Ohněm proti ohni

† dohoda †

Nebýt stráží všude po zemi, bylo by to všechno mnohem jednodušší a zabralo by to pouze pár dní. Takhle se ale museli městům vyhýbat, co nejvíce to šlo, což věci nepříjemně ztěžovalo. Museli kličkovat sem a tam a cestovat po cestách, kterými sotva někdo jezdil. I to bylo samo o sobě zdržující - zarostlé pěšiny, sotva schůdný terén,... Osud se jim jednoduše snažil házet klacky pod nohy hlava ne hlava.

"Bohužel, ale nedá se nic dělat. Pokud to tedy nechceš vzít zkratkou."

"Zkratkou?" Princ vzhlédl k dragínovi s hlubokým hlasem, naděje v očích. "Jakou zkratkou?"

"Skrz ten požár."

Changbin zaskučel a svalil se na záda. "Ty mi vážně nepomáháš."

Felix pokrčil rameny. "Já se o to ani nesnažím."

Starší se zadíval na hvězdy na nebi. "Proč jsi vůbec takový?"

"Jaký?"

"Takový... sarkastický a... a nadutý a... otravný." Znovu se posadil, zadíval se do těch dvou plamínků. "Ke všemu máš tak laxní přístup. Nic tě nezajímá, nic tě nevzruší, nerozhodí. Prostě... Proč?"

Vůbec to nechápal. Odjakživa byl do všeho zapálený. Potřeboval být součástí každého plánu, každé akce... všeho. A pak tu byl Felix. Vždy neurčitě se tvářící chlapec, který neustále vypadal, jako kdyby jej vše nudilo, ne-li dokonce obtěžovalo.

"Jsem vrah, Changbine."

Zase ten klidný, nezaujatý tón a občasné vynechávání honorifikací při oslovování.

"Byl jsem vytrénován k tomu, být... jak jsi to říkal? Nadutý a otravný?"

"To sice ano, ale vždyť... Teď jsi s námi. Tak proč... proč se třeba alespoň někdy nezapojíš do hovoru s někým jiným, než s Hyunjinem nebo Jeonginem?"

"Právě mluvím s tebou."

"Protože tu nikdo jiný není."

"Tak to se pleteš. Zvládl bych tě ignorovat a vůbec se s tebou nebavit, nezáleže na tom, jestli bys tu byl jediný či ne. A navíc," s úšklebkem se zadíval princi do očí, "mě baví tě poznávat."

Changbin si povzdechl. "Zase jsi sakrastický-"

"Nejsem. Myslím to vážně. Víš," dragín se lehce předklonil, "jakožto nájemný vrah - možná tomu raději říkej asasín - se musím umět vetřít všude. Díky tomu jsem měl taky příležitost setkat se již s pár princi a princeznami. Ovšem ty," usmál se, "ty jsi naprostá výjimka od ostatních."

"Vážně? A jaká, prosím tebe?" Changbin mu nevěřil, pouze si založil ruce na hrudi, protočil očima. Vskutku nečekal, že zrovna nájemný vrah se mu bude snažit podlézat a udělat si u něj dobrý dojem.

Felix začal počítat na prstech: "Kradeš, podvádíš, lžeš, hraješ špinavou hru, bojuješ, utíkáš z domova, nedivil bych se, kdybys už zabil..." Zavrtěl hlavou. "Ostatní sice také lhali a podváděli, ale ne tak, jako ty. Oni to dělali kvůli politice, ty to děláš kvůli vlastnímu potěšení a užitku. Ano, sice jsi namyšlený a občas i arogantní, ale nedalo by se říci, že bys byl stejný, jako ostatní. Ty svůj titul nezneužíváš, dáváš mu čest."