Západ Slunce

*27. kapitola*

Nakonec jsme se dostavili S Kozumem na hřiště. Seděli v kruhu a bavil se. Akaashi poklepal Bokutovi po rameni a něco mu šeptl do ucha. Bokuto se prudce postavil a otočil se na nás. Podívala jsem se na Kozumeho, který si to vychutnával.
Lev, Yaku, Tetsuro dostali záchvat smíchu. Alisa a Akaashi jen sledovali co se bude dít.
"Ehm. Ahoj, Kenmo." Pozdravil Bokuto. Kozume nic neříkal a jen tam stál. Zakroutila jsem hlavou a rozešla se k Bokutovi.
"Počkej. Ach jo ještě chvilku si mohla počkat." Pronesl za mnou Kozume.
Přistoupila jsem k Bokutovi, který se tvářil nechápavě.
"Nevšímej si ho." Poznamenala jsem a objala ho.
"Ahoj." Pozdravila ho než jsem ho pustila.
"Rád tě vidím." Řekl Bokuto a stiskl mě k sobě víc. Bylo to vřelé objetí.
Přistoupil k nám Kozume a odkašlal si. Bokuto mě rychle pustil.
"Ahoj, Bokuto." Pozdravil ho s úsměvem Kozume. Šlo vidět, že si Bokuto oddychl a usmál se na Kozumeho.
"Tys mě vylekal." Pronesl Bokuto s úlevou. Kozume se musel začít smát.
"Ty si myslíš, že jsem sebevrah?" Pronesl se smíchem. Bokuto se začal taky smát.

Začali jsme hráli jsme tři na čtyři, protože to Alisa vzdala. Odmítá se učit volejbal. Takže seděla na lavičce.
Já, Kozume, Akaashi a Lev proti Bokutovi, Tetsurovi a Yakuovi.

Tetsuro podával a Kozume to vybral. Míče jsem se ujala já a chtěla jsem smečovat ale byla jsem zablokovaná. Naštěstí jsem to vybrala a nahrála Akaashimu. Ten přijal mou nahrávku a nahrál Levovi, který poslal míč na druhou stranu sítě. Byl to bod.
Začali jsme jásat. Alisa jásala taky.

Odehráli jsme jeden set a už jsme nemohli. Takže jsme se usadili do trávy a začali si povídat. Vyprávěli jsme s Kozumem jak jsme se měli o víkendu a Tetsuro a Alisa nám vyprávěli jak probíhalo jejich zasnoubení. Seděla jsem a Kozume mě ze zadu objímal. Opírala se o něj a sem tam mě líbnul do vlasů.

Začala jsem si představovat, jak by vypadala má svatba s Kozumem. Vždycky jsem si přála mít bledě modré krásné dlouhé šaty s jednoduchým střihem. A Kozume by měl oblek a místo bílé košile měl bledě modrou. Vlasy by měl sepnuté v drdolu, protože s tím drdolem vypadá neodolatelně.
Stál u oltáře a jen zářil. Já se k němu přibližovala a k oltáři mě doprovázel Akeno. Usmívali jsme se na sebe.

"Meg-san." Z toho krásného snění mě vytrhl Kozume. Všimla jsem si, že se všichni začínají zvedat.
"Promiň, trochu jsem se zasnila." Omluvila jsem se a začala se zvedat ze země.

"Ahoj, hrdličky." Loučili se s námi kluci. Tetsuro, Alisa, Kozume a já jsme jim zamávali a šli jsme domů.

Na rozcestí jsme se s Kozumem, jak jinak než dlouhým a vášnivým polibkem. Tetsuro s Alisou šli napřed.

"Ráno tě vyzvednu." Oznámil mi Kozume, když se naše rty rozpojily a opřeli jsme o sebe čela.
"Dobře." Souhlasila jsem a ještě ho políbila. Raději jsem už šla nebo bych se s ním loučila až do rána. Ne, že by mi to vadilo ale přece jen zítra je škola.

Došla jsem domů, kde to začínalo vonět. Odkráčela do kuchyně a sedla si ke stolu.
Alisa stála u linky a krájela zeleninu.
"Chceš s něčím pomoct?" Zeptala jsem se.
"Hele, můžeš mi pohlídat ty těstoviny." Odpověděla Alisa a krájela dál zeleninu. Postavila jsem se k hrnci kde se vařily těstoviny a mýchala je.
"Jde vidět, že jste si ten víkend s Kenmou užili." Poznamenala a culila se.
"Nemůžu si stěžovat. Ten víkend byl báječný. Klidně bych si ho mohla zopakovat." Řekla jsem s úsměvem.
"To se ti nedivím. Oba dva záříte víc než před tím." Poznamenala Alisa.
"Kdo tady září?" Vstoupil do místnosti Tetsuro s úsměvem.
"Kenma a Meg." Odpověděla Alisa a políbili se.
"To je pravda. Od té doby co se znáte, tak ani nemá čas na ty své hry." Pronesl Tetsuro.
"Ale má. Jen čas od času hrajeme spolu." Uvedla jsem na pravou míru a vzpomněla si na tu scénku, kdy jsem Kozumeho poprvé na těch hrách porazila.
"Těstoviny už jsou." Oznámila jsem.
"Já je scedím a ty jdi do sprchy." Řekl Tetsuro.
"Dobře." Souhlasila jsem a odešla do pokoje pro věci a svou kosmetiku.
Pak se odebrala do sprchy.

Po sprše jsem se vrátila zpátky do kuchyně. Nabrala si večeři a sedla si ke stolu. Pustila se do večeře.
"Od Kenmy?" Zeptala se Alisa a vzala řetízek do dlaně.
"Ano." Souhlasila jsem.
"Říkala jsem mu, že ten víkend mi stačil ale on mi koupil ještě tenhle řetízek." Povzdechla jsem si.
"Ani se mu nedivím, Meg. Kenma tě zbožňuje. Kdyby to šlo tak by pro tebe i dýchal." Pronesl Tetsuro.
"Já jeho taky a po tomhle víkendu ještě víc." Řekla jsem.
"Vy jste celý víkend byli v pokoji?" Zeptal se Tetsuro a podíval se na mě.
"V pátek jsme dorazili před večeři. V sobotu jsme dopoledne a i odpoledne byli venku a v neděli než jsme vyjeli tak jsme šli na procházku. Takže ne, nebyli jsme jen na pokoji." Odpověděla jsem mu a dojedla jsem večeři.
"A nemusíš mít strach. Těhotná nejsem a ani nebudu. Protože beru prášky." Ujistila jsem ho a umyla si po sobě talíř.
"Alis, děkuji za večeři." Poděkovala jsem a odešla do pokoje.
"Meg, Meg počkej." Volal na mě Tetsuro.
Jsem sice ráda za Tetsura ale někdy to vážně přehání s tou svou ochranou, až mě to vytáčí.

Zabouchla jsem dveře pokoje a opřela se zády o ně.

Zapla jsem instagram. Napsal mi Bokuto.

Bokuto:
'Ahoj Meg, můžu se zeptat?'

Me:
'Ahoj Boku, copak máš na srdci.'

Bokuto:
'Chci se zeptat co myslela tím Alisa, že mi uniká spoustu věcí?'

Me:
'Myslela tím Akaashiho. Pořádně se zamysli nad tím co pro tebe dělá a dojde ti to.'

Bokuto:
'Dobře děkuji.'

Jde o to, že Akaashi chová určité citi k Bokutovi. Vím to já a Alisa a obě to nějak Bokutovi naznačujeme ale marně.
To, že je Bokuto na kluky mi právě prozradil Tetsuro.
No jak říkám, někdy ti kluci potřebují nakopnout aby zaregistrovali určité věci.

*Krásné počteníčko, zlatíčka.💖*