Západ Slunce

*22. kapitola*

Seděla jsem s Tetsurem v kuchyni. Bylo krásné počasí a byl pátek.
"Co plánuješ na víkend?" Ptal se.
"Za chvíli odjíždím na víkend s Kenmou." Odpověděla jsem.
"Jo, já zapomněl. Počkej tady." Řekl a odešel do svého pokoje.
Já se nechápavě za ním dívala. Zakroutila jsem nad tím hlavou s úsměvem a otočila se zpět ke stolu.
Tetsuro přišel s balíčkem v ruce a s krabičkou.
"Tohle máš za tvou pomoc?" Položil přede mě malou krabičku.
"A tohle máš ode mě a od Alisy k narozeninám ale rozbal to až budeš na hotelu." Pronesl s kouzelným úsměvem.
Já se postavila a objala ho.
"Vše nejlepší, sestřičko." Popřál mi do náruče a věnoval mi na tvář pusu.
"Děkuji, bráško." Poděkovala jsem a taky jsem mu věnovala pusu na tvář.

Ano, oslovujeme se takhle, protože v létě se chtějí naši vzít. Takže se už takhle oslovujeme a za tu dobu jsme si na sebe i zvykli. Já vím, na začátku jsem ho chtěla spíš zabít ale teď jsem ráda, že už patří do mé rodiny.
A Akena taky beru a jsem ráda, že má rád Seijiho.

Zazvonil mi telefon. Bylo to prozvonění. Věděla jsem, že to je signál, na kterým jsme se s Kenmou domluvili. Popadla jsem batoh a balík s krabičkou.
"Dej mi ten batoh. Já ti s tím pomůžu." Řekl Tetsuro a vzal mi batoh z ramene.

Yumi jede s námi a jedeme autem.
Dorazili jsme k autu a Kenma vzal od Tetsura batoh, který následně uložil do kufru auta.

Rozloučila jsem se s Tetsurem a nasedla do auta, na zadní sedadlo. Pozdravila jsem Yumi a Kenma si sedl vedle mě.

Auto se rozjelo. Seděli jsme s Kenmou vedle sebe v objetí a poslouchali hudbu, kterou pustil z mobilu přes sluchátka. Položila jsem hlavu na jeho rameno a Kenma mě objal kolem ramen. Více jsem se přitulila a k němu až jsem slyšela tlukot jeho srdce. Kenma mě hladil po vlasech až jsem z toho usnula.

"Princezno." Slyšela jsem Kenmův hlas a cítila jeho pohlazení po tváři. Procitla jsem a začala se rozhlížet. Auto stálo u krásného penzionu a kolem nás byla krásná příroda.

Vylezla jsem z auta a protáhla se.
S úsměvem se podívala na Kenmu.
"Na fotkách to tak dobře nevypadalo." Prohlasil Kenma to co jsem si myslela.
"Tak teď jsem zvědavá jak budou vypadat pokoje." Pronesla jsem nadšeně.

Vytáhli jsme si zavazadla a odebrali se s nimy na recepci.
Yumi objednávala pokoje dva. Jeden pro nás a jeden pro sebe.
Slečna na recepci nám podala klíče s číslemi a ukázala směr.

Podle čísel jsme zjistili, že Yumi bude mít pokoj naproti našeho.
"Tak to se ti povedlo, mami. Ne, že nás budeš rušit." Upozornil ji Kenma, když zjistil, že ji budeme mít přes chodbu.
"Neboj se, budu nenápadná, Kozume." A zašla do svého pokoje. Kenma něco zamumlal a odemkl pokoj.
Pustil mě jako první do pokoje.

Vešla jsem dovnitř. Ocitla jsem se v malé předsíňce, kde za dveřmi byly věšáky na odložení a další dveře. Otevřela jsem je a rozsvítila. Byla to krásná koupelna s prostorným sprchovacím koutem. Vše bylo laděno do modra.

Z předsíně se přesunula dál do pokoje. Kde hned za rohem byla velká manželská postel a hned naproti na komodě stála televize. Kousek od postele byly dva taburetky a dvě velké vestavěné skříně. Pokoj byl vybavem do krémové barvy.

"Tak co ty na to?" Optal se Kenma a objal mě ze zadu.
"Krása. A co ty na to říkáš?" Optala jsem se nazpět a políbila ho letmo na tvář.
"Nádhera. A ty jsi ta nejkrásnější ozdoba celého pokoje." Lichotil mi. Otočila jsem se na něj v náručí a přitáhla si ho do polibku.

"Co to máš v té krabičce a v tom balíku?" Zeptal se a podíval se směrem k mému batohu, který jsem pohodila na postel.
"To mi dal Tetsuro. Ještě jsem to nestačila rozbalit." Odpověděla jsem a přešla k posteli.
Rozbalila jsem krabičku. V krabičce se schovávala krásná vonná svíčka sladěná do modra.
"Tak tohle jsem od něj nečekala." Poznamenala a položila svíčku na noční stolek vedle postele.
"Upřímně já taky ne." Dodal Kenma.
"Spíš mám strach otevřít ten balík." Pronesla jsem ale zvědavost byla silnější.

Rozbalila jsem ten balík a nakoukla do něj. Byla tam nějaká sametová látka. Vytáhla jsem ji a pořádně si ji prohlédla. Byla tam krajková noční košilka v lososové barvě. Kenma se začal smát. Spražila jsem ho pohledem.
"Já ho zabiju." Pronesla jsem.
"Ale ne, princezno." Pronesl s úsměvem Kenma. Podívala jsem se co ještě schovává balík za překvapení.
K noční košili byl ještě župan a pod županem krabička prezervativu.
Vytáhla jsem krabičku a ukázala to Kenmovi, který se tvařil překvapeně.
"Ještě pořád mi v tom chceš bránit?" Zeptala jsem se.
"Mám nápad. Zabijeme ho spolu." Prozradil a vytáhl mobil, že mu zavolá.
"Nikam nevolej, zlato." Zastavila jsem ho.
"Přece si nebudeme kvůli němu kazit víkend." Dodala jsem a stáhla si ho do postele.

Zmocnila jsem se jeho rtů. Pootevřel ústa a já pronikla jazykem do vnitř.
Jeho ruce mi zajeli pod tričko a hladily mě po holé kůži. Sundala jsem mu tričko. Začala jsem jeho krk zasypávat polibky.

V tom nás vyrušilo klepání na dveře a Yumin hlas oznamující, že máme jít na večeři.
"Už teď lituji toho, že jsem ji vzal." Poznamenal Kenma podrážděně.
"Promiň, princezno. Budeme pokračovat potom." Omluvil se a políbil mě.
Oblékli jsme si zpátky trička a vyšli jsme z pokoje.

Před pokojem na nás čekala Yumi.
"Mami, neříkala jsi něco o tom, že budeš nenápadná?" Optal se Kenma.
"Někdo na vás musí dohlédnout aby jste se najedli, tak nebrblej." Argumentovala Yumi a vykročila.

Na recepci jsme se zeptali kde najdeme restauraci. Slečna nás navedla a k tomu přidala milý úsměv.

Podle pokynů od recepční jsme došli do restaurace a usedli jsme ke stolu.
Za chvíli se u nás objevila servírka a donesla nám jídelní lístky.
Vybrali jsme si jídlo a pití a nadiktovali jsme naší objednávku servírce, která nám po chvíli čekání donesla večeři a my se pustili do jídla.

*Krásné počteníčko, zlatíčka.💖*