Jakmile jsem uslyšel výbuch, otevřel jsem oči a ucítil strašnou bolest u hrudníku. ,,Do háje Takuyo pusť mě." ,,Droyi..?" Jeho šokovaný hlas mě překvapil. Stalo se snad něco co nevím. ,,Pane bože." Takuya mě shodil ze zad a já konečně došlápl na zem. Rozhlédl jsem se po krajině a udiveně jsem díval na zem pokrytou plameny. ,,Kde je Carol?" Zeptal jsem se ihned co jsem ji nedokázal nikde najít. ,,Droyi...ona...ona je tam." Ukázal do plamenů a já najednou dostal strašný vztek. ,,Jak to, že žiješ? Umřel si mi v náruči." ,,Droy je synem jedné z největších čarodějek na světě." Ozval se hlas za Takuyou a my pohlédli do tváře Carolininy matky. ,,Umřela těsně po porodu a protože jeho otec chtěl utajit vše okolo nevěry schoval ho u své matky, která jako jediná věděla co je zač." Pohlédl jsem na Carolinina otce, který podepíral Shino. ,,Co tady děláte vy?" ,,Vedl jsem jednotky rebelů, které před několika minutami ovládli Radu. Právě jsme vyhráli." Znova jsem pohlédl mezi plameny. ,,Bude v pořádku." Ozvala se Shino a položila my ruce na ramena. ,,Běž za ní." ,,Počkat to je nebezpečné!" Zakřičel Takuya, ale já ho ignoroval. ,,Je synem nejznámější větrné čarodějky, myslím že to zvládne." Tak jak jsem předpokládal, jakmile jsem se dostal do plamenů, zvedl se prudký vítr a ochránil celé mé tělo. ,,Carol!"
***
,,Carol!" Zakřičel jsem, ale můj hlas přehlušil další výbuch. Zakryl jsem si obličej. Bylo mi strašné vedro. Cítil jsem se jak na poušti, ztracený mezi plameny nevědom kde je můj cíl. ,,Carol!" Zavolal jsem znova její jméno a ucítil jsem štípání u srdce. Neznámý to pocit. Poprvé jsem se opravdu strachoval o dívku, kterou jsem si zalíbil. Vlastně...tohle bylo úplně něco jiného. Vždycky jsem měl někoho po boku. Dívky po mě doopravdy slintaly a já je využíval, ale s Carol....s ní to bylo jiné. S ní jsem si dokázal představit budoucnost. S ní jsem si dokázal představit svůj život. Měl jsem před očima její obličej a vždy když byla daleko ode mě, měl jsem strašně divný pocit a teď jsem měl strach. Strach o to, že bych jí mohl ztratit. ,,Carol!"
***
Další výbuch a já jsem už nedokázal normálně myslet. ,,Carol!" Zakřičel jsem znova její překrásné jméno a v tu chvíli oheň odstoupil a já si všiml postavy skryté v nich. Její tvář pokrývali slzy a její oči... její oči byli plné bolesti. Krčila se na ohořelé trávě a její vlasy vlály ve větru. ,,Carol..." Zašeptal jsem její jméno. Neslyšela mě. Popošel jsem blíže, ale jako kdyby mě plameny nechtěli pustit. ,,Carol!" Zakřičel jsem její jméno a naše pohledy se najednou potkaly. Pohlédl jsem do jejích překrásně fialových očí plných bolesti a ona do těch mých. Pootevřela ústa jako kdyby chtěla něco říct, ale pak je zavřela a jen na své krásné tváři vykouzlila ten upřímný úsměv, který mě donutil projít plameny. Rozeběhl jsem se k ní a jakmile jsem se objevil vedle ní, padl jsem na kolena a objal ji. Nechtěl jsem ji už v životě pustit. Nehodlám ji ztratit. Odtáhl jsem svůj obličej a spojil naše rty. ,,Konečně jsem tě našel, hvězdičko moje." ,,Jsi naživu." Položila ruce na má ramena a já přiložil své čelo k ní. ,,Zachránila si mě." ,,Ne, nedokázala jsem to." ,,Naopak. Jen díky tobě jsem dokázal zase vstát. Jen díky tobě jsem právě tady. Někdo tam nahoře mi dal další šanci a já se jí nehodlám vzdát. Miluji tě Caroline. Miluji tě strašně moc." ,,Já tě taky miluji." ,,Nikdy tě neopustím. I kdyby si se rozhodla...." ,,Už jsem se rozhodla." Na chvíli jsem se odtáhl, ale ona mě znovu přitáhl zpět. ,,Vybrala jsem si tebe pitomče. Rozhodla jsem se pro tebe. Miluji tě tak strašně moc až je nebezpečné. Díky tobě je můj svět dokonalý. Změnil si celý můj život a vždy si tu byl při mě. Nehodlám změnit svůj výběr. Už navždy zůstanu věrná tobě. Navěky." A ta slova mi stačila abych ji znova políbil...
Nakonec jsem ho nedokázala nechat mrtvého. Už jsem se rozhodla. Tohle je jedna z posledních kapitol tohoto příběhu a já se rozhodla, že Droy a Carol potřebují konečně šťastný konec. Aspoň prozatím. Uvidíme se zase zítra a vy můžete přemýšlet co se stane v předposlední kapitole tohoto příběhu.
Vaše DadaRac