Věř Mi (Theo Raeken)

17. Párty.

Tak máme tu sobotu večer a právě se s Liamem díváme na film. Liam leží hlavou na mém břiše a tělo má mezi mýma nohama. Já se mu prohrabuju ve vlasech a přemýšlím o tom zda budu někdy takhle ležet i s Theem. Sice jsem mu řekla že ho miluji ale vím že on se takhle citově neváže. Respektuji to ale i tak mám nějaké obavy. Co když ho později přestanu bavit a najde si někoho jiného? Jenže pak jsem se dostala i k tomu že jsem v pátek spala s Theem. Moc dobře vím že je tohle všechno špatně a měla bych to s Liamem skončit hned. Ale když jsem vzpomínala na naše společné chvilky, nebo na to kdybych měla ten jeden večer vypnuté zvonění. Svoje poprvé bych měla právě s ním, a proto jsem to nemohla udělat. Z téhle situace se mi chtělo brečet, protože i když miluju Thea miluju i Liama a vůbec nevím co mám dělat. Nechci přijít o Thea ale ani se nechci rozejít s Liamem. Díky bohu mě z přemýšlení vyrušil zvonící telefon. Byla to Lýdie.

"Ahoj, copak?"

"No já jen že je asi za hodinu taková párty u Dereka."

"Počkej počkej Derek a párty u něj? To nejde k sobě."

Ano zapomněla jsem vám říct o tom že i s Derekem Halem se bavím. Vlastně je i členem naší smečky jen s ním nemám takový vztah jako s ostatními.

"No právě proto tam všichni jdeme."

"Zeptám se Liama a ještě ti dám vědět."

Když jsem zmínila jeho jméno okamžitě se na mě otočil, posunul se a tak trochu mě zalehl. Musela jsem se zasmát.

"Zatím."

Nestihla jsem ji ani nic říct, protože mi Liam vytrhl mobil z ruky, típl to a zahodil ho někam na postel. Otočil se na mě a přiblížil se blíže k mému obličeji.

"Na co se mě máš zeptat?"

Usmál se na mě a políbil mě. Nohy jsem mu obmotala kolem pasu a za krk si ho přitáhla ještě blíž.

"Derek pořádá párty a chci se zeptat jestli tam půjdem."

"Párty? A u Dereka? Tam nesmíme chybět. Za jak dlouho?"

"Asi za hodinu."

"Tak to máme ještě hodně času. Oni se bez nás na chvíli obejdou."

Znovu mě políbil a když jsem myslela že už nás nic neoddělí, znovu se ode mě odtrhl a usmál se na mě.

"Vypnul jsem celej mobil takže teď už nás nikdo rušit nebude."

Bylo mi jasné že by chtěl pokračovat v tom co nám minule přerušil Scott. Jenže já furt myslela na to že jsem ho podvedla a že to teď nebude takové jako předtím. Na jednu stranu jsem to chtěla ale z té druhé strany jsem mu nechtěla ublížit ještě víc. Začal mi obsypávat krk polibky ale já necítila to co bych měla. Bála jsem se že až mu to řeknu bude si myslet že jsem k němu nikdy nic necítila ale opak je pravdou. Vždy ho budu milovat jen není sám a to mi dělalo největší problém.

"Děje se něco?"

"Ne ne jen..."

"Jestli nechceš tak nemusíme."

Chtěl se zvednout ale já ho prostě nedokázala nechat jít.

"Liame promiň ale já..."

"Já to chápu."

Znovu se chtěl zvednout a já ho taky znovu zarazila. Podívala jsem se na něj a políbila ho. Nejdřív jen držel ale pak začal spolupracovat, i když to nebylo jako před tím. Byl smutný ale já prostě teď nemohla. Představa že by mě miloval a pak bych mu vrazila kudlu do zad byla hrozná a za žádnou cenu jsem to nemohla dopustit.