✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨
"Co děláš? Už jsem ho skoro měla." Řekla naštvaně Anda.
"Neměla, Ando a ani ho mít nebudeš. Sice mi to neřekli ale mám pocit, že ti dva jsou spolu ve vztahu." Vysvětlila jsem ji a ona na mě zírala s otevřenou pusou.
"To snad není možný, jen já mám takovou smůlu." Poznamenala zklamaně Anda a já jen přikývla na souhlas. Vydaly jsme se ke stolu.
Zbytek večera jsme se bavili a Kaito s Botanem jsou vážně fajn kluci. Hned do naší party zapadli.
Dokonce jsme si i zatancovali na pomalé písničky se svými drahými polovičkami.
I Andu a Ginu jsme zapojili.
Jako první s holkami tančili Kuroo a Kenma a pak se toho ujali Kaito a Botan.
Bokuto tančil s Miu a vypadali opravdu zamilovaně.
Kenma se snažil v Kuroové náruči schovat svou červenou tvář ale moc se mu to nedařilo.
Já se spokojeně tiskla k Akaashimu a byla ráda, za to, jak dopadl celý večer.
Už byl čas kdy rozpustit naší partu. Kaito a Botan nabídli doprovod Andě a Gině.
Rozloučili jsme se všichni a rozdělili se.
Šli jsme s Akaashim ruku v ruce s proletenými prsty k mému domu. Nechtělo se mi s ním loučit. Bylo mi s ním dobře.
Společně jsme se loudali k mému domu.
"Byl to skvělý večer." Poznamenal z ničeho nic Akaashi. "To byl i když ze začátku jsem měla pocit, že jsem u výslechu a ne v baru s přáteli." Poznamenala jsem s úsměvem. "To i já." Přitákal s úsměvem Akaashi.
"Měla jsem co dělat abych neprozradila Yakua a Leva." Přiznala jsem se s úsměvem. "Ani se ti nedivím. Chvílemi jsem si myslel, že to budou chtít z nás dostat za každou cenu." Pronesl Akaashi.
Stáli jsme u mého domu a otočila jsem se na Akaashiho.
"A jsem doma. Děkuji za doprovod." Poděkovala jsem s úsměvem a stoupla si na špičky abych ho letmo políbila. "Přece tě nenechám bloudit po městě uprostřed noci." Pronesl po polibku a vzal mou tvář do svých dlaní. Upřeně se mi zadíval do očí.
"Mohl bych tě zítra vzít k nám?" Zeptal se. "Ano." Souhlasila jsem i když při pohledu na něj bych souhlasila snad se vším co navrhne. Dostal se mi rychle pod kůži.
Usmál se a políbil mě dlouze a jemně. Bože, má tak dokonalé rty.
Jednou rukou mě jistil kolem pasu. Kdyby mě nejistil, tak bych ztratila rovnováhu při tom nádherném polibku.
Ukončili jsme polibek.
"Dobrou noc a zítra ti dám vědět v kolik dorazím." Řekl s úsměvem a ještě mě políbil na nos. Kývla jsem na souhlas a zašla jsem dovnitř.
Než jsem zavřela vchodové dveře, tak se na něj koukla, jestli už šel. Stál tam a čekal až zajdu dovnitř.
Musela jsem se smát. Byl tak roztomilý.
Máma nejspíš už spala dle tmy v domě. Procházela jsem obývákem a najednou zaslechla: "Neříkej mi, že spolu hrajete divadlo." A rozsvítila lampičku. Leknutím jsem poskočila a lapala po dechu. "Bože, mami! Ty umíš člověka přivítat." Poznamenala jsem. "Jsme s Akaashim oficiálně ve vztahu." Informovala jsem ji s úsměvem.
Máma se postavila z křesla a přistoupila ke mě. Položila mi ruce na ramena. "To jsem ráda. Akaashi je hodný chlapec." Pronesla s úsměvem.
"Zítra při snídani mi všechno převypravíš. Teď běž spát." Pronesla láskyplně, políbila mě na čelo a zmizela ve své ložnici.
Já jsem se taky odebrala do své postele a v momentě usnula.
Ráno mě vzbudilo jemné klepání na dveře. Zamrčela jsem a koukla se na mobil, kolik je hodin. Bylo deset a Akaashi už mi jednou volal. Do háje. Vystřelila jsem do sedu a hned vytočila jeho číslo. Hned to zvedl.
Me:
"Ahoj, promiň, až teď jsem se probudila."
Akaashi:
"Ahoj, neomlouvej se, napadlo mě, že ještě spíš."
Me:
"Obvykle takhle dlouho nespím."
Akaashi:
"Tak ses alespoň dobře prospala."
Poznamenal za doprovodu tlumeného smíchu.
Me:
"To ano. V kolik pro mě dorazíš?"
Akaashi:
"Kolik času budeš potřebovat na probuzení?"
Me:
"Tak třicet minut i když mě nejspíš bude čekat domácí výslech."
Uvažovala jsem nahlas a na druhé straně jsem zaslechla Akaashiho jak se hlasitě zasmál.
Akaashi:
"Já už ho mám za sebou. Víš co? Příjdu pro tebe za hodinu."
Me:
"Dobře. Tak zatím. Pa."
Akaashi:
"Pa a posílám pusu."
Zavěsil a já sebou praštila zase na polštář. Usmívala jsem se jak měsíček na hnoji.
✨ To by continued…✨
