Violetta - Život velké hvězdy

Prolog 2/2

"Takže Violetto, jak ses teda rozhodla?" Zeptal se Chermán.

"Mluvila jsem s holkama a rozhodli jsme se, že se každý vydáme svou cestou, takže ano, chci se vydat na kariéru sólové zpěvačky."

"Výborně, snad tě potěší, že už jsem byl v kontaktu s pár lidmi a za chvíli přijde jeden známý od Angie, je to hudební producent a taky by to byl tvůj manažer, staral by se ti o všechno, turné, skladby, interview, prostě o vše, samozřejmě vše, co se bude týkat tvé kariéry bude s tebou pečlivě prodiskutováno, takže budeš o všem vědět," Usmál se Chermán.

"Děkuji, tati! Ani nevíš, jak moc jsem ti za tohle všechno, co pro mě děláš, vděčná," usmála se Violetta, "ale jak jsi věděl, že jsem se rozhodla pro sólovou dráhu?"

"No, tenhle člověk by byl ochotný ti dát kontakt na jeho známého, který by vám právě pomáhal se skupinou, ale samozřejmě teď, když ses rozhodla pro sólovou dráhu, tak už to není potřeba."

"Dobře a jak se ten člověk jmenuje?"

"Jmenuje se Willy (PS. je to ta osoba, která se objevila na začátku filmu jako manažer Violetty), za chvíli by měl dorazit. Jo a málem jsem zapomněl, Angie teď bude cestovat s tebou a bude tvoje asistentka."

"Co-Cože? Angie bude jezdit se mnou? To je super! Nebude vám to ale vadit, když jste se zrovna vzali?"

"O tom jsme také přemýšlely a rozhodli jsme se, že to teď ze začátku bude pro tebe nejlepší, uvidíme jak to půjde časem, já tady mám svoje povinnosti, ale budu za vámi často jezdit, nebojte se," usmál se Chermán a objal Violettu "Jsem na tebe tak pyšný."

"Děkuji mnohokrát, jsi ten nejlepší táta na světě."

Pohled Violetty:

Před chvíli jsme s panem Willym dořešili kariéru a za pár dní už budu podepisovat smlouvu! Ale na jednu věc jsem přece jen zapomněla... Leon.
Posledních pár dnů jsme se moc neviděli, hlavně z toho důvodu, že sami řešíme, co budeme dělat. Mám trochu výčitky, neřekla jsem mu totiž, jak jsem se rozhodla a už vůbec ne, že budu podepisovat smlouvu, měla jsem to s ním probrat, co když si on už taky něco našel a my nebudeme moct být spolu? Miluju ho, nechci aby jsme se zase rozešli, po tom všem, čím jsem si prošli... vím, že už nebudu milovat nikoho tak moc, jako Leona. V mých hlubokých myšlenkách mě ale vyrušil zvonek...

"Jdu tam!" Ozvalo se z kuchyně.

Olga otevřela dveře a v nich nestál nikdo jiný, než Leon. Hned, co se naše oči střetli, jsem se k němu rozběhla a objala ho, vzápětí mi dal malou pusu na rty, věděl totiž, že nás všichni pozorují, včetně mého táty, takže nechtěl provokovat.

"Potřeboval bych si promluvit, půjdeme do pokoje?" Zeptal se Leon.

"Jistě," odpověděla jsem.

Pohled Leona:

Nevím jak na to bude reagovat, trochu se toho bojím. Měl jsem to s ní probrat dříve, ale bylo to docela narychlo. Nechci o ní znovu přijít, zrovna teď, když startují naše kariéry, to bych nebyl schopný dělat vůbec nic.

"Je tady něco, co ti musím říct," řekla Violetta.

"To já taky," odpověděl jsem ji se sklopenou hlavou.

"Tak klidně začni," navrhla Violetta.

"Nene, ty jsi byla první, pokračuj."

Po pár minutách překřikování jsme se tedy dohodli, že začne Vio:

"Totiž... mluvila jsem s jedním hudebním producentem a manažerem, který by mi pomohl s  mojí kariérou sólové zpěvačky, ještě nic není potvrzené, ale nejspíš začnu tady v Argentině, kde budu mít pár vystoupení a podle úspěchu půjdu na turné tady v Americe a později možná i na světové turné. Za pár dní mám už podepsat smlouvu, takže na nějaké úpravy je ještě čas. Promiň, vím, že jsem ti o tom měla dát vědět." V poslední větě jsem viděl, že má skleněné oči.

"Neomlouvej se mi, já jsem taky řešil kariéru a všechno ohledně toho, taky jsem ti měl dát vědět..," bál jsem se, jestli jí to můžu takhle říct, ale musím, moc času už nezbývá... "já jsem totiž už smlouvu podepsal a-," nemohl jsem se vymáčknout.

"A?" Zeptala se Violetta.

"...a pozítří se stěhuji do Los Angeles."

Pohled Violetty:

"Po-Pozítří?!"

Leon se jen nadechl a odpověděl: "Ano."

Musela jsem si sednout. Co teď? Mohla jsem tušit, že nás naše kariéry rozdělí, ale doufala jsem, že k tomu nedojde. Pomalu už mi stékali slzy po obličeji a já jsem se zmohla jen na jedno:

"Co budeme dělat?"

"Já nevím," odpověděl Leon a sedl si vedle mě na postel.

"Leone já nechci, aby to zase mezi námi skončilo-" v tu chvíli mě přerušil Leon.

"Neskončí to, budeme se navštěvovat, telefonovat, každý den si budeme dávat navzájem vědět, to ti slibuji. A kdo ví, možná už třeba za rok se budeme moct vídat každý den," Usmál se na mě Leon.

"Slibuješ?"

"Slibuju! A nezapomeň, už navždy tě budu milovat."

"Já tebe taky," řekla jsem skoro až šeptem. V tu chvíli se naše rty spojili a jelikož jsme byli u mě v pokoji, tak se Leon nemusel šetřit.

Tak, to by byl prolog kompletní. Další kapitoly už se budou odehrávat v době PO filmu Tini: Violettina proměna, takže kdo jste to ještě neviděli, běžte se na to hned podívat! Jinak byste nepochopili příběh, protože navazuje přímo na ten filmový.