Vyjdeme společně před pekárnu. Ruku v ruce. V druhé ruce mám pořád ten předmět, co mi Barbara dala. Otevřu dlaň a pohled se mi naskytne na přívěšek malé růžičky.
„Kde jsi to vzala?" zeptá se mě se zájmem Harry a nakukuje mi do dlaně.
Zastavíme se a já mu ukážu předmět zblízka.
„Dostala jsem ho od Barbary. Mám ho dát naší dceři." usměji se.
Harry si přívěšek vezme do ruky a prohlíží si ho.
„Je krásný, ale to nemusela." usměje se a vrátí mi ho zpátky do ruky.
„Nemusela, ale jak vidíš tak chtěla." řeknu a dál pokračujeme v naší cestě.
Začalo svítit krásně sluníčko. Nebe je modré a mě začíná být teplo.
Sundám si bundu a uvážu si jí okolo pasu. Pod tenkým tričkem, které mám je mé bříško ještě víc viditelné.
„Sluší ti to." řekne Harry a stiskne mi ruku.
„Tobě taky, cukrouši." zastavím se a chytnu ho okolo pasu.
Harry položí své ruce také na můj pas.
„Víš, nad čím někdy přemýšlím?" zeptá se mě a já zakroutí hlavou na znamení, že nevím.
„Kdyby se nestalo, to co se stalo. Potkal bych tě ještě někdy?" položí otázku a zamyšleně na mě kouká.
„Někdy jo, ale už by, jsi mi nevěnoval pozornost." řeknu a podívám se na něj.
Usmívá se.
Harry si opře své čelo o to mé.
„Slečno Evans. Jak už jsem ti řekl na těch houpačkách. Darcy nás spojila. Máme být spolu. Chápeš? Ona je naše jistota. Akorát ta jistota přišla o pár let dřív, než jsme oba chtěli." usměje se a dá mi malý polibek na rty.
Své ruce přesunu na jeho krk. Musím si stoupnout na špičky, abych na něho dosáhla. Nevýhoda menších lidí.
Harry mě chytne pod zadkem a vyšvihne nahoru a já své nohy omotám okolo jeho pasu. Harry ještě víc zesílí naše objetí, aby mě udržel. Náš polibek nerozpojíme ani na chviličku. Oba si užíváme tuhle chvíli. Jen občas musím ruku dát mezi nás, aby neumačkal Darcy.
Odpojím své rty od těch jeho. Dívám se mu do očí. Slova nejsou potřeba. Snad jen...
„Harry už mě můžeš pustit." usměji se na něj a pohladím ho po tváři.
„Jo jasně." usměje se a opatrně nás postaví na zem.
Upravím si své tričko, které stihlo odcestovat o kousek výš, než má. Harry se usměje a pokračujeme dál v cestě domů.
Otevřeme společně dveře k Harrymu domů. Slyšíme hlasité povídání až na chodbu. S pokrčujícími rameny si sundáme kabáty a jdeme se podívat co se děje v obýváku.
Celá rodina sedí v obýváku u čaje nebo u kávy a o něčem diskutují.
„Ahoj. Tak už jsme tady." řekne Harry a usmějeme se.
„No konečně! Kde jste tak dlouho. Už jsme o Vás měli strach! Ani telefon mi nebereš, Harry." spustí na něj Annie.
Harry pokrčí rameny a s úsměvem mě chytne ze zadu okolo pasu.
„Byli jsme se podívat za Barbarou. Znáš jí ta nás jen tak nepustí." vysvětlí.
„Dáte si čaj nebo kávu?" zeptá se Anne.
Zakroutím hlavou.
„Ne nechci, děkuji Annie. Půjdu si lehnout, ještě než pojedeme." omluvím se a vytrhnu se Harrymu z objetí.
„A to jdeš beze mě?" otočí si mě čelem k sobě Harry.
„Ano. Určitě chceš být s mámou. Půjdu se jen lehnout. Nic se mi nestane." usměji se na něj a dám mu malý polibek na rty.
Harrymu je celkem jedno, že na nás ostatní koukají. Přitáhne si mě blíže k sobě a náš polibek prohloubí.
„Abys jí nesežral." ozve se táta a oba se smíchem přerušíme náš polibek.
Chytnu Harryho za ruku a táhnu ho k němu do pokoje. Myslím, že nám obou prospěje chvíle odpočinku.
„Vážně si chceš jít lehnout?" podívá se na mě Harry před dveřmi jeho pokoje.
„Jo jsem unavená." řeknu a otevřu dveře.
Pustím jeho ruku a už se jdu natáhnout na postel.
Lehnu si zády ke dveřím.
Uslyším jen, jak si Harry sundá své boty. Za chvíli si lehne za mě a svoji ruku omotá okolo mé břicha. Chytnu ho za ruku.
Harry mi do ucha zpívá nějakou pomalou písničku.
„You still have to squeeze into your jeans, but you're perfect to me."
Plně vnímám zvuk jeho hlasu. Podaří se mi usnou, ani neslyším celou písničku.