*O měsíc později*
„No tak Harry. Já vím, že tě to hrozně baví, ale mě to moc vtipný nepřijde." křičím na celý dům.
Harry je u nás na víkend. Máma už po měsíci povolila, aby mohl u nás spát. Jen táta o tom neví. Pořád se mnou nemluví. Zrovna tenhle víkend je na služební cestě. Takže to děláme za jeho zády.
Procházím kuchyní. Rozhlížím se všude kolem, ale jak koukám nikde ho nevidím. To by mě teda velice zajímalo kde je. Hrajeme schovku jen po spodním patře nahoru jsme mu zakázala chodit. To bych ho nenašla určitě.
Prudce se otočím. Za sebou jsme něco slyšela.
„Harry já to vzdávám. Nenajdu tě." vzdychnu a opřu se o kuchyňskou linku.
Během chvilky se objeví ve dveřích kuchyně s úsměvem od uhca k uchu.
„Neumíš hledat miláčku. Prošla si kolem mě pět krát!" směje se.
„Přiznávám schovka je jedna z her, která mi nejde." rozhodím rukama a usměji se.
Harry se ode dveří rozejde ke mně a obejme mě. Pevně se na mě přitiskne a koukáme si do očí. Nejradši bych ho....
„Vidím v tvých očích, že myslíš na samé špatné věci." usměje se a nadzvedne obočí.
„Nečti mi myšlenky! Nesnáším to." řeknu a šťouchnu ho do ramene.
„Au! Budu tam mít modřinu." řekne a odendá si tričko z ramene tak aby ho viděl.
To mi dělá schválně! Poslední dobou jsem hrozně perverzní! A ještě k tomu, když jsme se týden neviděli a mám ho tu najednou celý víkend. Nevím jestli vydržím. Hm... Budu muset.
Dám mu na rameno malý polibek.
„Lepší?" usměji se.
„Ne. Au strašně to bolí!" zakňučí a chytne se za rameno.
V jeho očích je bolest. Dám mu na rameno další polibek. Po té se přesunu k jeho ústům a přitáhnu si ho víc k sobě. Harry má své ruce na mých bocích a já ty své okolo jeho krku.
Naši krásnou chvíli přeruší zakašlání. Harry ode mě rychle odskočí a oba se podíváme ke dveřím.
„Nenechte se rušit. Jen jdu dát nákup do spíže." usměje se na nás máma a mizí
Já ji zabiju. Harry chce pokračovat, ale já ne. Zkazila mi náladu.
Jsem teď perverzní, ale i příšerně náladová. Někdy si říkám, že mě Harry nevyhodí oknem.
Jen ho obejmu to mu bude muset stačit. Zabořím svoji hlavu do jeho hrudi a nechám se objímat.
„Nepůjdeme nahoru? Budeme mít aspoň soukromí." navrhne.
Nenechám se pobízet dvakrát. Chytnu ho za ruku a táhnu ho do svého pokoje.
Ahoj všichni! Chtěla bych Vám všem poděkovat za vaši přízeň. :) Díky vašim hvězdičkám a počtu přečtení mám vždy chuť napsat nový díl. Přiznávám se někdy to jde těžko, ale snažím se kvůli Vám. ;) :D
Jak se Vám líbí nový obal knížky? :)
S láskou Leuš :-)