Věř Mi (Theo Raeken)

9. Risknu to

Stále jsem si hověla na Theově klíně a k tomu jsem si hrála s jeho vlasy. Ani jednomu z nás nesměl na tváři chybět úsměv.

"Vidíš říkal jsem pravdu."

"O čem to zas mluvíš?"

"Líbím se ti."

"Přestaň s tím už!"

Jemně jsem ho zatahala za konečky vlasů a když zaklonil hlavu políbila jsem ho na ohryzek. Tohle jsem chtěla udělat tak dlouho že už ani nevím kdy mě to napadlo. Říkala jsem si že jestli se někdy stane něco podobného musím to udělat. Jeho vzdych mi dal najevo že se mu to líbí. Vzpomněla jsem si na jeho rány, bylo mi jasné že se zahojily ale zajímalo mě jestli mi řekne pravdu. 

"Co tvé ruce?"

"No víš já.... vysvětlím ti to od mala mám..."

Musela jsem se zasmát jak se to snažil zakecat. On se na mě jen nechápavě podíval.

"Ach Theo neboj vlkodlaci jsou v pohodě."

Zvedla jsem se a nyní jsem k němu stála zády.

"Jo vlkodlaci... počkat co?"

"Tvé oči."

"Že se nedivím bavíš se se Scottem ty to..."

"Ano vím že je Scott alpha a o ostatních vím také."

"A mě se nebojíš?"

"Myslíš že kdybych se tě bála tak by se stalo to co se právě stalo?"

"Fajn."

Za pas si mě k sobě přitáhl a já mu zabořila hlavu do hrudi.

"Promiň za to co ti udělali."

"Ty za to nemůžeš."

"Ale ano nebýt mě nikdy by jsi nedělal to co jsi dělal a oni by nic neudělali tobě."

"Hele nelituju ničeho co se stalo a ani ty by jsi neměla."

"Běž prosím do třídy jdu si ještě něco vyřídit."

"Ale.."

"Ne Theo běž! Prosím."

Ze šatny jsem vyšla jako první. Na místě kde se ještě před chvilkou prali stála už jen naše parta a pár dalších lidí. Když jsem se zadívala na Scotta popadl mě takový vztek že jsem málem vybuchla. Rozešla jsem se k němu ale Stiles mě chytl za ruku.

"Stilesi okamžitě mě pusť!"

Jak jsem řekla tak udělal a já se tak ocitla před Scottem.

"Co vás to k sakru popadlo? Mohli jste mu vážně ublížit."

"Liv vždyť ti mohl ublížit nejdřív tě zdrží a pak na tebe řve, později se neudrží a.."

"A co? Vyjel by po mně jako ty? Promiň Scotte ale teď jsi to vážně přehnal. A ty Stilesi když jsem ti včera říkala že o nic nešlo tak o nic nešlo. 

"Měl jsem o tebe strach."

"Věř mi že když se z ničeho nic objevíš u nás doma vystrašíš tím spíš mě. Příště prostě uberte nemusíte mě chránit. To že nejsem nadpřirozená bytost ještě neznamená že po mě každej půjde. Jsme jedna parta a ta s kdysi věřila víc. Měli by jste si na to vzpomenout."

Chtěla jsem odejít ale to co Scott řekl mě tak zabolelo jako nikdy nic jiného.

"Takže teď radši budeš s ním a na nás se vykašleš?"