Violetta - Život velké hvězdy

To nemůže být pravda...

S Leonem jsme byli na pláži, naše turné se vyvedlo skvěle a teď si užíváme dovolené, jsou tady i naši kamarádi, Fran, Diego, Cami, Brodway, Maxi i Naty. Měli jsme štěstí, že jsme se dokázali dohodnout na společnou dovolenou. Mám pocit, jako bych byla v ráji a naše životy už nemůžou být šťastnější. Z mého hlubokého snění jsem se ale probudila do kruté reality...

"Vio, Violetto!" Snažil se mě probudit Leon.

"Leone? Kde to jsme?" Zeptala jsem se ho ještě s ospalým hlasem.

"Nevím, někde ve skladišti a vůbec nechápu, co se tady děje."

"Proč jsem připoutaná k židli?!"

"Na to bych ti řád odpověděl, ale jsem na tom úplně stejně."

"Moment, co se stalo?"

"Já fakt nevím, jediné co si pamatuji je, jak jsem tě viděl padat k zemi a pak už jsem viděl jen černo."

"J-já jsem pocítila injekci, ty ne?"

"Možná, ale v šoku jsem to moc nezaregistroval."

"Ale proč by to Willy dělal?"

"Nemám nejmenší tušení."

Najednou jsme ale uslyšeli dveře, ze kterých vyšel muž s maskou.

???: Konečně, naše hrdličky se probrali.
Leon: Kdo jsi?
???: My dva už jsme se setkali, podle hlasu mě možná nepoznáte, ale podle jména určitě, jsem Samuel Cortes. (sundal si masku)
Leon: Ty?!
Vio: Policie tě ještě nedopadla?
Samuel: Hledají mě, je to jen otázka času, kdy mě najdou, ale mám na stanici známého, který mi pomáhá.
Leon: A co po nás chceš?
Samuel: Chci se pomstít.
Vio: Za co? Za to, že jsi nás vykradl?
Samuel: Ne, za to, že tady Leon musel být hrdina.
Leon: O čem to mluvíš? Vždyť jsi mě střelil.
Samuel: Já jsem moc dobře věděl, že doma nemáte žádné kamery, takže malá krádež by mi neriskovala postih, jenže Leon musel zasáhnout, já jsem se lekl a nechtěně vystřelil. Kdyby jsi zůstal zalezlý v tom svém pokojíčku, všichni bychom byli šťastní. Já bych měl svou malou kořist a ty by jsi nebyl střelený a policie by neměla žádné důkazy, v tomto případě bychom se už nikdy neviděli. Jenže to tak nedopadlo, že?
Leon: Takže ty nás viníš za to, že po tobě jde policie?!
Samuel: Víceméně ano.
Vio: Ty jsi šílený.
Samuel: Možná, ale to už je teď jedno.
Leon: A co nám chceš udělat, zabít nás?
Samuel: Ne, tak drastický zase nejsem, chci abyste trpěli. Na dobro zničím vaši kariéru.
Vio: A jak toho hodláš docílit?
Samuel: Mám tady pro vás připravenou injekci, které jsou plné návykových látek.
Vio: Chceš nás zdrogovat?!
Samuel: Přesně tak, dostanete takové množství, které vás nezabije, ale pár dní budete mimo. Nestihnete váš koncert, během toho vás v tom stavu nafotím a dám to na sociální sítě. Mám tady totiž i vaše telefony a můj kamarád je velmi dobrý hacker. Fanouškům bude jasné, co se stalo, začnou vás nenávidět, přestanou kupovat lístky na další koncerty a takhle lusknutím prstů skončí vaše kariéra.

To... to nemůže být pravda, co jsme tak strašného udělali, že si tohle zasloužíme? Proč by nám to někdo dělal? Furt doufám, že je tohle jenom sen, ale vypadá to až příliš reálně. Po tváři mi začínají pomalu téct slzy a já nevím, co mám dělat...

"Nuže Violetto, vidím, jak moc ti to je líto, takže začneme s tebou, po tomhle se budeš cítit mnohem líp." Řekl Samuel a vytáhl injekci.

"ZKUS SE JÍ JEN DOTKNOUT TY HOVADO A JÁ TI PŘÍSAHÁM, ŽE SE ODSUD ŽIVEJ NEDOSTANEŠ!!!" Začal na něj velmi hlasitě řvát Leon.

"Hmmm, Leon má pravdu, začnu raději s ním, ať je tady klid."

"NEŠAHEJ NA MĚ TY HAJZLE!!" Opět velmi nepříjemně zakřičel Leon, v ten moment se k němu Samuel začal přibližovat.

"Prosím, nedělej to!" S očima plných slz jsem začala i škemrat, ale bylo mi to málo platné, Samuel už mu píchl injekci a Leon byl v momentě bez vědomí.

"Leone!!" To bylo moje poslední slovo, než Samuel přišel ke mě a udělal mi to samé, poté už jsem viděla jen černo...

Pohled Francescy:

Fran: Diego co budeme dělat? Vio a Leon mají dneska vstupovat a stále se pohřešují!
Diego: Nevím, mám strach. Nechápu, co se mohlo stát, že najednou oba zmizeli beze stopy.
Fran: Už jsou to 2 dny, co zmizeli... já nevím, co mám dělat, jsem z toho úplně mimo. Myslíš, že se jim něco stalo, nebo jsou to následky toho, co se stalo mezi vámi?
Diego: Už jsem ti říkal, že mezi mnou a Vio se nic nestalo a ne, nemyslím si, že je to kvůli tomu, možná jim opravdu někdo ublížil.
Fran: Ale kdo? Kdo by jim chtěl ublížit?
Diego: To fakt netuším.

O pár hodin později...

"Už je to hodina, co měl začít koncert Violetty a Leona." Řekla jsem Diegovi, zatímco jsem si projížděla Instagram a sledovala zprávy.

"Nechápu to, nerozumím tomu."

"Už je toho plný internet, všichni jen řeší, kde ti dva jsou..." Smutně jsme ještě dodala, zatímco jsem si všimla jednoho příspěvku. "T-to nemůže být pravda..."

"Co se děje?" Zeptal se mě Diego. Mně už pomalu začaly téct slzy.

"Vio a Leon přidali příspěvek na svůj společný účet."

"Cože?!" Divil se Diego a podíval se mi do telefonu. Nemohli jsme věřit tomu, co vidíme.

(obrázek pro představu)

"Není to to, co si myslím, že ne?" Smutně jsem se zeptala Diega.

"Vypadá to, jako by byli pod vlivem drog."

"Proč by to sakra dělali... a proč by to dávali na sociální sítě? Za tohle je celý internet sežere. Tady něco nehraje." Řekla jsem Diegovi.

"Je to divné, těmhle věcem se vždy vyhýbali obloukem, proč by to najednou dělali? Někdo je musel unést a zdrogovat je, jinak mi to nedává smysl."

Po těchhle slovech jsem propukla v pláč, moje nejlepší kamarádka a její přítel jsou ve smrtelném nebezpečí, někdo je přepadl, jsou bůh ví kde, jsou zdrogovaní a k tomu ještě ten příspěvek. Ať už to dopadne jakkoliv, tak se obávám, že jejich kariéra tady definitivně skončila.