Věř Mi (Theo Raeken)

13. Chiméry.

Zápas skončil 5:4 pro nás. Po zápase jsme šli ke Scottovi aby jsme to tak trochu oslavili. Melisa měla noční takže se bude vracet až ráno tím pádem jsme tam všichni přespali. Teoreticky by jsme tam spali tak i tak. Buď teď jako oslavit a nebo by jsme prohru museli zaspat, zamluvit a další věci. Nejdřív jsme tedy šli každý domů se převléct. S Liamem jsme šli ke mně. Má mamka pracovala společně s Melisou v nemocnici takže jsme byli doma sami. Vlastně jsem měla vetšinou barák přes noc pro sebe. Moje máma se ale bude vracet dřív a tak jdeme ke Scottovi. Liam si odložil pár věcí a skočil do sprchy. Bohužel jsem ale myslela co se stalo s Theem a jak si to mám vyložit. Seděla jsem na barové židli a máchala lžičku v hrnku s kafem. Rukou jsem si podpírala hlavu. Z přemýšlení mě vytrhl Liam, který na mě volal ze zhora.

"Olívieeeeeeeeee? Přineseš mi prosím ručník?"

"Hned jsem tam."

Ze skříně jsem vzala ručník a šla za ním nahoru. Zaklepala jsem na dveře, otevřela jsem dveře a protáhla jsem tam ručník. Hned na to ale Liam vyšel a ještě si svazoval konce aby mu jen tak nespadl na zem. Když jsem ale viděla jak mu po jeho těle stékaly ještě kapky vody. Jeho mokré vlasy měl rozházené všude byl hrozně............ no jak to říct sexy. Nemohla jsem si pomot a pohledem jsem si prohlédla jeho tělo. Konečně si všiml že jsem tam taky a zvedl mou hlavu k němu. Mile se na mě usmál a políbil mě. Připadala jsem si hrozně špatně ještě před pár hodinami jsem se líbala s Theem a teď. Největší problém mi ale dělalo to že měl Theo pravdu, taky jsem ho měla ráda asi nemůžu říct jestli ho miluju ale mám ho ráda. Když si mě ale Liam na sebe vyhoupl probral mě tím z přemýšlení. Abych nespadla musela jsem si kolem něho obmotat nohy a za jeho krkem jsem si spojila prsty. Po chvilce mi došlo že mě někam nese. Uslyšela jsem otevření dveří, takže mě nesl nejspíš do pokoje. Ani jsem se nedivila že tam trefil přeci jen tu byl už několikrát. Položil mě na postel a já se posunula tak aby jsme leželi přes celou postel. I přesto se od sebe naše rty neodtrhly. Jeho ruce jsem ucítila na svém břiše ze začátku to bylo nepříjemné, docela dost totiž studil. Kapky vody z jeho vlasů mi padaly do obličeje, trošičku mě to šimralo. Musela jsem se pousmát, on si toho všiml kvůli tomu, bohužel odpojil své rty od těch mých. Zadíval se mi do očí a pak své rty přesunul na můj krk, chvilku mi jen sál kůži a po chvilce mi začal dělat mokré cestičky až ke hrudi. Z ničeho nic chytl spodek mého trika a chtěl mi ho přetáhnout přes hlavu, zvedla jsem ruce a on mi tak to triko sundal. Odhodil ho někam za sebe a mokrou cestičkou došel až k mému břichu. Hned po té mi svlékl i kalhoty, které nečekaně skončily na zemi. Celou si mě prohlédl a pak se zpátky věnoval mým rtům. Dlaně jsem mu položila na záda a lehce jsem ho poškrábala. Na chvilku se ode mě odtrhl, podívala jsem se na něj a to co jsem viděla mě trošičku vyděsilo ale věděla jsem že tentokrát už to ale nezastavím. Rozvazoval si uzel a když to vypadalo že už si ručník sundá, začal mi zvonit mobil. On si jen smutně povzdechl a klekl si. 

"Někdo nám asi nepřeje."

Řekla jsem a natáhla se pro mobil Liam si mi lehl na záda a sebral mi mobil z ruky. Zvedl to a podle hlasu který jsem zaslechla to byl Scott. 

"Jo dobře hned tam budeme."

Zavěsil ale mluvil dál.

"To byl Scott, že už jsme tam měli být a máme si pospíšit."

Vůbec jsem nevěděla co říct ale zasmála jsem se a pak trošku zamručela. Hlavu jsem zabořila do polštářů. On mě políbil do vlasů, hned potom mě políbil na rameno a pak mi začal dávat rychlé pusy po celém krku. Hrozně to lechtalo ale jemu o to nejspíš šlo protože mě pak prsty začal lechtat i na břiše. Musela jsem se z toho dostat, přetočila jsem se tak že jsem na něm seděla obkročmo. Lehce jsem mu prsty přejížděla přes břicho, on se opřel o lokty a díval se mě.

"Ták nezůstaneme dnes tu a přesuneme to na zítra?"

Zeptal se mě a chytl mě za boky.

"Asi by jsme tam měli jít přeci jen tam na nás už čekají. Hlavně si už něco obleč jinak tu fakt zůstanu."

Slezla jsem z něj a propadla jsem oblečení. Teď jsem potřebovala sprchu.

Právě nám otevřela Lýdie a my tak vešly dovnitř. Jak jsem říkala už tu byli všichni.

"Už jsme ani nečekali že přijdete."

Ozval se Scott a všichni se zasmáli.

"No dlouho jsme se rozmýšlely...."

Nedořekla jsem to protože mi Liam skočil do řeči.

"Ona mě přemluvila."

Pustil mě a sedl si na gauč.

Zrovna jsme dojedli a já se prostě musela zeptat.

"Hele zjistili jste něco nového ze strany nadpřirozena?"

Liam se podíval na Scotta a ten jen kývl na souhlas. Vůbec nevím o co tu jde ale asi to není nic dobrého. Scott tedy začal.

"Deaton nám řekl že to co doktoři děsu vytvářejí jsou chiméry nebo jako tak se jim říká."

"Ještě jsme zjistili že ne vždycky se to povede, přeci jen jsou to jen pokusy. Né vždy to vyjde no když to nevyjde dostanou otravu rtutí z těch všech látek co dávají do těla."

"Všech látek?"

"Pomocí těch látek se z nich stanou vlkodlaci a další nadpřirozena, které oni chtějí."

Vysvětlil mi Stiles a já se bohužel začínala bát. Přeci jen bych mohla být další z nich ale dokud je mi na blízku Liam nic se mi nestane.

"Blbí je že prvních pár dnů to vypadá tak že se z nich stali chiméry ale třeba po čase se u nich projeví otrava rtutí."

Dopověděl ale já už to nemohla dál poslouchat. Sklopila jsem hlavu a přemýšlela jsem o tom že bych mohla být na seznamu dalších pokusů. Liam si toho všiml, proto jsi mě na sebe posadil a obmotal mi ruce kolem pasu. 

"Raději zemřu než aby se ti něco stalo."

"Ach Liame."

Musela jsem se usmát on mě namísto toho ale políbil. Ruce jsem mu zapletla do vlasů, jenže mě i tak bylo smutno z toho že bych o něj a taky o ostatní mohla přijít. A tak mi po tvářích začali putovat slzy. Nejspíš si toho všiml protože se odtrhl a položil mi svou dlaň na tvář. 

"Nikdo ti neublíží."

Tentokrát jsem ho už jen obejmula.

                                                                                                                                   ------------------------------------------>

Co by jste řekli na to že by jsi i Theo našel někoho kdo by mu pomohl zapomenout na Liv. No nechte se překvapit. Jinak děkuji za všechny ohlasy.