Tanec Světel [Charles Leclerc ff]

16

"A lot of people criticize Formula 1 as an unnecessary risk.
 But what would life be like if we only did what is necessary?"
-Niki Lauda.

[- - - - - - - - - -]

Spadl mi kámen ze srdce, když jsme po náročném dni přišli do hotelového pokoje. Gabriel nepotkal Charlese, to bylo to nejdůležitější. K tomu se odjeli první tréninky, při kterých Gabriel trávil čas na tribunách, kde si zakoupil lístek a já byla v místnosti určené výhradně pro žurnalisty. Sice se mu tam být vůbec nechtělo a snažně mě přesvědčoval o tom, aby se mnou a s Andrém mohl jít do novinářské místnosti, ale dělal to zbytečně, protože by ho tam bez prověření o tom, že je novinář, nepustili.

Déšť se snesl nad italskou trať ještě před začátkem prvního tréninku, což nebylo nic příjemného pro žádného jezdce. Páteční tréninky sloužili k tomu, aby jezdci zjistili, jak na tom jsou při závodním, či kvalifikačním módu formule. Takže se v obou trénincích snaží najet, co nejvíce kol na různých směsích pneumatik a sbírají informace, aby byli schopni určit, co by jim v nedělním závodě sedělo nejvíce a jaká strategie by se jim vyplatila nejvíce. Zjistit tyto skutečnosti jim znemožňoval déšť, při kterém museli všechny týmy přezout na sadu modrých pneumatik do deště, což by se dalo říct, bylo naprosto k ničemu a data, které z toho dne získali, jim zrovna moc nepomohly.

První trénink neukázal příliš mnoho akce, ale při druhém tréninku, kdy již byla trať suchá a déšť byl v dáli, bylo jasné, že veškeré týmy se budou snažit o sběr tolika dat, co se dá stihnout za hodinovou seanci.

Na trať vyjelo ze začátku jen několik formulí. Ale již po několika kolech se v rychlé zatáčce stala děsivá nehoda. Byl to monopost Marcuse Ericssona, týmového kolegy Charlese, který nešťastně boural. Nejdříve narazil do zdi, a poté se jeho monopost několikrát protočil ve vzduchu. Narazil do zdi v takové rychlosti až mi z toho ztuhla krev v žilách. Červená vlajka byla rázem na obrazovkách, takže všechny formule na trati musely zajet do boxů.

Ani André, který seděl vedle mě a pozorně sledoval obrazovky s různými daty, se netvářil vůbec nadšeně. Takové nehody se normálně nestávaly ani v závodech. I místnost okolo nás, která šuměla hlasy, najednou ztichla.

,,Technický problém?" zeptala jsem se po opakovaném záběru. Bílá formule jela několikaset kilometrovou rychlostí a znenadání narazila čelem do zdi. Vůbec se mi nezdálo, že by to zkušený jezdec, kterým byl Marcus Ericsson, nezvládl.

,,Vypadá to tak. Možná s brzdami, ale u toho, kdo ví."

Odpověď jsme dostali za několik málo minut, kdy se mechanici Alfy snažili vehementně spravit DRS systém Charlesovi Leclercovi.

Snaha to spravit se nejspíš nepovedla, protože se po dvaceti minutách, kdy skončila červená vlajka a on vyjel na trať, vrátil do boxů s tím samým problémem. Spravili do do konce druhého tréninku a s výborným časem na jedno kolo, se dostal na deváté místo.

Neuměla jsem uvěřit proč, ale udělalo mi to radost.

Poté, co tréninky skončily byl čas na rozhovory. My s Andrém jsme, ale měli jiné plány. Zůstali jsme tam, kde jsme byli a společně sepisovali kousek z reportáže o věcech, co se v průběhu staly.

Mobil mi zvonil a vyrušoval mě natolik až jsem si vypnula upozornění. Nechtěla jsem, aby mě při tak důležité práci cokoliv rušilo.

,,Chceš tam dát i nehodu Vettela?"

Na to André zakýval hlavou na znamení souhlasu. ,,Vettel teď zajímá hodně lidí, takže bych to tam dala. Nikdy nepochopím, že jeho obliba stoupla až v době, kdy se přesunul z Red Bullu do Ferrari. Kde byli ti lidi předtím, když vyhrával?"