Západ Slunce

*25. kapitola*

Po obědě jsme šli na chvíli do pokoje.
"Jsem rád, že nemáme mámu za zadkem." Pronesl Kozume spokojeně a lehl do postele. Lehla jsem si vedle něho na břicho a rukami si podepřela bradu.
"Za hodinu jdeme na tu rozhlednu." Oznámila jsem mu a položila mu hlavu na hruť.
"Já vím. Jen chviličku poležíme." Pomalu zavíral oči.
Byla jedna hodina odpoledne. Takže jsem nastavila budík na půl třetí a odložila mobil.
Podívala se na Kozumeho. Měl zavřené oči a pravidelně oddechoval.
Nemohla jsem usnout. Vytáhla jsem si knihu a sedla si na zem, kolem sebe si dala polštáře, které jsme po sobě házeli. Lehla si na břicho a začetla se do knihy.

Byl to romantický příběh o dívce, která milovala chlapce. Ten chlapec miloval kamarádku té dívky. Je to příběh o nenaplněné lásce. Ještě jsem nebyla u konce a to ji čtu poměrně dlouho.

Od té doby co znám ty čtyři kluky, kteří mě zaměstnávají a hlavně ten, co se válí v posteli. Usmála jsem se při pohledu na něj.

Četla jsem dál. Dívka se snažila naznačit své city k chlapci a chlapec si myslel, že mluví o citech své kamarádky, do které je zamilován.

Někdy by potřebovali ti kluci pořádně nakopnout aby se jim rozsvítilo v té hlavě, pomyslela jsem si.

Byly dvě hodiny a já si stále četla. Seděla jsem stále na zemi v tureckém sedu, když jsem ucítila ruce jak mě objímají kolem pasu a teplý dech na svém krku. Usmála jsem se.

Zavřela jsem knížku a odložila ji. Otočila se na Kozumeho a objala ho kolem krku. Políbili jsme se.
Chvíli jsme se ještě mazlili a pak se vydali na výlet.

Jeli jsme lanovkou nahoru a dívali se na tu krásnou přírodu co byla pod námi. Dojeli jsme nahoru šli asi kilometr k rozhledně.

Vystoupali jsme po schodech nahoru a naskytl se nám úžasný pohled na krajinu.
Vytáhla jsem skycák a začala kreslit. Nakreslila jsem asi pět obrázku za dvacet pět minut. Udělali jsme si s Kozumem pár fotek a vydali se dolů. Čekali jsme na druhou lanovku.

U penzionu hrálo šest kluků volejbal. Neváhali jsme ani chvilku a zeptali se jestli se můžeme přidat. Kluci nadšeně odkývali a my se k nim přidali.
Hráli jsme a tým, ve kterém jsem byla já, tak vyhrával.
"Páni, jsi fakt dobrá." Pochválil mě jeden kluk a nastavil mi dlaň na placnutí.
"Díky." Poděkovala a plácla dlaní o jeho. Pohlédla jsem na Kozumeho přes sít. Vypadalo to, že tohle gesto mu bylo proti srsti. Nic ale nepoznamenal a hráli jsme dál až do večera.

"Díky hoši za skvělou hru." Loučila jsem se s nimi a odcházela s Kozumem ruku v ruce z hřiště.
"My děkujem, že jste se přidali." Volal na nás kluk, který mě chválil.

Na pokoji jsme si dali rychlou sprchu a odebrali se na večeři.
"Ti kluci mohli na tobě nechat oči." Pronesl Kozume.
"Toho jsem si nevšimla." Poznamenala jsem i když měl pravdu. Doslova po mě slintali.
"Ale noták, zlato." Poznamenala jsem a donutila ho zastavit. Přitáhla jsem si ho do náruče a vzala jeho tvář do mých dlaní.
"Ty nemáš potřebu na nikoho žárlit, protože jen tebe miluji. Ano." Řekla jsem. Pokýval hlavou. Objetí mi opětoval a stiskl mě k sobě víc. Hladila jsem ho po jemných vlasech.

Po chvíli se trochu odtáhl ale stále mě držel v náručí.
"Miluji tě, Meg-san." Pronesl.
"Taky tě miluji, Kozume." Řekla a políbili jsme se.
Prošel kolem nás starší pár.
"Vy jste tak roztomilý." Pronesla starší paní, která se nad námi rozplývala.
Pohlédli jsme na ni.
"Neotravuj je." Napomenul ji pán co šel vedle ni a podíval se na nás omluvně. Nabídl ji rámě a pokračovali dál.
My se usmáli a pokračovali v cestě do restaurace.

Yumi už seděla u stolu a měla před sebou večeři.
"No mami, prokoukla si." Pochválil ji vzhled Kozume, když se usadil.
"Musím souhlasit. Že bych taky zkusila ten salón?" Začala jsem uvažovat nahlas.
"Ani nad tím neuvažuj, princezno. Už tak se za tebou otáčejí kluci." Zamítl mi to Kozume a políbil mě.
"Já spíš myslela, že bych tě okouzlila s novým vzhledem." Dodala jsem.
"Zamítá se. Mě dokážeš okouzlit svou přirozenou krásou." Lichotil mi.

Servírka nám podala jídelní lístky a odešla.
"A co jste dělali vy?" Zeptala se Yumi.
"Šli jsme na tu rozhlednu a pak jsme hráli volejbal." Odpověděla jsem ji.
"Jen co se Meg objevila na hřišti, tak ti kluci slintali." Oznámil ji Kozume.
"No ani se jim nedivím. Megumi je krásná dívka." Přitákala Yumi a položila svou dlaň na hřbet ruky svého syna.
"Ale neboj se, Kozume, má oči jen pro tebe." Pronesla a usmála se. Kozume ji úsměv oplatil.

Objednali jsme si večeři chvíli na to nám nesli naší objednávku.
Pojedli jsme a s Yumi jsme šli do svých pokojů.

Sedla jsem si na postel a vzala do ruky mobil. Za tu dobu co jsme tady tak to bylo poprvé.
Kozume si taky projížděl sociální sítě.

Nakonec jsme zapli náš skupinový chat, do kterého Tetsuro přidal i Alisu.
Navrhla jsem přidat tam i Bokuta a Akaashiho. Návrh byl přijat a Kozume mi ukázal jak je tam přidat. K mému překvapení byli všichni online.

Bokuto:
'To jsou mi věci. Oni nezapomněli jak se ten mobil používá. Zdravím hrdličky.'

Yaku:
'Hm taky se divím. Jaký máte víkend?'

Kodzuken:
'Báječný. Zdravíme taky.'

A poslal naší společnou fotku z rozhledny.

Kuroo:
'Páni tys ho dokázala vytáhnout ven, Meg?'

Me:
'Jasně a ani neprotestoval.'

Lev:
'No to víš Kuroo, láska dělá divi ale tobě to nemusím nějak vysvětlovat, když máš po svém boku mou sestru.'

Kuroo:
'Ne, to vážně nemusíš.'

Bokuto:
'V kolik se zítra vrátíte?'

Kodzuken:
'Dopoledne vyrazíme. Takže počítám, že tak kolem jedné hodiny.'

Bokuto:
'No paráda. Tak to se můžete přidat k nám. Chceme tak ve tři jít na hřiště.'

Akaashi:
'Bokuto-san, budou unaveni z cesty. Tak je nech vydechnout.'

Meg:
'Uvidíme, když tak napíšeme.'

Akaashi:
'Málem bych zapomněl, Megumi, všechno nejlepší.'

Me:
'Děkuji.'

Bokuto:
'Počkat, něco mi uniklo?'

Alisa:
'Uniká ti toho spoustu ale momentálně jsou to narozeniny od Meg.'

Bokuto:
'Fakt? A kolik, že to máš, krásko?'

Kodzuken:
'Hele.'

Me:
'Víš o tom, že je neslušné vyzvídat u dámy její věk? Ale je mi šestnáct.'

Ještě chvíli jsme sledovali tu debatu, která probíhala ve stylu, že už teď je Bokuto chodící mrtvola, protože si dovolil mě oslovit kráskou. Oba jsme se tomu smáli.

Rozloučili jsme se a vypli ten náš nenormální chat.

*Krásné počteníčko, zlatíčka.💖*