Violetta - Život velké hvězdy

Nejkrásnější chvíle

Uběhlo pár dní. S Leonem jsme teď v Buenos Aires a za chvíli se máme sejít s Tomasem, Fran a Diegem a půjdeme se společně podívat do studia. Fran s Diegem o Tomasovi vůbec neví, takže to pro ně bude taky překvapení. S Leonem jsme se teda vydali směrem k parku, kde na nás už čekala Fran a Diego.

"Ahoj lidi!" Zvolala jsem na ně.

"Ahoj Vio." Odpověděli mi a postupně jsme se všichni objali.

"Tak co, půjdeme? Já už se nemůžu dočkat." Zeptala se Fran.

"Ještě čekáme na jednu osobu..." Odpověděla jsem.

"A na koho? Vždyť všichni ostatní nemohli." Dodala Fran.

"Jen si počkej, je to překvapení."

Fran se na mě podívala nechápavě, ale souhlasila, chvíli jsme tam teda debatovali a čekali. Po asi 5 minutách dorazil Tomas.

"Tak jsem tady!"

V tu chvíli jsem ale pozorovala Fran a čekala na její reakci, ta byla stejně tak mimo jako já před týdnem :D.

"T-Tomasi?!" Řekla Fran a rozběhla se obejmout Tomase. Já jsem si však ještě všimla nechápavého pohledu Diega, no jo vlastně, on o Tomasovi vůbec nic neví.

"A ty jsi kdo?" Diego se zeptal Tomase, když viděl, jak se objímá s Fran. Ti dva se teda pustili a začali vysvětlovat.

"Diego to je v po řádku, jmenuje se Tomas, je to kamarád, který tady chodil do studia ještě před tebou." Odpověděla mu Fran.

"Promiň Fran, tohle je tvůj?..." Zeptal se Tomas.

"Tohle je můj přítel Diego, je to taky Gregoriův syn."

"On je syn Gregoria?! Ty chodíš s někým, kdo může být tak potroublej jako byl Gregorio?" Trochu provokativně ale s úsměvem se zeptal Tomas.

"O mém otci nebudeš takhle mluvit!"

V ten moment se to už začalo vymykat kontrole a já jsem musela zakročit.

Vio: Hele a dost! Nechte toho, Diego není jako Gregorio, navíc já jsem s Diegem chodila ještě dříve než Fran.
Tomas: Cože? Ty jsi nebyla celou dobu s Leonem?
Vio: Kéž by, během studia jsme se rozešli asi 3x ale nakonec jsme to dali dohromady.
Tomas: Teda ale Diego, zasloužíš si mojí poklonu.
Diego: A za co?
Tomas: No že jsi to dal dohromady s Violettou, já jsem o ní bojoval s Leonem, ale nikdy to nedopadlo a navíc nám do toho furt lezla Ludmila, tobě ne?
Vio: No vlastně... Ludmila chtěla abychom to my dva dali dohromady.
Tomas: A proč?
Vio: No... tohle není zrovna věc, kterou ráda vyprávím, navíc to je nadlouho, takže ti to řeknu někdy až bude víc času, teď už ale musíme do studia, za chvíli se bude zavírat.
Tomas: Počkej, mám ještě poslední dotaz.
Vio: Ano?
Tomas: Co je teda teď s Ludmilou?
Vio: Ona je teď modelka a módní návrhářka, momentálně žije někde v Itálii s Federicem, pamatuješ si na něj?
Tomas: Jasně, s Fedem byla zábava, nečekal jsem, že se ti dva dají dohromady.
Vio: No taky to nebylo celou dobu růžové, zrovna teď nedávno se dali zase dohromady, když jsme se společně setkali na Vánoce ještě s mým tátou a Angie.
Tomas: Vy dvě se vídáte?
Vio: To jsem ti vlastně taky zapomněla říct. V posledním roce studia se můj otec a matka Ludmily dali dohromady, takže s Ludmilou jsme se museli chovat jako sestry. Ludmila se ale mnohem zlepšila a už vůbec nemá zlé úmysly, protože to byla její matka, která působila tu zlost, kterou měla Ludmila. Nakonec teda její matka a můj táta se na dobro rozdělili, ale s Ludmilou nám zůstal takový ten sesterský vztah.
Tomas: Tak tohle už ti fakt nevěřím, ty a Ludmila jako sestry?
Leon: Říká pravdu, opravdu se Ludmila polepšila.
Tomas: Páni, stalo se toho opravdu hodně, no vypadá to tak, že si budu muset se všemi promluvit, protože toho vím fakt málo, každopádně už pojďme, nebo nás tam nepustí.