Poděkování

431 12 5
                                    

Když jsem začala psát první verzi téhle knihy zhruba v létě 2021, nevěřila bych, že se objeví tolik pozitivních komentářů, tolik voteů a že Nic pro mě neznamená vůbec překročí práh 10k přečtení a podívejme se na to teď...

Možná se tady najdou ti dva lidé, kteří četli mou první verzi téhle knížky a mlátili se do hlavy co za špatně formulované věty a příběh s hodně rychlým dějovým spádem to rozklikli. Takových částí vyšlo asi osm a potom nastal zlom, kdy jsem všech osm částí vrátila zpátky do konceptů a začala psát odznova.

Úplně odznova ne(ten začátek nebyl tak špatný a jako rozjezd se mi líbil).
Celkem zásadně jsem ale přepsala první setkání Rose a Jasona po několika letech odloučení, Roseiny narozeniny, opětovné zažehnutí vášně mezi našimi dvěma protagonisty a jejich dost zásadní polibek, který jsem v první verzi odbyla někdy ve třetí části a nebylo to ani zdaleka nějak speciální (možná to bylo tím, že v tu dobu mi bylo patnáct a coby nezkušená puberťačka jsem jaksi nevěděla, jak takové věci popsat, když jsem doslova musela vařit z vody :D), plus se tam spolu rovnou vyspali a s takovou by příběh mohl končit nějak desátou kapitolou. No, jsem ráda, že jsem si dala pauzu, a po nějakém čase se k tehdy zapomenutému rozepsanému příběhu vrátila — i když po roce a půl :)

Co se Rose týče, v několika kapitolách musela působit jako strašná přítelkyně, nevěrná, nevyspělá, nerozhodná a nadržená dvacítka, ale v průběhu lze pozorovat její postupný vývoj charakteru, aka character's development (co mi k tomu víc sedí než ten český výraz :))             
Mnohdy jsem měla chuť ji zaškrtit sama a udělat z ní tu špatnou osobu v téhle knize, ale přece jenom to byl její příběh a zažila hodně situací, díky kterým se stala tím, kým se stala. Určitě nejvíc ji zlomil rozchod s Jasonem na její dvacáté narozeniny z jí neznámého důvodu a když na sebe znovu narazili a zjistili, že tam ta láska a náklonnost pořád je, jako by se kus její zlomené duše uzdravil.

Jason na druhou stranu vstoupil do příběhu jako namachrovaný frajírek, co si přišel vzít zpátky co je jeho a nebral si servítky, kolika lidem tím ublíží — včetně samotné Rose, která se mu dlouho snažila odolat.
Jak ale na povrch vyplouvaly jeho pravé emoce a city, jeho drsná slupka se trochu odloupla.
A zrovna, když jste si ho oblíbili, na povrch vyplují tajemství z minulosti a to, které se snažil skrývat hluboko v sobě, ho znovu připravilo o lásku jeho života.
Z blonďaté vichřice s nosánkem nahoru se ale nakonec vyklubala žena s dobrým srdcem a přece jen dobrými úmysly. Co si budem, všichni jsme byli na Ericu naštvaní, když narušila idylický vztah Rose a Jasona, ale postupně nám tak trochu přirostla k srdci ;)

No a závěrem? Ještě jednou moc moc moc děkuji všem, kteří na knihu naklikli a začetli se, ještě víc těm, kteří ji podpořili svými hlasy a úplně nejvíc, jestli to ještě jde, těm, kteří mi občas zanechali nějaký feedback a posouvali mě tak dál k psaní dalších a dalších částí <333

Teď už přejdu jenom k tomu, že to, že Nic pro mě neznamená oficiálně skončilo neznamená, že skončil příběh Rose a Jasona, který se dál rozvíjí jako vedlejší dějová linka v příběhu Under my skin, jež se točí okolo Roseina bratra Jamese a jestli i on po zlomeném srdci a odmítavém postoji k lásce tu pravou najde... To se dozvíte už brzy, pokud se rozhodnete číst dál :)

Mějte se a s těmi, kteří budou pokračovat ve čtení druhého dílu, se zanedlouho vidíme!
Xoxo
TheMikaelsonPrincess

Nic pro mě neznamená✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat