Kluci za mnou chodili s prosíkem abych jim něco řekla z toho ranního hovoru až to Kuroo nevydržel a informoval se u Bokuta. Ten mu samozřejmě všechno vyklopil a Kuroo si to pochopitelně nenechal pro sebe. Někdy jsou kluci větší drbny než holky. Takže než skončilo vyučování, tak to věděli i ty tři drbny.
"Takže ty máš kluka?" Zeptala se jedna z mých kamarádek u skříňek a jen tak náhodou je to osoba, ze kterou chodím na tréninky. Takže do rána to bude vědět celé Tokyo. Skvělý. "Ovšem, že má." Odpověděl za mě Kuroo, který kolem nás prošel.
Vím, že jsem to už jednou slibovala ale tentokrát ho vážně zabiju.
"A znám ho?" Ptala se dál má kamarádka Miu. "Ne." Odsekla jsem ji. "Ale noták nebuď tak zlá." Podotkl Yaku. Spražila jsem ho pohledem a ten se raději vzdálil dál ode mě.
"Hey, Arisu, co se tady flákáš? Venku na tebe čeká Akaashi." Prozradil mi Lev. Vytřeštila jsem oči na Leva. "Cože…ale vždyť…ach jo." Vykoktala jsem ze sebe. "No, Miu, vypadá to, že ho poznáš." Pronesl Kenma s pohledem upřeným do hry. Zamrčela jsem a zavřela za sebou skříňku.
Vyšla jsem před školu. "Vždyť jsem ti říkala, že mám trénink." Řekla jsem místo pozdravu. "Já vím ale já musel vypadnout z té školy. Bokuto to rozkřikl po celé škole." Oznámil mi. "No tady to není o nic lepší. Kuroo to řekl Yakuovi, Levovi a Kenmovi a než skončila škola tak se to dozvěděli všichni." Oznámila jsem mu situaci na naší škole. "Do večera to bude vědět celé Tokyo." Dodali jsme oba jednohlasně, pak jsme se na sebe koukli a vybouchli smíchy.
"Takže ty jsi ten kluk, co konečně zbalil naší nedobytnou Arisu? Já jsem Miu." Vmísila se do hovoru Miu s napřaženou rukou a začala se na Akaashiho culit. "Těší mě Akaashi Keiji." Představil sr Akaashi a přijal její ruku. Já jsem z neznámého důvodu měla stochutí ty jejich ruce odtrhnout ale neudělala jsem to.
Vyšli jsme do umělecké školy, kde máme s Miu trénink. Akaashi mě vzal za ruku a propletl naše prsty. Miu šla popředu a o něčem básnila.
"Ta holka je víc ukecaná než Bokuto." Poznamenal Akaashi s úsměvem. "To je. Ti dva by se k sobě hodili." Přitákala jsem a podívala se na něj. Dívali jsme si do očí a já se v těch jeho začínala ztrácet ani jsem nepostřehla, že mi přiložil jednu ruku na tvář.
"Hele vy dvě hrdličky, nechtěli byste si pohnout?" Vyrušila nás Miu, která si očividně všimla, že jde sama. Oba jsme se usmáli. "A je stejně otravná jako Bokuto." Dodala jsem s úsměvem. "Přemýšlíš nad tím samým nad čím já?" Zeptal se Akaashi a raději jsme kráčeli k ní. "Myslíš dát ty dva dohromady? Jo, nad tím začínám uvažovat." Řekla jsem s úsměvem. "Přesně tohle mám na mysli." Přitákal Akaashi.
Před uměleckou školou se mě ještě Akaashi zeptal v kolik končím. Už jsem mu chtěla odpovědět ale předběhla mě Miu: "V pět hodin." A táhla mě do budovy. Tentokrát jsem i byla ráda, že mě od něj odtáhla jinak bych se mu zase zadívala do těch jeho krásných očí a byla bych v háji.
Trénink probíhal v pohodě. Tančily jsme a začaly nacvičovat novou choreografii na písničku. Trenérka nám představila dva nové tanečníky, kteří se k nám chtějí přidat. Jmenovali se Kaito a Botan.
Kaito byl hnědovlasý vysoký kluk s hnědými oči. Botan byl černovlasý stejně tak vysoký jako Kaito s šedými oči. (Viz obrázek)
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
A nebyli vůbec špatní. Takže se zapojili docela rychle.
Holky nad nimi slintali a uzavírali sázky která koho zbalí jako první. Zakroutila jsem nad nimi hlavou.
Byl konec tréninku a my jsme mohli jít domů. V šatně jsme se převlékaly a holky řešily naše nové tanečníky. "Arisu, který z nich se líbí tobě?" Zeptala se Saki a všichni bedlivě čekaly na mou odpověď až na Miu. Ta se zavěsila kolem mých ramen a s úsměvem jim oznámila: "Naši Arisu se líbí Akaashi. Už spolu randí." Díky Miu. Přesně tohle jsem potřebovala. Vyžvanit to těmhle drbnám.
"Nekecej, ty randíš s Akaashim. To je úlet." Pronesla Saki. "Je to můj spolužák." Dodala ještě. "No jo. Už není nedobytná ale klovnutá." Poznamenala Miu se smíchem.
