Mám v hlavě zmatek. Asi si budu muset zvyknout, že se o mě začne psát...
„Emily, Emily!"
„No.." odpovím nepřítomně Alice a rozhlédnu se po pokoji.
„Co se stalo?"
„Nic jen. Mám z toho nějaký divný pocit. Já vím, že mě Harry varoval, ale padlo to nějak na mě."
Alice mě pohladí po ruce.
„To bude v pořádku Emily uvidíš."
„A co, když ne Alice co bude dál?" řeknu a začnou se mi po tváři kutálet slzy.
Jako naschvál mi začne zvonit mobil. HARRY.
„Zvedni to Alice." podám ji telefon.
„A co mu mám říct?" zeptá se zmateně.
„Něco si vymysli. Prosím."
„Tak dobře no." pokrčí rameny a potvrdí hovor.
„Ahoj Harry." řekne a podívá se na mě.
„Nevím proč s tebou nechce mluvit. Můj úkol to byl zvednout tak jsem to zvedla."
„Tak dobře no, ale myslím, že mě zabije." odendá si telefon od ucha a na něco klikne. Slyším zachrčení. Zrádce! Hlasitý odposlech...
„Emily!"
„Promiň. Ale slíbil mi za to velkou Milku."
„Co kecáš! Žádnou Milku jsem ti neslíbil! Emily. Proč se mnou nechceš mluvit?"
Zakroutím hlavou. Nechci ho slyšet.
„Alice típni to prosím."
„Emily ani nápad. Já sama nechápu proč jsi to udělala. Neříkej mi, že je to kvůli těm novinám."
„Cože?" ozve se z telefonu.
„Ty jsi to nečetl?" plácne se Alice do čela.
„Bože Harry! Makej si najít dnešní noviny a to hned!"
V telefonu jsou slyšet podivné zvuky. Alice se rozesměje. Musím se smát s ní. Bože!
„No mám je."
„Přečetl jsi si to, že?" zeptá se Alice.
„No přečetl jsem to. Počkej... Kvůli tomu se mnou Emily nemluví?"
„BINGO!! 100 bodů pro Nebelvír." směje se Alice.
„Ti dám Nebelvír." zamumlá Harry
„Nic lepšího a vtipnější mě nenapadlo pro Tvoji zabedněnost!" protočí oči.
„Co s tím hodláš dělat Harry?"
„Za prvé chci s Emily mluvit a chci to s ní probrat. Bez Tvé přítomnosti."
Alice protočí oči.
„No jak chceš." řekne a podá mi telefon.
Když chce se mnou mluvit má to tedy mít...