Spitfire

27. chapter

"Já vím, že bys to nedovolil." zašeptala jsem popravdě, když jsem hleděla do jeho tváře, která byla vzdálená jen několik centimetrů od té mé. "Jenom nechápu jednu věc, proč jsi tady ve městě." řekla jsem pořád tichým hlasem a podívala se na něho s otázkou v očích, čekala jsem, jak mi to vysvětlí.

"Je to snadný, nikdo by totiž nečekal, že v tomhle městě, bychom mohli ukrývat zboží, protože je stejné jako další tisíce měst v Americe. Navíc tu jdou dobře postranní obchody, ale to tě vůbec nemusí zajímat." vysvětlil, přitom mi odhrnul pramen vlasů z tváře a zastrčil mi ho za ucho. "Celá se klepeš, měli bychom jít dovnitř." řekl po chvilce a já jenom souhlasně přikývla, protože mi doopravdy byla zima. Přesto, jaké bylo venku počasí, jsem měla jenom koženou bundu a ta nestačila na to, abych mohla sedět delší dobu venku, i když by se mi to líbilo tady zůstat a sledovat tu zahradu.

"Pojď." pobídl mě Harry, když vstal a natáhl ke mně ruku, za kterou jsem ho bez sebemenšího zaváhání chytla, potom, co jsem si stoupla. Následovala jsem ho dovnitř, kde se nic nezměnilo, teda kromě toho, že lidi se zdáli být víc opilí a nepořádek ještě větší. Rozhlédla jsem se po obývacím pokoji, ve kterém jsme se právě nacházeli. Všimla si Rose, která seděla vedle Stevena na velké černé kožené pohovce, jak na mě mává rukou, čímž mi naznačovala, ať jdu k ní.

"Harry, zahlídla jsem tu kamarádku, tak za ní na chvilku půjdu." řekla jsem nahlas, tak aby mě slyšel, i přes tu hudbu, a přitom se otočila na Harryho, který stál vedle mě. Přimhouřenýma očima se po místnosti, jako kdyby někoho hledal. Když uslyšel můj hlas, podíval se na mě a přikývl.

"Seženu nám zatím něco k pití a pak přijdu za tebou." oznámil po chvilince, kdy jsme oba mlčeli. Souhlasně jsem přikývla, jako že rozumím a potom se propletla mezi několika lidmi, a díky tomu se dostala ke gauči, kde seděla Rose, která se ještě víc přitiskla na Stevena, díky čemu mu udělala ještě trochu víc místa na to, abych se mohla posadit mezi ní a nějakou brunetku, která se bavila s nějakým klukem, který seděl ve vedlejším křesle s lahví piva v ruce.

"Ahoj." pozdravila jsem jí i Stevena, který mi kývl na pozdrav, ovšem potom se otočil ke svému kamarádovi, se kterým si povídal nejspíš o sportu, což jsem usoudila podle pár slov, které jsem zaslechla. Posadila jsem se a otočila se na Rose, sice to nebylo moc pohodlné, ale s tím se v tuhle chvíli nejspíš nedalo nic udělat.

"Ahoj, jsem ráda, že tě vidím." řekla a přitom zvedla koutky rtů do velkého úsměvu. "Kde máš Beccu?" zeptala se, ale než jsem stihla něco říct, tak si stihla odpovědět sama. "Určitě už si někoho tady vyhlídla, co?" koukla na mě a přitom se zasmála, krátce jsem se k ní přidala.

"Jo, nějakýho Rowella, Royse, Rogera," začala jsem vyjmenován různá jména, protože jsem si nemohla vzpomenout, jak se přesně jmenoval, ale věděla jsem, že jeho jméno začínalo na r. "No, to je jedno, stejně jeho jméno v pondělí uslyšíme nejmíň stokrát během polední přestávky." řekla jsem a při té představě se trochu zašklebila, protože to nebyl zrovna způsob, jak bych chtěla strávit pauzu na oběd.

"Pravda." řekla souhlasně a zároveň pobaveně Rose. "Jinak, ten kluk, se kterým jsi tam stála, byl Harry, že jo?" zeptala se a čekala na odpověď, když jsem jí kladně odpověděla, tak se trochu usmála. "Já si to myslela, pamatuju si, jak jednou stál před školou. Moc vám to spolu sluší." dodala a přitom její rty neopouštěl úsměv.

"Ehm, díky." řekla jsem trochu nejistě a potom si rozepnula bundu, protože tady uvnitř nebyla zima, spíš naopak, bylo tu děsné horko a příšerný zápach kouře, alkoholu a zpocených těl. Potom, co jsem se krátce porozhlédla po okolí, jestli náhodou neuvidím Harryho, jsem se podívala na Rose, které se najednou rozzářily oči, když uslyšela písničku, která zrovna začala hrát.

"Tuhle písničku miluju!" vykřikla najednou a přitom si začala zvedat, Steven jí pustil a krátce se na ní podíval s úsměvem. "Pojď si se mnou zatancovat, prosím!" začala mě přemlouvat a já přitom zavrtěla hlavou, protože jsem nechtěla. Zvedla jsem ruce v obraném gestu, ale Rose to stejně nevzdala a pořád pokračovala. Ještě před pár měsíci by to určitě neudělala, ale od té doby, co byla se Stevenem se změnila, ovšem k lepšímu. Přišla mi víc sebevědomá, víc se usmívala, jestli to bylo ještě možné, a víc si užívala života. Ovšem teď byla určitě ještě posilněná nějakým tím množstvím alkoholu, tím jsem si byla jistá.

"No, dobře." podvolila jsem se nakonec se smíchem a protočila oči, vstala jsem a následovala jí k velké skupině lidí, kteří tancovali, a to, že tady nikde nebyl taneční parket, bylo to poslední, co je nejspíš zajímalo. Dalo by se říct, že si vytvořili vlastní v jedné části tohohle velkého obývacího pokoje. Rose začala tancovat a já se k ní přidala, nikdy by ze mě nemohla být určitě nějaká profesionální tanečnice, ale na druhou stranu jsem si byla jistá, že nejsem zase nějaké poleno, co neumí vůbec tancovat. Nakonec to nebylo zase tak strašné, jak jsem nečekala, spíš naopak. Když už jsem si chtěla jít sednou, všimla jsem si Harryho, jak se opírá ramenem o stěnu se zkříženýma rukama na hrudi a hravým úšklebkem na tváři. Otočila jsem se na Rose, která se na mě jenom chápavě podívala a odešla si sednout zpátky ke Stevenovi.

"Někdy bys mohla takový taneček předvést jenom mně." zašeptal mi Harry do ucha chraplavým hlasem, když jsem k němu došla a on si mě přitáhl k sobě tak, že mě objal kolem pasu. Cítila jsem jeho horký dech na svém uchu a potom i jeho rty, kterými mě políbil na místo pod uchem.

"Neříkal jsi, že dojdeš pro něco k pití?" zeptala jsem se, když jsem se od něho trochu odtáhla, protože mi nebylo příjemné, že je kolem tolik lidí. Tázavě jsem se na něho podívala a čekala, co mi odpoví.

"Já zapomněl protože, volal Zayn, že potřebuje vyřešit pár věcí." řekl a já trochu přimhouřila oči, protože se mi něco nezdálo na jeho tónu hlasu a výrazu tváře, když to říkal, ale raději jsem nic na to neříkala, protože by to stejně bylo nejspíš zbytečné. "Pojď, vezmu tě domů." oznámil náhled a já nebyla proti, jelikož mi nevadilo, když odsud zmizím.

------------------------------------------------------------------------------

♦ Na to, jak je to krátké jsem to psala docela dlouho, ale tak není se čemu divit, když jsem u toho dělala stopadesát dalších věcí :D Doufám, že se vám díl líbil a příště tam snad bude něco akčnějšího, teda alespoň se o to pokusím :)

♦ Budu vděčná za vaše votes a komentáře :))