Hravý ✔️

31. kapitola

Chloe

V neděli ráno jsme seděli v čekárně největší nemocnice na Manhattanu, kde jsem si nedávno byla pro výsledky krve po vyléčení z chřipky. Měla tu ordinaci i má doktorka, které se chtěl Max optat na pár věcí, ale já jsem odmítla. Bylo mi to trapné a taky jsem byla příliš vystresovaná. Nedělala jsem si žádný test. Vždycky jsem měla v měsíčkách binec. Právě proto jsem začala brát antikoncepci, aby se mi to srovnalo, jenže i tak jsem v tom neměla úplný pořádek, což celé téhle situaci nijak nepomáhalo. Najednou mi došlo, že byla naprostá blbost lézt do nemocnice dřív, než si udělám těhotenský test. Zavrtěla jsem nad sebou hlavou a zadívala se na prsty složené v klíně.

,,Slečno Lewottová, pojďte."

Max se zvedl společně se mnou, ale já ho zarazila. ,,Počkej tady."

,,Chloe," řekl napomínajícím tónem, ale já na to kašlala. Došla jsem ke dveřím ordinace a koutkem oka se ohlédla jeho směrem. Moudře seděl na své místě a mračil se.

**

,,Antikoncepce a antibiotika nejsou vždy kamarádi. Nicméně jste z toho vyšla bez úhony."

Nadzvedla jsem obočí a pocítila úlevu. ,,Takže nejsem těhotná? Ale co to zpoždění?"

Doktorka si sundala rukavice a prohrábla krátké tmavé vlasy. Pak pokrčila rameny. ,,Muže být. Sama jste mi řekla, že to není poprvé, co máte zpoždění."

,,Jasně. Já jen... poprvé jsem měla důvod se bát."

Doktorka se lehce usmála. ,,Nejste těhotná, Chloe. Tak už konečně vypusťte ten zadržovaný vzduch z plic. Nerada bych vás tady musela propleskávat."

Několikrát jsem se zhluboka nadechla a pak se na ní usmála. ,,Děkuju vám." 

Max se ještě stále mračil, když jsem vyšla z ordinace.

 ,,To od tebe nebylo hezké," pokáral mě a já se usmála i na něj.

,,Omlouvám se. Nejen za tohle, ale i za ten dočasný šok, který jsem nám svou nezodpovědností přivodila. Odpusť," padla jsem mu kolem krku a vdechla jeho vůni. Nechtěla jsem mu přiznat, že bych šla na potrat, kdyby to dopadlo jinak. Uvědomila jsem si, že s ním v budoucnu chci mít rodinu, ale opravdu až v budoucnu. Takhle jsem to nechtěla a k mému nemalému štěstí jsem nebyla v jiném stavu.

,,Jedeme domů?" 

Přikývla jsem a když jsme se pak ocitli v autě, z nějakého nepochopitelného důvodu jsem začala brečet. Slyšela jsem, jak si Max povzdechl a pak už jsem byla v jeho náruči.

,,A já myslel, že se ti uleví."

,,Taky že jo," zakňourala jsem mu do ramene. ,,Nechápu, proč brečím." 

Opravdu jsem to nechápala. Nebyla jsem těhotná a tudíž jsem nic neztratila. Tak proč jsem Maxovi smáčela košili?

,,Co kdybychom zajeli do Picassy na panáka a pak se stavěli v Beauty Bitch? Určitě má April ještě spoustu práce. Přijdeš na jiné myšlenky."

Narovnala jsem se mu na klíně a setřela si protivné slzy z tváří. ,,Dobře, ale o tom, co se stalo, nikomu nepovíme."

Vážně přikývl a dlouze mě políbil.

,,A teď se tady pomilujeme. S kondomem," skousla jsem si ret a opožděně si pomyslela, že jsem to měla formulovat jinak. 

,,Však víš, jsme mimo dosah sprchy, tak aby mi bylo pohodlně," řekla jsem a jeho pohled mi dal jasně najevo, že mě prokoukl. 

,,Tak to bude asi problém, protože je tu u sebe nemám. Ale bereš prášky, holčičko. Není se čeho bát," řekl a hmátl rukou mezi nás, aby si rozepnul poklopec. Pak mi sáhl pod šaty a hrubě vydechl, když se dotkl vlhké kůže. V další vteřině už byl ve mně, kalhotky držící mezi prsty a přitisknuté k mému pravému stehnu.

,,Nepřestávej," zažadonila jsem tiše a začala na něm hopsat, jako bych seděla na koni, co právě začal klusat a já neznala techniku ježdění. Popadl mě za boky a začal chladným tempem přirážet. Při každém plesknutí kůže o kůži slastně zaklonil hlavu, až jí nakonec nechal opřenou o sedadlo. Pohled na jeho pevně semknutá víčka a soustředěnou vrásku mezi obočím ve mně odpálil novou vlnu rozkoše. Natiskla jsem se blíž k němu, sevřela ve zpocených dlaních jeho husté vlasy a donutila ho zadívat se mi do očí, zatímco jsem se nad ním i nadále hýbala. Byla to smyslná poloha, díky níž mě svým několik dní neoholeným podbřiškem škrábal na citlivém klitorisu. Skoro jsem se rozbrečela slastí a dýchala čím dál víc zřídka. Oba jsme pomalu padali. Nebo spíš stoupali. Jak se to vezme.

,,Já tě tak miluju, Chloe."

,,Já... já..."

Zasmál se mi do úst a pak se objevila jeho pravá noha vedle řadící páky. Usoudila jsem, že je to tak pro něj pohodlnější, když do mě začal přirážet nanovo a velmi tvrdě. Pronikal hlouběji, než jsem kdy pamatovala a já vděčně uvítala tu nepatrnou bolest, která mě díky jeho pumpování zaplavila. Udělali jsme se oba ve stejnou chvíli, pohledy zaklesnuti do sebe, a jemu se v očích zaleskly stopy slz.

,,Bože," zasípal s boky pevně natisknutými k těm mým, znehybněl, a já cítila, jak ve mně ještě stále pulsuje.

,,Jsme šílenci," řekla jsem zadýchaně.

Nepatrně přikývl, a když jsem otevřela oči, ty jeho se na mě dívaly se zbožnou úctou a vděkem. ,,Ano, jsme."