Věř Mi (Theo Raeken)

33. Pravda

když jsem si sla pro jidlo nasel me tam theo že zmizi z mešta pak prijde derek a zacne at vypadne a prořekne že jsem jeho sestra.

V tu chvíli jako by do mě uhodil blesk jsem sebou cukla a hned tak byla otočená tam od kud ta krev pocházela. Můj zrak spatřil Dereka, který klečel nad Theem a sázel mu jednu ránu za druhou. Viděla jsem že už mu za tu dobu stihl roztrhnout obočí, ret a ta krev z nosu určitě nebyla jen na okrasu. To co mě ale překvapovalo bylo to že Theo tam jen tak dál ležel a nechával se mlátit jako by mu to bylo jedno. Ano ublížil mi a zaslouží si to ale nedovedu se dívat na to jak někdo ještě k tomu Derek pomalu zabijí člověka, který pro mě byl jednu dobu moc důležitý.

Proto jsem se rozhodla rozeběhnout k nim.

"Dereku! Dereku přestaň prosím."

Křičím než doběhnu až přímo k nim. Stojím přesně před bezmocným tělem Thea. Dost mě ale děsí že i když se Theo už skoro vůbec nehýbe Derek nepřestává a furt mu sází jednu za druhou. Sebrala jsem všechnu sílu co jsem měla, propadla jsem Dereka za paže a opřela se do něj celou svoji vahou. Povedlo se mi aby díky tomu udělal dva kroky dozadu a tak odstoupil i od Thea.

"Co tě to popadlo? Chápeš že ho můžeš zabít? Pokud už se tak nestalo."

Odstrčila jsem ho ještě dál a skrčila se k Theovi. Levou ruku jsem mu položila na hruď a pravou na tvář.

"Theo?"

Cítila jsem jak se mu trošku zvýšil tep a když jsem se podívala na jeho obličej trošku svráštil obočí.

"Ano Theo jsem tady."

Ruku z tváře jsem přesunula ze zadu na hlavu abych mu ji mohla podepřít. Trošku otevřel oči ale hned je pak znovu zavřel a silně k sobě stiskl oční víčka.

"Proč jsi ho takhle zřídil?"

Otočila jsem se na Dereka.

"Zasloužil jsem si to Liv."

Můj pohled se okamžitě zase přemístil na Theúv obličej. A znovu jsem se dívala do těch jeho krásných očí. Zapřel se o lokty a chtěl se zvednout ale moc mu to nešlo.

"Jen lež."

"Zvládnu to."

Stoupla jsem si a trochu mu pomohla na nohy. Jeho ruku jsem si hodila kolem ramen a podpírala ho.

"Zahojím se."

Snažil se o úsměv ale určitě to bylo z nutnosti. Zato já mu věnovala můj opravdový úsměv.

"Furt čekám na tvoji odpověď! Proč jsi mu to udělal? Kdybych se nevrátila a neodstrčila tě tak by jsi ho snad i zabil."

"Plížil se za tebou Liv to já se bál že on ublíží tobě."

Chtěl pokračovat ale já po něm automaticky vykřikla že by mi nikdy neublížil. Ano lhala jsem protože Theo už mi ublížil.

"Jo? To jsem viděl. Olivie už ti ublížil a nejednou. Sám jsem se díval na to jak jsi zničená kvůli tomuhle člověku."

Cítila jsem jak se Theo zarazil a snažil se ze mě sundat svou paži. Nechala jsem ho ale stále jsem ho držela kolem pasu.

"Ani nechápu jak se ho po tom všem můžeš dotýkat. Jak mu můžeš být vůbec na blízku."

"Co se tu děje?"

Křikl Liam když k nám se Scottem přiběhli ještě v lakrosových dresech.

"Theo? Co ty tady děláš? Pokud vím měl jsi být už dávno z města."

Liam pokračoval a já mu věnovala jen nechápavý pohled.

"Jak jako z města?"

Řekla jsem mu a opět jsem se nedočkala odpovědi. Tedy ne na moji otázku.

"Pojď ke mně Liv."

Liam otevřel svou náruč a asi čekal že mu do ni hned vpadnu ale ne. Pořád jsem tam stála a podpírala Thea.

"Proč mi sakra nikdo nic neřeknete!"

Už jsem křičela, štvalo mě to. Nikdo mi nebyl schopný odpovědět a dál mě zahlcoval dalšími nedokončenými informacemi.

"Liv v klidu prosím."

"Jak mám být v klidu Dereku? Jak? Málem ho tu, ještě k tomu přede mnou zabiješ a pak z Liama vypadne že už tu dávno neměl být jak to věděl a co do háje vedlo tebe k tomu mu tohle udělat!"

"Protože nedokážu překousnout že ti to udělal chápeš!"

"A proč? Nejsem pro tebe nijak důležitá pořádně jsme se začali bavit až v poslední dobu. Proč se o mě tak staráš sakra?"

"Protože jsi moje sestra!"

Vykřikl a já na něj jen ze zařazeným obličejem zůstala koukat. A nebyla jsem sama. Ostatní na něj hleděli úplně stejně.

"Cože? Jak jako sestra."

Derekovy asi došlo co řekl a bylo to na něm dost poznat. Dal si obličej do rukou a začal se k nám otáčet zády.

Zeptala jsem se Thea jestli ho můžu pustit jestli to zvládne. Kývnul mi na souhlas, já ho opatrně přestala podpírat a šla pomalu k Derekovi.

"Dereku?"

Mluvila jsem opatrně aby jsme to vyřešili v klidu.

"Jak jsi to myslel s tou sestrou? Prosím mluv se mnou."

"Takhle ses to dozvědět neměla."

Řekl Scott a to už mě znovu namíchlo.

"Jak jako neměla? Počkejte! To mi chcete říct že jste to zase všichni věděli a já ne? Jak dlouho to víte?"

Derek se otočil a od teď všichni věnovali svůj pohled jenom mně.

"Na tohle už nemám."

Rozešla jsem se k Theovi, dala mu ruku kolem pasu a šli jsme dál od nich. Na jejich poznámky ať se vrátím jsem nereagovala a dál si to kráčela dál od nich.