Tanec Světel [Charles Leclerc ff]

10

,,Cursing my name, wishing I stayed
Look at how my tears ricochet"
-My Tears Ricochet, Taylor Swift

[- - - - - - - - - -]

Za pár dnů mi Nicholas nabídl, abych jela opět s Andrém na velkou cenu. Ta další se měla ještě ten samý týden uskutečnit v Maďarsku, kde jsme vlastně měli dělat to, co na té minulé. Já ho, ale musela odmítnout s důvodem toho, abych si odpočinula, jelikož to pro mě byl jak náročný pracovní týden, tak i víkend v Hockenheimu ve mně pořád rezonoval.

,,Dobře, chápu to, ale André byl rád, že tam s ním konečně někdo byl. A výsledky Vás obou byly velice přívětivé. Nebudu tě ale do ničeho přemlouvat, Rio. Budu od tebe očekávat, že po letní pauze tam s ním pojedeš. André s tím potřebuje pomoct, sama už teď víš, jak náročné to je ve dvou." Zabodl do mě pohled, na sucho jsem polkla.

Nakonec jsem přikývla se slovy: ,,Po letní pauze s ním klidně pojedu na další velké ceny." Nicholas se sám pro sebe spokojeně usmál a propustil mě s tím, abych šla dokončit svoji dnešní práci. Začala jsem se cítit špatně, jelikož to vůči Andrému bylo sobecké. Nejela jsem tam z naprosto sobeckých důvodů. Ten největší bylo samotné riziko toho, že bych potkala Charlese. Cítila bych se trapně při pomyšlení, na to, co všechno viděl. Taky by se mu nemohla podívat do očí, jen kvůli tomu, jak by vyslovil její jméno, nebo přezdívku, kterou mi dal.

Ten víkend jsem strávila s Gabrielem díváním se na velkou cenu, která se odehrávala v maďarské Budapešti. I když se na ni vlastně vůbec nedíval a dělal všechno proto, aby mě od dívání rozptýlil. Pořád jsem se ho snažila přesvědčit o tom, aby se mnou jel na pouhý oběd ke mně domů. Bezúspěšně.

Podivně mě zabolela chvíle, kdy Charles musel odstoupit ze závodu, jelikož jeho incident s vozem Force India poškodil jeho monopost a tím nemohl dokončit závod. Přistihla jsem se, jak jsem párkrát škubla rukou k tomu, abych mu něco napsala. Ale co by to mělo být?

Škoda, v příštím závodě se ti bude dařit lépe? Ne, a proto jsem se začala výhradně soustředit na závod, který s přehledem ovládl úřadující mistr světa, Lewis Hamilton.

Tentýž den mi psala zklamaná Scarlet, která se se mnou chtěla setkat, ale když se zeptala mého kolegy, ten jí  řekl, že tam nejsem. Chtěla se mi omluvit za to, co udělala, i když mi to napsala, připadalo jí, že to je nic oproti tomu, co způsobila. Nakonec jsem jí slíbila, že na velké ceně v belgické Spa již budu a že se na ni budu těšit.

Lhala bych, kdybych později v práci nelitovala toho, že jsem tam s Andrém nejela. Protože další dny jsem musela pořád dělat na projektu o špatném chování turistů z celého města na naší oblast. Jak znečišťují a házejí odpadky do vody, jak se mnohdy neumějí chovat,...

Když mi, ale jedno odpoledne z ničeho nic zabzučel mobil nadzvedla jsem obočí. Právě jsem dělala Gabrielovi a mně společnou večeři, což měly být špagety na italský způsob. Dokončovala jsem v tu chvíli jídlo, takže jsem Gabriela poprosila, aby mi mobil donesl, protože jsem musela omáčku na špagety míchat, aby se nepřipálila.

,,Kdo to je?" zeptala jsem se ohlédla se k němu. Jeho tvář se mračila na obrazovku mého telefonu, když pohled přesunul ke mně, jeho výraz v sobě nesl zlost.

,,Kdo je Charles Leclerc?" zeptal se s hrubým hlasem, který nevěstil nic dobrého. Tím mi sice odpověděl na to, kdo mi psal, ale na druhou stranu jsem se zarazila. Proč mi jen psal?

,,Jezdec formule 1," odpověděla jsem a začervenala se u toho. Raději jsem dělala, že jsem si nevšimla mé slabosti. Popravdě jsem si myslela, že mi psala Scarlet, se kterou jsem si teď pravidelně psala, nikoliv Charles. Co by jen mohl chtít?