Violetta - Život velké hvězdy

Tohle je noční můra

Pohled Violetty:

"Violetto, díky bohu, už půl hodiny se vás snažím probudit, jsi v pořádku, jak se cítíš?"

"K-kdo jsi?" Řekla jsem velmi pomalu a tiše, na víc jsem se nezmohla, ani jsem se na tu osobu nedokázala pořádně podívat.

"To jsem já Clemón, ty si mě nepamatuješ?"

"Já...",

"Počkej, tady máš vodu." Řekl Clemón a podal mi sklenici s vodou.

"Děkuji, to mi pomohlo. Samozřejmě že vím, kdo jsi, jenom nestíhám vnímat vše, co se tady děje, nemám na to sílu."

"Co se tady stalo?"

"Samuel..."

"O Samuela si nedělej starosti, uspal jsem ho a je ve vedlejší místnosti připoutaný k židli. Za chvíli dorazí policie. Co vám udělal?" Zeptal se mě Clemón, já jsem však neodpověděla a místo toho jsem se podívala na injekční jehlu, která ležela na stole. Clemón si toho všiml a pokračoval: "On vás zdrogoval?"

"Ano, ale to už je teď jedno, musím se probrat, pomůžeš mi vstát?"

"Jistě." Odpověděl Clemón a pomohl mi se postavit na nohy. Skoro jsem spadla na zem ale po chvilce jsem už dokázala chodit sama, sice mi bylo furt dost blbě ale aspoň už jsem dokázala vnímat okolí.

"Co je Leonovi?" Zeptal se Clemón.

"Samuel na něj použil to samé, ale nejspíš mu dal trochu větší dávku, podívej se na něj, je úplně mimo, chvíli to asi ještě potrvá než se vzbudí. Teď se ale musím zeptat já, jak si nás našel? Ty jsi o tom věděl?"

"Jasně že ne... ten idiot nechával za sebou stopy, bylo jednoduchý zjistit, co má za lubem a ještě jednodušší najít tuhle adresu.

"Fajn, kolik je hodin, co je dnes za den, vůbec se neorientuji."

"Aktuálně jsou 4 hodiny odpoledne, dnes je pátek 2. 6."

"COŽE?! Dnes je pátek? Včera jsme měli mít koncert, proboha on nás tady věznil 4 dny!"

"Bohužel už to tak bude, jste pohřešovaní už dost dlouho a fanoušci jsou naštvaní."

"Panebože co budeme teď dělat? Viděl jsi můj telefon?"

"Ano, je tam na stole." Odpověděl mi Clemón a ukázal na stůl.

Ihned jsem spěchala k mobilu, abych zjistila, co se vlastně děje, jako první na mě vyjela zpráva od Fran...

(ignorujte datum)

Okamžitě jsem jí odepsala zpátky, doufám, že se jim nic nestalo.

Z poslední zprávy Francescy jsem se zarazila, co se stalo na Instagramu? Byla jsem tak moc zaujatá tím, co mi Fran napsala, že jsme si ani nevšimla, že už se probudil Leon.

"Violetto?" Zvolal na mě Leon za mými zády. Já jsem se trochu vyděsila, hned jsem se otočila a odpověděla mu.

"Leone! Už jsi vzhůru, jak ti je?"

"Blbě, motá se mi hlava a mám pocit, jako kdybych měl každou chvíli zvracet."

"Ano, to jsme na tom podobně."

"Zjistila jsi něco?"

"Bohužel mám špatné zprávy, dnes je pátek, takže jsem propásli náš koncert."

"Jo, to se dalo čekat, on říkal, že budeme pár dní mimo, ale nemohl jsem ho nijak zastavit. Ale to nevadí, můžeme zorganizovat náhradní."

"Jo, to by neměl být problém. Jsem tak strašně ráda, že jsme tu oba relativně v pořádku." Dořekla jsem a objala Leona.

"Vždy budu u tebe, v dobrém i ve zlém... psala ti Fran?" Zeptal se Leon, když si všiml mé zprávy v mobilu, který jsem držela.

"Ano, prý se mám podívat na Instagram, nevím co se stalo."

"Snad to není nic důležitého." Odpověděl Leon, zatímco já jsem otevřela Instagram, hned jsem narazila na příspěvek, o kterém mluvila Fran. Tohle je noční můra... on opravdu udělal to, co říkal, vyfotil nás jak ležíme na zemi, jsme úplně mimo a ještě k tomu dal popisek, jakože si to užíváme.

"Děje se něco?" Zeptal se mě Leon, když si všiml mého vystrašeného výrazu.

"On... on to udělal..."

"Kdo udělal co?" Zeptal se mě znovu Leon, já jsem mu ale ukázala telefon s příspěvkem.

"To nemůže být pravda..."

"Leone... tohle je konec." Objala jsem znovu Leona a rozbrečela se v jeho obětí.

O několik dní později.

S Leonem jsme oba v troskách, odjeli jsme do Buenos Aires za mým tátou a za Angie, každou minutu nám klesá počet fanoušků na všech sociálních sítí. Co byste taky čekali, měli jsme mít koncert, místo toho ale z našeho účtu vyšel příspěvek o tom, jak si užíváme návykové látky. O turné se už radši ani nebavíme, už jsou sice lístky na další koncerty v prodeji ale vůbec nikdo to nekupuje. Fanoušci nás úplně odsoudili, každým dnem vidím nový a nový příspěvek o tom, co jsme provedli. My jsme sice už několikrát vydali příspěvek na všech možných sociálních sítí o tom, co se ve skutečnosti stalo, ale lidé nám nevěří. Policie Samuela dopadla a tak naše jediná naděje na záchranu je ta, že policie podá oficiální prohlášení o tom, jak to ve skutečnosti bylo a fanoušci konečně uvěří. Obávám se ale, že tady je náš konec. Hudba je celý můj život a teď s velkou pravděpodobností to budu muset ukončit. Nevím, co budu dělat...