Ohněm proti ohni

† příjezd †

"Tomu já říkám pořádný táborák," vydechl spokojeně Changbin, když usedl v jejich úkrytu. "Mám pocit, jako kdybych ten žár cítil až sem."

"To by možná ani nebylo překvapení, přece jenom jsme zapálili dva a dvacet stanů."

"Když vezmeš v potaz, že do jednoho se vejde až deset vojáků... Páni, Kim nás buďto chce ošálit, nebo má pod sebou větší armádu, než jsme mysleli."

"Stejně je porazíme. Viděl jsi ta nemehla?"

Pár se zasmál. Ulehli, jejich těla se propletla do sebe. Větve stromů, vlákna látky, proutky košíku,... nebylo možné je rozdělit bez způsobení větší újmy na zdraví.

Changbin si s hlubokým výdechem plným úlevy a klidu položil hlavu na vrahovu hruď. "Zítra už ale musíme spát na koních."

"Však se ničeho neboj. Olivia a Bunbyeol si jenom musí odpočinout. Ta cesta po oceánu byla náročná pro všechny, víš."

Na to by koně přitakali, kdyby se svěšenými hlavami nenabírali sil. Téměř by si ani nevšimli, že jejich majitelé odešli. Byli z toho neustálého pohupování tak strhaní, že cítili vděk za kus pevné půdy.

"Po vysazení na souš byli jako utržení ze řetězu," rozpomněl se Changbin.

"A divíš se jim? Tentokrát jsme nepoužívali kouzlo proti mořské nemoci-"

"To ne," zaskučel princ, na rtech však škodolibý úsměv. "Jisung nám usekne hlavy, celou cestu musel jenom zvracet."

"Co ty víš... Třeba se jej rozhodli ostatní dragíni zastat a to kouzlo seslat. Přece jenom je otravné trávit dva týdny na stejné palubě s někým, kdo v jednom kuse vydává odporné zvuky."

"To od tebe není zrovna milé."

"Já ti povím, co by bylo milé," Felix se nevyzpytatelně zašklebil, oči zářící problémy, hlas přetékající sakrasmem, "kdybych to kouzlo vážně neseslal."

†††

"Vše v pořádku, Jisung hyung?"

Strážce, mrtvolně bledý se zelenavým nádechem na pokožce, ležel bezvládně na trávě, skelné oči prázdně zírající na temnou oblohu.

"Měl bys jít spát-"

"Na tu loď mě už nikdo nedostane. Přinejmenším ne živého."

Dragín se zasmál, usedl vedle vyčerpaného mladíka. "Plně chápu tvé důvody a ještě jednou se za všechny z nás omlouvám, ale nikdo to kouzlo neumí. Jinak bychom ho seslali hned, co se ti udělalo prvně špatně."

"Hlavně si tím už nelam hlavu, Beomgyu."

"Dobrá." Chlapcovy oči zajiskřily v nastávající tmě. "Pojďme tedy dnes držet hlídku venku. Alespoň budeš moct spát tady a my můžeme mezitím začít balit a chystat seznam všeho, co nám chybí."

Jisung slabě pozvedl nekontrolovatelně se třesoucí ruku. "To mi zní jako dobrý plán." Z posledních sil se tedy vyhrabal na nohy a šel si vzít všechny své věci.

O dvacet minut později již ulehal vedle hořícího ohně. "Moc vám děkuji," zívl vyčerpaně. "Lodě očividně vážně nejsou pro mě."

Pětice dragínů se zasmála. "Není za co, hlavně si pořádně odpočiň."

Strážce se napřímil, přiložil ruku k čelu. "Rozkaz, pane."