Na školním pozemku se to hemžilo už studentama. Zahlédla jsem v tom davu i Leva, který byl oklopen hloučkem dívek. No vlastně jeho bylo vidět na míle daleko.
Všechna pozornost těch dívek padala na Kuroa, do té doby, než se na naší škole objevil Lev, tak se Kurooův fanklub začal zmenčovat. Sice to Kuroo na sobě nedával znát ale uvnitř žárlil na Leva, že na sebe strhával pozornost dívek.
Kousek dál od toho davu stál právě zmiňovaný Kuroo s Yakuem. "Ahoj." Pozdravil mě někdo vedle mě. Otočila jsem hlavu a po mém boku šel Kenma s mobilem v ruce. "Ahoj, raději to vypni než ti to vezme Kuroo." Upozornila jsem ho na skutečnost, protože se Kuroo a Yaku se vydali naším směrem.
Yaku mezitím než došli k nám tak rozehnal Levův fanklub a vydal se s ním k nám.
Pozdravili jsme se a vešli jsme do budovy.
"Večer jsem si psal s Bokutem." Oznámil nám Kuroo. "Kdy si s ním nepíšeš." Poznamenal Kenma a já se uchechtla. "Bokuto mě, narozdíl od tebe, neignoruje." Rypnul si Kuroo a podíval se na Kenmu. "Tentokrát nehrál. Volali jsme si spolu." Zastala jsem se Kenmy.
"Máme mít do konce tohoto týdne vypracovaný referát ve dvojcích. Pracujeme na tom s Arisu." Podotkl Kenma, když jsme šli po chodbě k naší třídě. Lev a Yaku šli na opačnou stranu. "Já včera večer dostala pár nápadů a tak jsem se potřebovala domluvit na detailech." Dodala jsem pro vysvětlenou a zastavili jsme s Kenmou u naší třídy. "Aha, tak to je jiná. Tak se mějte." Rozloučil se s námi Kuroo s úsměvem a my jsme zapluli do třídy.
"Po škole se stavím v knihovně a pohledám nějaké materiály na tu naší práci." Oznámila jsem Kenmovi. "Super. Já se za tebou večer stavím a dáme to nějak dohromady." Oznámil mi Kenma a sedl si na své místo. Já seděla za nim.
Celé dopoledne utíkalo rychle a my měli konec školy. Konečně. Rozloučili jsme se s Kenmou a já šla ke skříňkám.
"Arisu, máš dneska čas?" Doběhla mě má spolužačka Sarina, která se z nějakého neznámého důvodu snaží mě vytáhnout ven. "Ne, letím do knihovny. Ty a Koko máte už hotový ten referát?" Zeptala jsem se a podívala se na ni. "Ještě ne. Vytáhneme něco z netu." Pronesla s úšklebkem. "Víš o tom, že to učitel pozná." Poznamenala jsem při odchodu z budovy. Sarina nad tím mávla rukou a já zakroutila hlavou.
Po cestě do městské knihovny jsem zavolala mámě, že se dnes zdržím v knihovně. Odsouhlasila mi to.
V knihovně jsem šla na jistotu. Takže jsem si vytáhla knihy, které jsem potřebovala a sedla si s těmi knihami ke stolu. Začala jsem v ní listovat, než jsem narazila na téma, které potřebuji. Začala jsem číst a dělat si zápisky.
Už jsem končila s druhou knihou z pěti, když najednou mě někdo pozdravil šeptem. Zvedla jsem hlavu na dotyčnou osobu a nestačila se divit. Přede mnou si ke stolu sedl Akaashi. "Ahoj." Šeptla jsem udiveně. "Schováváš se tady před Bokutem?" Zeptala jsem se šeptem. "Tak nějak." Odpověděl s mírným úsměvem.
Já jsem se podívala na jeho četbu. Manga? "Ty čteš mangy?" Zeptala jsem se ho. "Ano." Odpověděl a začetl se do jedné z nich. Usmála jsem se a věnovala se dál mé práci.
Dodělala jsem si zápisky a uklidila knihy zpátky do regálu. Potom jsem si schovala zápisky do batohu. Nebylo jich zrovna málo. Akaashi taky schoval mangy, které si vybral a chystal se k odchodu. "Jdeš rovnou domů?" Zeptal se mě. "Ano. Jdu." Odpověděla jsem a nasadila si batoh na záda. "Můžu tě doprovodit?" Zeptal se mě. Zkoumala jsem ho pohledem. "Jo klidně. To se tak moc vyhýbáš Bokutovi?" Zeptala jsem se ho s úšklebkem a vyšli jsme společně z knihovny.
Venku si zhluboka povzdechl a koukl na mě. "Bokuto si hraje na dohazovače." Oznámil mi. "A sakra." Pronesla jsem a vůbec mě to nepřekvapuje. "A ty nechceš." Hádala jsem a podle jeho skleslého výrazu, jsem se trefila. "Ta dívka je docela fajn ale není to můj typ. Jenže nechci urazit Bokuta a taky nechci ublížit té dívce." Vysvětlil mi. "To chápu. A řekl jsi mu to, co mě?" Zeptala jsem se. "Ne. Je z té role dohazovače celý pryč." Vysvětlil mi Akaashi. "Jo to je celý on, když ho něco nadchne, tak jde i přes mrtvoly. Hele zkusím si s ním promluvit." Nabídla jsem se ale nevěřím tomu, že bych mu to vymluvila. "Jestli se ti to povede, budu jen rád." Řekne Akaashi s úsměvem.
Rozloučili jsme se u mého domu a já šla dovnitř.
*Krásné počteníčko, sluníčka.✨*
