Kapitola 26.

756 18 4
                                    

Seděla jsem za svým stolem v kanceláři a co chvíli nervózně kontrolovala hodiny. V jeden den jsme si dali první polibek s Brandonem a hned nato jsem se vyspala s Jasonem? Co to se mnou kurva je?! Stará Rose by tohle nikdy nedělala.
Otevřely se dveře a dovnitř vešel Brandon. Dneska je tady výjimečně později, než já.
Když zavřel dveře a podíval se na mě, mile se usmál. Ve tváři se mu i přes ten krásný úsměv zračilo zklamání. To je zklamaný, že mě vidí?
,,Ahoj," pozdravila jsem a snažila se mluvit co nejvíc vyrovnaným hlasem.
,,Ahoj," odpověděl spíš automaticky. Posadil se na své místo.
,,Jak ses měl?"
Zkoumavým pohledem mě celou analyzoval. Ten milý úsměv vystřídal falešný sarkastický úsměv, který jsem si myslela, že už na jeho tváři nikdy neuvidím. On je naštvaný, že jsme se políbili? Nebo co?! ,,V sobotu jsem se měl celkem dobře. Ale v neděli přišla studená sprcha, když jsem jak idiot čekal venku před bytem jedné holky, díky které byla sobota právě tak úžasným dnem, se snídaní, jen aby mi po hodině čekání její brácha oznámil, že večer šla s nějakým chlapem na večeři a ještě se nevrátila domů. Takhle jsem se včera měl, děkuji za optání."
S lehce pootevřenou pusou a překvapeným výrazem jsem se snažila vstřebat celý Brandonův monolog. ,,Já —"
,,Dobré ráno, Rosie!" přišel do kanceláře Jason a v okamžiku, kdy uviděl i Brandona, schoval rozhození za neutrální výraz. ,,A Brandone," s profesionálním úsměvem doplnil jeho jméno.
Brandon se překvapeně zatvářil, jako by mu právě zapadl poslední díl skládačky do sebe. ,,Dobré," řekl nepřítomně a pak se zvedl ze své židle. ,,Omluvte mě, prosím."
Jakmile byl z dosahu, Jason se rychle rozešel k mému stolu. Zatočil mě na židli, takže jsem teď byla čelem k jeho rozkroku. Úžasné. ,,Ehm," odkašlala jsem si a zasmála se.
Jason se taky zasmál a posadil se na kraj stolu. ,,Jak se ti líbil víkend?"
,,Byl...plný nečekaných událostí," našla jsem správná slova a posadila se na stůl vedle něho.
,,Kdy máš čas? Že bych tě zas někam pozval, ale tentokrát bych tomu chtěl říkat rande." Rukou šmátralkou mi přejížděl po stehně a pak s ní zajel pod krátkou sukni mých šatů. Dorazil na zanedbatelnou vzdálenost od kraje kalhotek, kde se zastavil. ,,Jasone," napůl jsem vydechla, napůl nasadila profesionální tón.
Přes tvář se mu mihlo vzrušení. Sakra, a v mojem podbřišku se pomalu rozlévalo teplo.
Zajel dlaní za tenkou látku mých brazilek a když našel citlivé místo, neudržela jsem se. ,,Jasone-tohle...Ach!"
Potom zničehonic přestal a seskočil ze stolu na nohy. Začínajícím orgasmem jsem byla natolik pohlcená, že jsem zjistila, že Brandon přichází až v okamžiku, kdy stál ve dveřích. Snažila jsem se myslet střízlivě a zhoupla se ze stolu do židle.
,,To by bylo vše, slečno Cooperová. Takže do konce týdne chci ty papíry na stole. S Vaším podpisem." S největší pravděpodobností Brandon tuhle lež neprokouknul, ale i tak se na nás oba podezíravě díval.
Přikývla jsem. ,,Spolehněte se, pane řediteli."
Věnoval mi jeden poslední pohled, vzal si svou tašku a prošel do své kanceláře.

Dopoledne panovala v kanceláři napjatá atmosféra. Brandon na mě za celou dobu promluvil možná tak dvakrát, a to jenom, když jsem mu položila nějakou otázku a on byl nucený stroze odpovědět. Mám sto chutí Jamese zabít. Proč mu musel sakra říkat, že jsem šla na večeři s jiným chlapem a ještě jsem se nevrátila? Asi proto, že se mu ani Brandon ani Jason nelíbí jako vhodný partner pro jeho ségru? Když jsem se ráno nevrátila z rande z minulé noci, asi moc dobře jak jemu, tak i Brandonovi došlo, co se stalo v noci a jak večer skončil...Bože! Můj vlastní bratr mi zničil veškeré šance na slibně se rozvíjející vztah. No, já jsem si je zničila asi víc, když jsem se vyspala s Jasonem a on teď čeká na další příležitost, abychom se dali zase dohromady. Protože v sobotu jsme si to oficiálně neřekli. Neřekli jsme si: ,,Tak, a teď se k sobě oficiálně vracíme,", vlastně jsme se o našem neustále obnovovaném vztahu po tom ránu nebavili...
Daisyy❤️💅🏻 11:23
Nazdar holka, nedáme oběd?
Mám nějaké zařizování v okolí

Rosee💃❤️ 11:24
Jasný, v kolik a kde?

Daisyy❤️💅🏻 11:25
V té sushi restauraci u obchoďáku? V půl jedné tam?

Rosee💃❤️ 11:25
Kk, domluvený 😘

,,Rose?"
To, že na mě Brandon promluvil, bylo skoro tak šokující jako pohled, kterým mě pozoroval. ,,No?"
,,S kým jsi byla v sobotu na té večeři?"
Mozek uvnitř mojí blonďaté hlavy se rozprsknul po hladkých tkáních. Kurva.
,,Ehh, proč se ptáš?" Pořád jsem si udržovala klidný postoj vzhledem k situaci.
,,Zajímá mě, kdo tě dostal do postele pár hodin poté, co jsem ti dal pusu a tys mi ji vrátila. Hned několikrát." Ruce měl složené na hrudi a upřeně se mi díval do očí. Pod tíhou toho pohledu jsem málem uhla tím svým. Ale kdybych uhla, vyhrál by. Nesmím na sobě dát znát jakékoli rozhození.
,,Můj...bývalý."
,,Který?" Tvářil se, jako by jich bylo asi deset a já zapomněla jejich jména.
V ten moment jsem nemohla být vděčnější, když do kanceláře vešel Jason. Skoro nadšeně jsem se usmála. On mi ale nadšený úsměv neopětoval. Místo toho měl dost pohřební výraz.
Brandonovi se na tváři objevoval vítězoslavný úsměv. Udělal něco?
,,Myslím, že jeden z nich si chce promluvit," naklonil se mým směrem a schválně nahlas šeptem ta slova řekl. A v tu chvíli mi to došlo. Brandon ví.
Pomalu jsem vyhledala Jasonův pohled a když jsme se setkali, jen sklopil hlavu a řekl: ,,Slečno...srát na to, na všechno. Rose, majitel s námi chce mluvit. Vlastně celé vedení. Čekají v zasedačce. S personalisty."
Pamatujete, jak jsem říkala, že se mi mozek rozprsknul uvnitř lebky? Tak teď to samé udělalo mé srdce, které se akorát předtím stáhlo do malinké kuličky a vynechalo pár úderů. Brandon nás napráskal... Mě a Jasona.
Postavila jsem se na rozklepaných nohou a se vztyčenou hlavou došla ke dveřím do společné místnosti. Jason pomalu došel za mnou. Snažil se mě povzbudit pohledem, ale sám vypadal dost vystrašeně. Potom se zabodnul pohledem do Brandona. ,,Teď jsi spokojený, ty neschopný šašku?"
,,Nevím, o čem to mluvíš," odpověděl klidně Brandon.
,,Haha, tak my si tykáme? Moc dobře víš, o čem mluvím!" Jasonův hlas nabíral na hlasitosti a zvenku naší kanceláře se začali shlukovat lidi. Přes skleněnou zeď jsem zaznamenala jejich zaskočené a zmatené pohledy. Sakra, Jasone. Tímhle se všechno jenom zhorší!
,,Jasone," špitla jsem a zatahala ho za rukáv.
,,Tykal jsi mi první, takže hádám, že asi jo!" Brandon odpověděl na Jasonovu předchozí otázku.
,,Co je sakra tvůj problém? Proč se staráš do věcí, do kterých ti nic není?!" Jason mě úplně ignoroval. Myslím, že oba zapomněli, že tady vůbec jsem.
,,Jasone," řekla jsem už trochu hlasitěji a snažila se ho na sebe otočit.
,,Nic není? Máš pravdu, do tvých problémů mi nic není. Ale něco mi je do Rose! Miluju ji." Našel můj pohled, který byl úplně prázdný. Miluje mě... Jak mě může milovat? Miluju i já jeho?
,,Co?!" Jasonovi tepala na spánku malá žíla.
,,Je to pravda. A myslím si, že jí taky nejsem úplně lhostejný."
Z Jasonova výrazu jsem usoudila, že mu právě docvaklo, kdo je ten někdo jiný, kvůli komu jsme se nemohli dát tak rychle zpátky dohromady. Měl pusu dokořán a myšlenky mu musely jet na plné obrátky. ,,To mě mrzí, že tě zklamu, ale Rose už přítele má!"
,,Jasone!" zakřičela jsem. Konečně se na mě otočil. A ne jenom on. Celé patro kolegů se na tuhle scénu přišlo podívat. Rozhodně jsem ho chytila za paži a přes zaťaté zuby procedila: ,,Jdeme."
Jako by se probral ze špatného snu, kde hrál nějakého zloducha, omluvně se na mě podíval. ,,Máš pravdu. Měli bychom jít. Převzít zodpovědnost za naše činy." Propletl si se mnou prsty a přes dav lidí jsme se prodrali k zasedačce.

Došli jsme za roh k osamoceným dveřím. Sáhla jsem po klice, ale Jason mi ruku chytil.
,,Rose, než... Než tam půjdeme, chci abys něco věděla." Ohryzek na jeho krku se zhoupnul, když naprázdno polknul.
,,Co?" zeptala jsem se a dlaní uchopila jeho obličej.
,,Miluju tě. Nehledě na to, co se tam uvnitř stane...Miluju tě a vždycky si vyberu tebe. Nad vším." Modrošedé oči chytly odstín oblohy před bouřkou. Jason tady stál a vyznával mi lásku. Dost romantickým způsobem.
Usmála jsem se a nechala po tváři stéct slzu. ,,Miluju tě, Jasone. Vždycky tě budu milovat." Vytáhla jsem se na špičky a políbila ho. V zoufalém sevření jsme se k sobě tiskli a oba tak trochu tušili, že tohle je náš poslední polibek. Potom jsme se odtáhli a já si všimla, že jeho oči jsou taky zalité slzami. Navzájem jsme si je otřeli, znovu si propletli prsty našich rukou a vyměnili jsme si poslední pohled. Pohled, který říkal všechno. Naposledy jsme se na sebe usmáli a pak rozhodně vykročili do našeho osobního pekla.

Nic pro mě neznamená✔️Where stories live. Discover now