Věř Mi (Theo Raeken)

19. Promiň Liame.

Jeli jsme s Theem k Derekovi, na tu "oslavu". Byla jsem hrozně ráda že jede se mnou a ještě větší radost mi dělalo to že to Scottovi nevadí. Alespoň to pro ně bude něco jako příprava až jim o nás řeknu. Doleji jsme tam a došli až nahoru. Tentokrát už jsem všude viděla balónky a slyšela jsem i hudbu. Vešli jsme dovnitř a vůbec jsem nemohla uvěřit tomu co jsem viděla. Všichni stáli uprostřed místnosti a Derek se Stilesem drželi dort. Nebudu lhát nebyl úplně nejmenší, musela jsem se zasmát. 

"Tak tohle nesníme ani za týden."

Vypadlo ze mě a všichni se zasmáli. Vešli jsme dovnitř a Theo za námi zavřel. Odložila jsem bundu a sedla si ke stolu. Všichni mi začali předávat dárky a po tom se nakrojil dort. Když se celá oslava trošku rozjela začali jsme tancovat. 

Po chvilce jsem si musela sednout, už jsem prostě nemohla. Najednou si přede mě stoupl Theo a začal mi stínit v pohledu.

"Co tady chceš?"

"Theo co se děje?"

Musela jsem se zeptat, přeci jen jsem vážně nic moc neviděla. Najednou se do toho vložil i Scott.

"Liame neměl by jsi tu být." 

Tím pádem mi došlo že přišel Liam. Docela jsem se bála, asi bych další vyčítání nezvládla.

"Jakto že tě sem Mason pustil?"

"Scotte!"

Musela jsem ho okřiknout přeci jen nebyl nějaké malé dítě aby ho musel někdo hlídat.

"Měl by jsi odejít."

Vložil se do toho Theo.

"Že mi to říkáš zrovna ty!"

"Já jsem na Liv neřval!"

Theo s Liamem se začali hádat a já už toho měla dost.

"Theo! Prosím dost."

Chytla jsem ho za paži a odsunula ho na stranu.

"Dneska už jsi v pohodě?"

Zeptala jsem se ho.

"Liv já...."

"Pojď, půjdem na stranu."

Chytla jsem ho za ruku a chtěla s ním odejít. Theo mě přerušil.

"Jsi si jistá?"

"Neboj budu v pohodě."

On jen kývl a my tak odešli na balkón. 

"Tak proč jsi tu?"

"Máš narozeniny, to bych si nenechal ujít."

Podal mi malou černou krabičku, která byla obvázaná bílou mašličkou. Vzala jsem si ji a rozvázala ji. Byla tam naše první společná fotka, pak tam byla fotka o které ani nevím že existuje. Je z minulého plesu, někdo nás vyfotil jak spolu tancujeme. Bylo tam pár dalších fotek, ty jsem projela v rychlosti. Po straně jsem našla amulet, který mi dal asi v šesté třídě. Měl podobný, myslela jsem že jsem ho ztratila ale očividně ne. A  úplně na dně byl malinký přehrávač. Podle všeho byl na písničky. Vzala jsem si ho do ruky a krabičku položila na zábradlí. 

"Už jsem si tam dovolil něco nahrát. Vždy když jsi měla oblíbenou písničku, uložil jsem ji tam."

Najela jsem na první a když jsem si přečetla na název musela jsem se usmát.

"Vždyť tu jsem naposledy poslouchala před nooo dlouhou dobou."

"Jo, no začal jsem to nahrávat před třemi lety."