Věř Mi (Theo Raeken)

6. Odpustím ale.....

Ráno už mi stačilo se jen převléknout a mohla jsem vyrazit. Na sebe jsem si vzala šaty co mi Lýdie včera dala. Vlasy jsem si hodila na jednu stranu a mohla jsem vyrazit. Do školy jsem to měla kousek, takže mi nedělalo problém jít pěšky. Cestou jsem si vzpomněla že se dneska mám sejít s Theem. To mi připomíná že si s ním musím promluvit.

Před školou na mě čekal kdo jiný než Stiles. Nevím proč ale po včerejšku se mi s ním moc bavit nechtělo. Proto jsem ho jen pozdravila a šla dál. Zastavila jsem se u Lýdiiny skříňky.

"Věděla jsem že ti ta sukně bude sedět."

"To samé jsem si říkala i o těch šatech. A uuu holka jsi v nich hodně sexy."

"Ježíš přestaň."

Obě jsme se zasmáli a za chvíli k nám přišel Stiles.

"Liv vypadáš...... Hezky. Sluší ti to."

"Děkuji Stilesi jo a promiň za to venku. Musela jsem vidět jak Lýdii ta sukně sluší."

"V pohodě chápu."

Dál jsme se ještě chvilku bavili. Ale přešla mě radost když jsem viděla že dveřmi prošel Theo. Když kolem procházel ani se na mě nepodíval. Nemohla jsem to vystát. I když ho chápu po tý facce bych se na sebe nejraději ani já sama nedívala. Je zvláštní že mě to mrzí. Že by za to mohl ten sen?

"Hele lidi musím na hodinu mám literaturu a víte jaká je učitelka."

Rychle jsem se s nimi rozloučila a šla za Theem. Když jsem došla do třídy Theo seděl s nějakým klukem. Vůbec jsem ho neznala. Šla jsem si sednout do lavice vedle nich. Bylo mi to líto protože další dvě hodiny mám vždy s někým s party. Sem tam jsem se na Thea podívala ale on se buď koukal na tabuli a nebo z okna. Ani jednou se na mě nepodíval.

První hodina skončila a nyní jsem měl hodinu s Kirou. Sedli jsme si do před poslední lavice. Čekala jsem že Theo půjde a sedne si za nás ale on si naopak sedl před nás. Druhá hodina probíhala stejně jako první. Až na to že i Kira si všimla že se na něj dívám a to byl problém.

"Zakázané ovoce chutná nejlíp že?"

"Cože?"

"Furt zíráš na Thea."

"Kiro! Pssst a hlavně ne nezírám.

"Jo, jo chápu hlavně doufám že se ti líbí jen jako na vzhled."

Zasmála se. Hrozně mě to štvalo bylo mi jasné že nás Theo slyší. Možná ho to alespoň upoutá. Třeba se na mě alespoň podívá, nebo usměje. S ním to bohužel ani nehlo. Stačilo by kdybych mu viděla do obličeje a byla bych o trošku spokojenější. Zazvonilo a já se rozhodla teď už za jakýchkoliv okolností. Jít za ním a promluvit si. Jediná hrozba byla že jsem měla hodinu se Stilesem a zrovna on Thea nesnáší ze všech nejvíc. Musela jsem to stihnout rychle. Ještě ani nepřestalo zvonit a Theo už byl pryč. Rozloučila jsem se s Kirou a šla na další hodinu

Theo seděl sám v poslední lavici. Ha jako obvykle. Rozhodla jsem se na nic nebrat ohledy a sedla si k němu.

"Theo?"

"Ano?"

Konečně jsem slyšela jeho hlas a úplně jsem zapomněla proč jsem tady.

"Em já chci se ti omluvit za ten včerejšek. Přehnala jsem to já, já prosím mluv se mnou."

Hned na to se usmál a mě to zahřálo zevnitř. A to doslova začalo mi být horko.

"Co tak najednou?"