Nic pro mě neznamená✔️

Kapitola 10.

,,Rychle, Jamesi, za chvilku je tady," volala jsem na bráchu aby se nachystal.

Zkontrolovala jsem mobil, jestli tam náhodou není nějaká zpráva od Patricka.
Patrick mi sice nepsal, ale zato tam byla zpráva, která přišla před minutou.

Neznámé číslo (19:30)
Tak co ten velký problém? Žijete zatím? :D

Ale hned po přečtení mi došlo, kdo to je. V práci jsem dala Brandonovi číslo, kdyby náhodou potřeboval něco pracovního. Jenom jsem si to jeho zapomněla uložit.

Rose (19:32)
Zatím dobrý, ještě nepřijel :)

Mr. Brandon (19:33)
Pak dejte vědět, ať vím jestli má cenu zítra chodit do práce

Ms. Rose boss (19:33)
Ale ale, pozor Brandone, jinak si začnu myslet, že Vám na mě záleží a máte o mě starost :O

Mr. Brandon (19:34)
Kdo ví? Třeba si k sobě jednou najdem cestu 😉

,,Rose, slyším klíče," probudil mě James do reality.
A je to tady. Patrick přišel.

,,Miláčku? Jsi tady?" ozvalo se ode dveří.
Měl výrazně lepší náladu než posledně. Třeba ten obchod klapnul. Doufám. Jinak to bude k nevydržení.

,,Tady jsem," usmála jsem se a pomalým krokem vyšla ke dveřím.
Patrick ještě z chodby táhl nějaké tašky a kufry. Zvláštní, vždyť přece odjížděl jenom s jedním kufrem..

Jakmile mě uviděl, rozběhl se ke mně a dlouze mě políbil.
,,Tak rád tě vidím, mám samé dobré zprávy. A jednu novinku."
,,Nakonec jste tu smlouvu podepsali?" zeptala jsem se nejistě, když jsem viděla, jak se Patrick natahuje na chodbu pro další kufr.
Stěhuje se k nám snad jeho otec? No to bych asi nepřežila.
,,To sice ne, ale objevil se lepší kšeft, taky ze Švédska, a táta skoro zapomněl na ten neúspěšný." zkřivil koutky do úsměvu. ,,A ten nový klapnul! Takže úspěch, miláčku!"
Chvíli jsem nechápavě stála a pak řekla: ,,No vidíš, to je super zpráva! Je to i ta novinka nebo se k nám někdo stěhuje?"
Nakoukla jsem na chodbu, jestli někoho neuvidím. ,,Protože co se nového spolubydlícího týče, pokoj pro hosty je už obsazený." Nervózně jsem se poškrábala na spáncích a přešlápla na druhou nohu.
,,Jakto? Nastěhovala sis tady milence?" hrdelně se zasmál a přeměřil si mě pohledem.
,,Milence úplně ne." Odběhla jsem pro Jamese, chytla ho za ramena a přitáhla do předsíně. ,,Tohle je můj brácha. James."
Patrick se zamračil. ,,Brácha? Ty máš bratra?"
,,Jo," špitla jsem.
,,A...proč se o něm dozvídám až teď?"
,,No-" Nestihla jsem dokončit, protože se ozvalo pípnutí výtahu a mužský hlas. Sakra povědomý hlas.
,,Tak jsem tady."
S Jamesem jsme si vyměnili zaskočený výraz. Sklonil se aby mi pošeptal: ,,Co tady dělá -"
,,Jasone!" dokončil Patrick místo něj a radostně se usmál. ,,Pojď dál."

Jason vkročil do bytu a teprve teď mě zaregistroval. Nahodil překvapený výraz a tvářil se, jako by mě neznal a byl tady poprvé.
Patrick od něho odstoupil a chytil mě zezadu za ramena. ,,Jasone, dovol abych ti představil nejlepší ženu na světě - moji partnerku Rose."
Jason se mile usmál a vykročil k nám. ,,To věřím že nejlepší," řekl sotva slyšitelně. ,,Moc rád tě poznávám, Rose. Já jsem Jason, Patrickův kamarád."
Natáhl ke mně ruku a když jsem mu ji stiskla, otočil ji dlaní nahoru a něžně ji políbil.
Celým tělem mi projela vlna jisker.
Patrick řekl mým směrem potichu: ,,O tvém bratrovi si promluvíme později, teď se tvař šťastně a přivítej našeho hosta."
Nevím proč, ale když jsem na krku ucítila Patrickův dech, musela jsem se ošít. A nebylo to příjemné ošití, nýbrž takové, ze kterého nemáte hezký pocit.
Pak se Jason otočil k Jamesovi, a natáhl silnou ruku i k němu. ,,Jason."
Brácha přistoupil na celou tuhle hru a usmál se. ,,James, brácha Rose."
,,No když se teď všichni známe, objednal jsem večeři v indické restauraci pro kterou musím zajet. Chce jet někdo se mnou?" řekl Patrick a čekal, kdo se ozve.
James jako by měl něco v plánu, promluvil: ,,Já půjdu, aspoň se seznámíme, šváro."
Patrick nevypadal moc nadšeně, ale i tak nakonec souhlasil. Tím nás nevědomky nechali s Jasonem o samotě. Kdyby tak Patrick tušil.

Jenom se zavřely dveře, rozběhla jsem se k Jasonovi.
,,Co tady sakra děláš?" přimáčkla jsem ho ke stěně a předloktím ho držela pod krkem.
Jenom se zasmál. ,,Vytopili mi barák. Tvůj přítel se nabídl jako možnost."
,,Odkud se znáte?" vyprskla jsem.
Skousnul si ret. ,,Víš, že teď jsi hrozně sexy?"
Až teď mi došlo, že je pořád přitlačený ke zdi, a tak jsem odstoupila a dala mu prostor.
,,Tak?"
,,Seznámili jsme se ve Švédsku. Pak jsme spolu šli na pivo a začli se bavit."
,,Neříkej mi prosimtě, že to je náhoda. Musel jsi vědět, kdo to je."
,,Věděl jsem to," odmlčel se, ,,ale až když mi ukázal tvou fotku. Říkal, že má přítelkyni, ale tvoje jméno zmínil až když mi tě ukazoval."
,,A ty ses s ním ani přesto nepřestal bavit? To tě nenapadlo, že to je špatný nápad?"
Otočil se zády ke mně a zhluboka se nadechl. Pak se zase obrátil na mě. ,,Rosie, kdy už konečně pochopíš, že se od tebe nezvládám držet dál? Já jenom slyším tvoje jméno a hned bych nejradši sedl do auta a jel za tebou. A když Patrick o tobě pořád tak mluvil, musel jsem toho prostě využít."
Když jsem nic neříkala, zase se ke slovu přihlásil on.
,,Jak se má James?" změnil z ničeho nic téma.
Odfrkla jsem si. ,,Proč se ho nezeptáš sám?"
,,Neříkal ti, s kým pořád chodí na to pivo?" vítězoslavně se usmál.
Chvíli jsem uvažovala a pak mi to došlo. Šokem jsem pootevřela pusu. ,,Ne," nevěřícně jsem zakroutila hlavou.
,,Jo," přikývl.
,,Proč mi prostě nedáš pokoj? Proč pořád otravuješ moje blízké? Jsi mnou posedlý nebo co kurva?! Ty ses rozešel se mnou! Já jsem tě milovala, nikdy by mě nenapadlo, že spolu nebudeme. Ani v nejhorší noční můře! A víš co je ironie? Že teď ta noční můra je, když si představím, že bych se k tobě měla vrátit." Do očí se mi nahrnuly slzy.
Jasonovi zkameněl výraz a udělal pár kroků ke mně. Pak mě sevřel v objetí a opřel se bradou o moji hlavu. Nejdřív jsem ho odstrkovala, ale pak jsem hlavu zabořila do jeho ramene a brečela mu do trika.
,,Nenávidím tě," zahučela jsem.
,,Já vím, Rosie. Já vím."
Odtáhla jsem se. ,,Tak proč mi nedáš pokoj? Proč mě nenecháš být? Stojí ti za to poslouchat v jednom kole jenom moje nadávky?"
Usmál se. ,,Stojí. Protože vím, že spolu stejně skončíme. Braň se tomu jak chceš, ale tohle je skutečné." Zastrčil mi pramen vlasů za ucho.
Překvapeně jsem na něj zírala. ,,Ale jak—"
Přerušil mě gestem ruky. ,,Promluvíme si zítra v klidu na té naší plánované večeři. Teď mi ukaž, kde si můžu dát věci a kde budu spát."
Zavrtěla jsem hlavou. ,,Ty do té večeře vkládáš všechny své naděje, co?"
,,Tak víš, co se říká. Naděje umírá poslední." zazubil se. ,,Kde budu teda spát? Vedle tebe?"
I když jsem věděla, že si dělá srandu, maličký kousek mě doufal, že to myslel vážně. ,,Jestli bys chtěl spát vedle mě, musíš ale počítat s tím, že z druhé strany budeš mít Patricka a budeš ležet mezi námi. Pozor, možná by se k tobě začal i tulit." Začala jsem se smát.
Jason se natáhl po polštáři z gauče a hodil ho po mě. Pak se taky zasmál.
,,Netrefil," popíchla jsem ho. ,,Jdu ti ustlat, budeš spát v pracovně na pohovce."

Když jsem povlékala peřiny, zezadu jsem ucítila něčí dech. Jasně že Jasonův.
,,Rose? Můžu se tě na něco zeptat?" řekl opatrně.
,,Mhm," otočila jsem se k němu.
,,Fakt tě tak děsí představa, že bysme se k sobě mohli vrátit? To byl ten vztah tak špatný?"
Chvilku jsem se odmlčela. ,,Tady nejde o to, že by byl špatný náš vztah. To bylo to nejlepší, co mě potkalo. Akorát, už to jsou dva roky a...já mám najednou pocit, že tě vůbec neznám, že ses změnil. Že jsi během těch dvou let miloval někoho jiného, nebo že už to prostě nejsi ty."
,,Nikdy jsem nikoho kromě tebe nemiloval." namítl ublíženě.
,,To jsi spal s několika ženskýma a chceš mi tvrdit, že žádnou jsi neměl aspoň trochu rád? Že jsi i během toho sexu s nima myslel na mě?" zeptala jsem se a byla zvědavá, co odpoví. Když jenom stál a probodával pohledem podlahu, dodala jsem: ,,Už dávno nejsem tak naivní. Nejsi jediný, kdo se změnil, Jasone."
Pak jsem odešla a nechala ho stát samotného v pracovně jenom s čerstvě povlečeným ložním prádlem.

Dneska se nám věci trochu okořenily😏jak myslíte, že celá tahle záležitost s Jasonem jako novým spolubydlícím dopadne? A co Brandon ? Hranice mezi láskou a nenávistí může být hodně tenká😁❤️