In Their Hands |BARNES (CZ translation)|

01 | один.

Dole přečíst prosím
~~~~~
NIKDO O NICH NEVĚDĚL.
Mlčely a klamaly. Byly tiché a úspěšné. Pořád se pohybovaly. Byly inteligentní a chladné. Oni byly manipulativní a strategické. Nikdy by jste je neviděly přicházet, ani byste nikdy neznaly jejich další krok. Byly tak pilní v tom, co dělaly; byly tak dokonalý v tom, k čemu je vycvičily. Nenašly by jste je, nikdy byste nemohly vystopovat jejich stopy. Nikdy nebyly slabé.

Tak byla vycvičena každá dívka v Rudé komnatě. Inteligentní, chladnokrevní, sobečtí, manipulativní, beze stop, dokonalý, rychlý, ale nikdy slabý.

Nikdy.

Nezajímaly se o tvůj věk, ani o to, kdo byli tvoji rodiče, nebo kým jsi mohla být dříve. Vychovali tě k zabíjení. Manipulovali s vámi. Ublížili by vám a přiměli by vás, abyste dělali, co chtěli. Vždy to měli pod kontrolou. Vždy to bylo v jejích rukou. Mohl jsi jen souhlasit.

Vždycky měli oblíbence a na ty se nejhůře tlačilo. Většinou se od nich očekávalo to nejlepší, takže byli zraněni nejhůře, ale nikdy se s nimi nezacházelo lépe. Sotva vás krmí nebo se k vám chovají, jako byste byli lidé. V některých případech vám řeknou, že jste nic. Nemůžete nesouhlasit nebo se rozhodnout neposlechnout. Vždy se musíte podřídit.

I kdyby jste byli dědicem těch nejlepších zabijáků, kteří se narodili v Rudé komnatě - stejně jako Zola Iona Barnes - bylo s vámi zacházeno jako s ničím. Možná od vás očekávali víc, ale nikdy by s vámi nebylo zacházeno jako s něčím víc než s ostatními. Kdyby něco, bylo by s vámi zacházeno mnohem hůř.

Drželi mladou dívku v klecích, když byla příliš malá na to, aby pochopila nebo pokračovala v misi. Nejvíc ji krmili s největší pravděpodobností tu a tam kouskem chleba. Pomalu by jedla a vychutnávala jedinou chuť jediného jídla, které kdy za své tři roky života poznala. Pokud by to snědla příliš rychle, pak by to bylo pryč a ona by musela čekat další den nebo dva, než ji znovu nakrmí.

Po straně její klece bylo malé okénko. Bylo to jediné místo kde kdy viděla světlo. Jediný paprsek světla, který dopadal oknem každý den, byl jediný smysl vnějšího světa, který měla. Byla příliš malá na to, aby se dívala ven, a i kdyby vylezla na svou ošuntělou kovovou postel, stále by neviděla.

O svých rodičích toho moc nevěděla. I když to nevěděla, její rodiče stále pracovali v zařízení Rudé komnaty. Její matka byla právě oddělena od starší skupiny dívek a její otec byl jejich zbraní. Její matce bylo pouhých šestnáct let, když porodila Zolu. Od té doby, co ji sterilizovali, neměla mít děti, ale možná byli milosrdní nebo prostě udělali chybu.

Zoly matka věděla, že Zola je naživu a bohužel je držena někde v komnatě. Věděla, že James je stále tady. Nikdy by se ho nezbavili.

Natalii vycvičil James. Vždycky měla pro vojáka nějaký druh jednostranné zamilovanosti. Jednostranná zamilovanost pro vojáka. Obvykle ji cvičil spíše James než voják, ale tento konkrétní den to byl rozhodně Winter soldier. Stráž, která je hlídala nic nedělala jenom čekali kam to dojde. Nechali ho, aby do ní vložil dítě, i když to nechtěla, a i když tvrdili, že jí sterilizovali.

Možná to nechali dojít tak daleko, aby dítě mohlo být použito jako hrozba pro oba, nebo možná proto, že by jí mohli použít, aby se pokusili rozbít Nataliinu masku. Možná jí chtěli trochu ztížit život.

Mladá dívka si držela nohy u hrudi a tiše kňučela. Když boty dozorců bouchly o podlahu před její celou, pokusila se skrýt obličej. Doufala, že je možná dostatečně schovaná a že si ji nepřijdou vzít. Všechno, co s ní v tomto věku udělali, bylo, že ji přehazovali z cely do cely, zatímco jí tahali za vlasy, bili jí pěstmi a neustále jí ubližovali.