Věř Mi (Theo Raeken)

21. Měli pravdu.

Stál tam, stál přede mnou a díval se na mě. Z jeho pohledu šlo vyčíst jen jedno. A to byl smutek. V jeho očích byli malé jiskřičky.

"Theo že to není pravda."

"Je mi to líto."

"Ne ne ne to nemůže být pravda."

Začal mě pálit nos a to znamenalo že se za chvilku rozbrečím. Čím déle jsem se na něj dívala tím víc mi bylo do breku.

"Ne ne ne to nemůže být pravda. T-ty slíbil jsi mi že mi neublížíš a j-já ti věřila. Přinutila jsem aby ti věřil i Scott a ty jsi mě jen zneužíval."

"Liv ne tak to není."

Udělal pár kroků ke mně a chtěl mě chytit za ruku. Já jsem ale ucukla.

"Dala jsem ti všechno a ty jsi, chtěl si se jen dostat ke Scottovi. Tak moc jsem ti věřila a ty jsi jen....

Mé slzy už tekly nekontrolovatelně. Pomalu jsem skrze ně neviděla.

"Nechtěl jsem ti ublížit. Nikdy jsem..."

"Měli pravdu, měla jsem se od tebe držet dál."

Jeho oči se začali lesknout a na okrajích měl slzy.

"Dost! Už na mě nikdy nemluv, nepřibližuj se ke mně a opovaž se přiblížit k ostatním. Liame odvez mě k mámě, prosím."

Chtěla jsem odejít ale Theo mě chytl za zápěstí. A to docela silně.

"Okamžitě ji pusť, už si ji ublížil více než dost."

Liam ho ode mě odstrčil. objal mě a odtáhl mě k autu. Otevřel mi dveře spolujezdce, posadila jsem se a on mě připoutal. Pořád mi slzy tekli proudem. Naposledy jsem se podívala Theovím směrem. Pořád stál na stejném místě a díval se naším směrem. Nemohla jsem uvěřit že to všechno co jsme spolu prožili jen předstíral. Kvůli němu jsem se rozešla s Liamem. A co ta posilovna? Liam se rozjel a to mě vytrhlo s přemýšlení.

"Takže chceš hodit domů?"

"Ne ne mamka je v práci a já musím- musím ji teď vidět musím si s ní promluvit."

"Takže..."

"Do nemocnice. Odvez mě prosím do nemocnice."

Liam jen přikývl a já se dívala z okna. Chtěla jsem to všechno mámě říct. Samozřejmě vynechám to že je Theo chiméra a že mí nejlepší kamarádi jsou vlkodlaci atd. Nechci to řešit s holkama ani s nikým z party protože bych určitě poslouchala že věděli že je něco špatně, že mi říkali ať se s ním nebavím a to já teď momentálně slyšet fakt nepotřebuju. Po chvilce ani nevím jak ucítila jak mi víčka začínají těžknout a usnula jsem. Bylo toho na mě fakt moc.

Pohled Thea

Posral jsem to. Tak nehorázně jsem to posral. Slzy, které se drali na povrch byli pravé. Nedokázal jsem nic. Ani jí to vysvětlit. Co taky že jsem hajzl, kterej ji využil jen aby se dostal k jejím přátelům? To by mi určitě odpustila. Ano doktoři děsu ze mě udělali vlkodlaka. Od té doby jim docela dlužím. Ze začátku když po mě chtěli abych se postaral o Scottovou smečku mi to nedělalo problém. Věděl jsem že Olivii ublížím a ze začátku mi to bylo jedno. Když jsme se bavili na základce bylo to fajn ale po incidentu s Liamem jsem věděl že je na jejich straně. Pohádala se se mnou kvůli tomu a pak už mi byla jedno. Když jsem ji ale začal znovu poznávat a zjistil jsem jaká je, změnila se. Nemohl jsem ji jen tak říct že potřebuju Scotta a ostatní, a s ní se bavím jen kvůli tomu. Po čase jsem se s ní bavil už jen proto že jsem chtěl a pak to přišlo. Zalíbila se mi a já věděl že ji nedokážu ublížit. A to že jsme se spolu vyspali mi akorát otevřelo oči ještě víc. V žádným případě jsem se s ní nevyspal jen aby mi věřila o to víc. Cítil jsem to doopravdy. Už mě žádnej Scott nezajímal. Byl jsem tu jen pro ni. Když jsem pak slyšel jak o mě mluví před Scottem, který mě hned na to pozval mezi ně. Věděl jsem že se mi stalo to nejlepší v životě. Pak se to ale dozvěděl Liam, určitě to řekl i ostatním. A v tu chvíli jsem věděl že přijdu i o ní a to mi trhalo srdce ještě víc.