postupně ztrácela přirozenou barvu. Jeho kdysi hnědé oči poltila třpytivá zlatá s úzkou černou zornicí. Zděšeně zírala, jak se jeho kdysi majestátní zlatá hůlka křiví pod vlivem trestu vyslovení neodpustitelné kletby. Její oslnivé, honosné a jedinečné zbarvení se vytrácelo; hůlku pohlcovala černá a kolem ní se obtáčelo několik malých hadů, kteří na ní zkameněly už navěky.

„Orochimaru..." zašeptala, když se dívala na svého zachránce, který navěky zatratil svou existenci. „Cos to udělal?"

- KONEC FLASH BACKU –

„A pak, o nějakou dobu, se narodila Sakura," Tsunade vydechla poslední větu a zvedla tvář, aby se podívala na blonďáka, který k ní stál zády. „Tvá sestra,"

Pokud si Uzumaki myslel, že byl zmatený, když se v boji z nenadání objevila zlatovláska a bělovlasý šaman, kteří jim přišli na pomoc; jestliže si myslel, že se cítil zklamaný a podvedený, když se dozvěděl, co si přál jeho nejlepší přítel, jehož celý život považoval za bratra; pokud si myslel, že nemohl pocítit trpčí pachuť na jazyku po opětovném vyslechnutí smrti o malé holčičce, kvůli které starší Uchiha každý den trpěl a svá muka schovával za úsměv - teď věděl, že se mýlil.

V jeho systému se rozléhal hněv, zuřivost a špetka nenávisti, kterou do něj Kyuubi zaséval po celou dobu, co Tsunade vyprávěla. Mysl se mu hroutila při uvědomění, že celý jeho život bylo jedno velké fiasko. Že to byla jedna obrovská lež, jen obyčejný klam vysloveného kouzla, které to všechno začalo v den, kdy Sasuke našel Džinovu lampu.