Za zdí přátelství / Yūjō kabe no ushiro [Ereri/Riren]

10.

   Týdny ubýhali a Eren už u Leviho bydlel přes měsíc. Levi musel uznat, že si na Erena hodně zvyknul a nechtěl aby teď odešel. Bylo opravdu moc fajn, tu s ním bydlet. Navíc mu připadalo strašně, ale opravdu strašně roztomilý, jak měl po ránu vždycky úplně rozcuchané vlasy. Asi by se mu to mělo zdát divné, že takhle uvažuje, ale Levi si toho nevšímal. Tyhle úvahy byli podle něho naprosto nevinné a normální. Co zmohl, vždyť to bylo fakt roztomilý. A ten jeho smích? To je něco. Vždycky mu to zvedlo náladu. Někdy ho u Erena dokonce vyvolával naschvál, jen pro pobavení a zlepšení nálady. Třeba jako teď.
   Bylo zrovna další odpoledne a Levi už odcházel do práce. Eren zrovna uklízel nádobí a tak se k němu Levi zezadu přiblížil a šibalsky se usmál. Opatrně natáhnul ruku a štípnul ho do boku. Eren s vyjeknutím vyskočil a hned na to se zasmál. Levi se začal smát a i přes Erenovi protesty nepřestal. Potom, když se uklidnil, mu kamarádsky šťouchl do ramene, zvedl ruku na pozdrav a odešel.

   Levi odešel. Občas Erena dokázal opravdu překvapit s těmi jeho fóry. Přicházely z nenadání a on se je nikdy nenaučil předvídat. Hrozně moc se mu líbilo tu bydlet. Už si na to tady zvyknul a cítil se tu hezky. I když z důvodů nedostatku místa neměl žádný z nich vlastní pokoj a Eren spal u Leviho v pokoji u zdi na matraci, tak jim nic nescházelo. Všechny jejich společné i samostatné návyky, co si za společný život osvojili mu připadaly perfektní a bezchybné. Začínal být chvílemi dokonce i rád, že ho vyhodili a on se dostal sem. Začínal se tu cítit jako doma. Byl to zvláštní a příjemný pocit.
   Eren zastavil vodu a odložil utěrku. Nádobí bylo umyto. Popadl tašku a nějaké jeho poslední úspory, co mu ještě zbyli z jeho posledního platu ze školky a vyrazil ven. Cestou z kuchyně popadl ještě dlouhý nákupní seznam.
   Chystal se vyrazit na velký a hlavně tajný nákup. Chtěl Leviho překvapit. Rozhodl se totiž, uvěřit mu k večeři jeho nejoblíbenější jídlo. Mořské škeble v rudé omáčce. Podle toho co věděl, to nebylo nic lehkého, ale Eren se k tomu přece jenom odhodlal, a to, jak si musel dodat, nepatřil mezi úplně zdatné kuchaře.
   Už to zachvíli bude měsíc a půl, co u Leviho Eren bydlel a pořád neměl práci. Levi říkal, že to zase tak nespěchá, že to docela zvládají, když Eren pomáhá doma a Levi má tím pádem více času na práci. Eren ale chtěl Levimu alespoň nějak ukázat jak moc je mu za tohle všechno vděčný. Rozhodl se tedy pro tohle.
   No a s těmito myšlenkami se Eren ubýral směrem do nákupního centra. Na takzvaný nebezpečný lov mušlí, plný hledání u regálů, otravných pokladní a možnosti, že mu nevyzbydou úspory.

(No držte Erenovi palce... xD, bude to potřebovat. ;):))