Marauders legend 2/2 ✓ | KOREKCE

33. 𝐊𝐀𝐏𝐈𝐓𝐎𝐋𝐀

Takovej byl můj první ples, takže doufám, že aspoň ten druhej (a zároveň poslední) bude lepší.

Posledních několik dní mám pocit, že všichni řeší jenom ples. Přijdu si pak trochu divně, když jsem očividně jedna z hodně mála, který je to dost jedno. Vlastně ani nevím proč.

Lily už jenom čeká na to, kdy jí James pozve a ten se zas bojí, že s ním nebude chtít jít. Achjo. Mohla bych do toho trochu zasáhnout.

Jinak Moon Reg pozval hned ten den, kdy nám to Brumbál oznámil. To mi připomíná, že jsem se ho vlastně pořád nezeptala. Měla bych, ale pochybuju, že by si na mě v tomhle shonu našel čas.

I když nevím, jestli má teď větší shon on, nebo já. Profesoři nám dost důrazně ukazujou, že OVCE se už opravdu blíží a upřímně mě čeká hrozně moc šprtání.

S praktickou ukázkou nemám problém, hůlkou vykouzlím skoro cokoliv, ale spíš se bojím třeba dějin, ve kterejch se musím učit všechno nazpaměť. A to se k mojí paměti radši nevyjadřuju.

Jo, a taky se bojím lektvarů. Před chvílí mi totiž jeden, co prej v OVCích zaručeně bude, (nebo aspoň podle Křiklana) vybouchnul. A to jsem dělala všechno podle návodu!

Lily ho už má několik minut perfektně připravenej a přitom jsme ho obě dělaly ze stejný učebnice! Nechápu. Zase na druhou stranu jí to moc nezávidím, protože teď musí tlachat s Křiklou. I když jí to asi zrovna dvakrát nevadí.

Se vzdychnutím jsem vyčistila zbytky nepovedenýho lektvaru z kotlíku a začala jsem nanovo. Tentokrát se budu měsíční kořínky snažit rozdrtit fakt poctivě.

Aspoň Bonnie mi dělala nějakou podporu. Nebo myslím, že ona tu podporu nedělala úplně záměrně. Každopádně jí lektvar bouchnul taky. A to beru jako podporu, nenechala mě v tom samotnou!

Po lektvarech nás čekalo ještě bylinkářství a potom už konečně volno, který ale budu nejspíš muset trávit zase učením.

Život v Bradavicích (především, když jsou vaši nejlepší kamarádi Poberti) je skvělej, až na to učení. A až na to, když vyhrajete debilní spolubydlící, což teda naštěstí není můj případ. A i kdyby byl, vždycky mám Moon.

Na bylinkářství jsme s Lils udýchaně doběhly asi o minutku pozdějc, protože ona se nutně musela před zrcadlem asi dvě hodinky upravovat. Nikdy dřív jí na vzhledu nijak zvlášť nezáleželo, až teď najednou. No hádejte, kdo v tom asi má prsty. Správě, James. Nepochybně.

Madam Prýtová nás odbyla mávnutím ruky a dál vysvětlovala dnešní práci. Mám jí ráda, ale i za těch několik let jsem jí neodpustila, že mi ve třetím ročníku dala Trolla z domácího úkolu. O tu páchnoucí kytku jsem se starala dobře, nemůžu za to, že mi omylem spadla z okna. Ne, nekecám fakt mi spadla kytka z okna. Jsem prostě expert.

Museli jsme sázet kořínky peruánských kaktusů, který měli v oblibě se v nestřeženou chvíli nešťastným studentům zakusovat do prstu. Z vlastní zkušenosti vím, že to bolí jak kráva. Říkaj to tak mudlové, mimochodem.

Asi v půlce hodiny moje oči zaregistrovaly něco neobvyklýho. A podezřelýho. Claire. Ta nebyla sama o sobě ani tak neobvyklá, (podezřelá v jedný věci ale celkem jo) ale neobvyklý bylo to, co dělala.

Ona flirtovala. Což v pohodě, ať si dělá, co chce, ale ona flirtovala s jedním Zmijozelem. Jasně, nebudu ho soudit podle koleje. Ale tohle mi nějak nechce lézt do hlavy.

Claire flirtuje s nějakým pochybným (ale celkem sexy) Zmijozelem. Huh? Jo, chápu, s největší pravděpodobností se jí líbí jak kluci, tak holky, absolutně nic proti tomu nemám a plně to respektuju, ale proč pro Merlina flirtuje s tímhle týpkem? Proč vůbec flirtuje? Myslela jsem, že to táhne s Hestiou.