Kapitola 37.

618 19 3
                                    

Rose
Oficiálně jsem ve čtvrtém měsíci těhotenství a Brandonovi jsem to pořád neřekla. Už to začíná být lehce vidět a když se mě po sexu snažil taktně zeptat, jestli jsem nepřibrala, vymluvila jsem se na velkou večeři.
Už to ví Daisy, Adrien, James a... Jason. Jasonovi jsem to řekla před dvěma měsíci, kdy jsme se taky naposled viděli. On už to ale věděl. Od koho? Snažím se na naše poslední setkání nemyslet, protože vždycky mám pocit, že se rozbrečím. Jak jsem řekla i jemu, vždycky jsem si myslela, že až budu mít první dítě, tak on bude jeho otcem. No, život a překážky se rozhodly jinak.

,,Rose," promluvil rozespalý Brandonův hlas a otočil se ke mně čelem. Já jsem k němu pořád ležela zády. Ucítila jsem jeho ruku, jak si dělá cestičku po mé noze, boku, trupu až ke krku. Zrak jsem upírala na bílou zeď ložnice. ,,Miláčku? Spíš?" promluvil znovu. Konečně jsem se na něj otočila a lehla si na záda. ,,Už ne," zašeptala jsem. Dneska je ten den. Dneska mu to řeknu.
Na prst si namotal pramen mých vlasů a pak mě políbil. ,,Musíme do práce," řekla jsem. Jenom se nevěřícně zasmál. ,,Je sobota," namítl a znovu se ke mně přibližoval.
,,Já musím. V pondělí má dorazit ten zaměstnanec z Clevelandské firmy a ještě jsem na tom projektu nezačala ani pořádně dělat." Zvedla jsem se do sedu. Brandon neví, že přijede Jason. Neví, že ten zaměstnanec je právě on. A už vůbec neví, že já vím, kdo přijede. Budu muset hrát stejně překvapenou, jako on. Pro zachování rodinné pohody.
,,Nemusíš. Dneska mám pro nás jiné plány." Stáhl mě zpátky do postele. Při tom prudkém pohybu se mi zhoupnul žaludek a mě ovládla další ranní nevolnost. Vyskočila jsem z postele a doběhla do koupelny.
,,Zase ti nesedla včerejší večeře?" zeptal se se starostí a pochybami v hlase, když vkročil do koupelny.
Pořád jsem se držela záchodové mísy a přikývla jsem. Dneska mu to musím říct!
,,Vlastně, potřebovala bych s tebou o něčem mluvit," spláchla jsem a vydrápala se na nohy. Opláchla jsem si obličej a důkladně umyla ruce.
,,Já s tebou právě taky, proto jsem říkal, že mám plány."
Zdvořile jsem se usmála. ,,Fajn."
,,Zarezervoval jsem stůl v jedné restauraci. Půjdeme tam na večeři." Došel ke mně a zezadu mě objal. V zrcadle byl vidět náš odraz. ,,Jo."

Jason
,,Rose včera volala," sdělila mi Erica při snídani. Jenom jsem dal do pusy další sousto a pokrčil jsem rameny.
,,Joo, teta Lose. Co říkala, mami?" ozval se radostně Steven.
Erica se usmála. ,,Moc tě pozdravuje, broučku. I tatínka. Ptala se na vás."
Steven byl tak nadšený, že mu svítily oči jako dvě malá světýlka v temné noci. ,,A kdy zase přijede?"
Zapíchl jsem se do něj pohledem. Erica si toho bohužel všimla. ,,Zase? Ona už tady někdy byla?"
Steven zmateně těkal pohledem mezi mnou a Ericou a nakonec zavrtěl hlavou. ,,Ne. Já jsem... Já jsem si to spletl, mami."
Teď byla zmatená Erica. Podezíravým pohledem mě skenovala. ,,Jasone?"
,,Rose tady nikdy nebyla, Stevene. Musel sis ji s někým splést." Mrknul jsem na něj a snažil se vyhnout Eričinému pohledu. Steven se omluvně usmál. Úsměv jsem mu opětoval a znovu jsme pokračovali v snídani.

Erica zrovna dávala nádobí do myčky a já si šel do kuchyně pro pití. ,,Dneska jdu ven. Vrátím se pozdě," oznámil jsem a napil se.
V očích se jí rozzářily jiskřičky. ,,Jedeš za Rose?" V té euforii musela schovat svůj úsměv za dlaně, které zvedla k obličeji.
,,Co? Ne." Nechápavě jsem ji pozoroval.
Zklamaně se zamračila a vrátila se ke své práci. ,,Aha."
,,Proč to odsuzovačné aha?"
Mávla rukou a odešla do svojí ložnice. Následoval jsem ji. Ze skříně začala vytahovat různé kousky oblečení a každý kus na sobě přiměřila v zrcadle. ,,Jestli jedeš za nějakou milenkou na jednu noc, tak o ní nechcu slyšet."
Zasmál jsem se. ,,Není to milenka na jednu noc. A neboj, neuslyšíš." Spiklenecky jsem na ni mrknul.
,,Jak se jmenuje?"
,,Myslel jsem, že o ní nechceš nic slyšet."
,,Tak jméno mi taky nic neřekne," obhajovala se a šla se do koupelny převléknout. Přes zavřené dveře jsme spolu dál komunikovali.
,,Angela."
,,Ta Angela? O které jsi mi tehdy říkal? Jak ses jí neuměl zbavit?" V ten moment jsem byl rád, že stojím na druhé straně dveří a nemusím vidět její naštvaný výraz.
,,Tati? Můžeš plosím přijít?" ozvalo se z dětského pokoje.
,,Jo, ta Angela," odpověděl jsem Erice, zasmál se a odešel za Stevenem.

Nic pro mě neznamená✔️On viuen les histories. Descobreix ara