Sedl jsem si s ní na gauč. Máma to vzala. ,,Hej mami, nechceš si hrát na babičku?"
Hrát na babičku? Je krutý. Heh. Vstal jsem a prohrábl si vlasy. Podíval jsem se na na dveře a povzdechl si. Co zatím budu dělat? Zase jsem si lehl a koukal se do stropu.
Jakože, seřvala mě, že jsem drzej, ale souhlasila. Šel jsem tedy s Natsu zpět do ložnice. ,,Do půl hodiny je tady."
Usmál jsem se. ,,Super." Hlesl jsem a uvedl se. ,,Kam vlastně půjdeme?" Optal jsem se a podíval se na Natsumi.
Hm? ,,Co tě to zajímá? Nech se překvapit, ne?" Sedl jsem si k němu a nechal Natsu si k němu přelézt.
Zamrkal jsem. ,,Jo dobře dobře." Zamumlal jsem. Heh. Jen mě to zajímá no. Podíval jsem se na Natsumi a usmál se. Roztomilá.
Zatahal jsem jí za ocásek. ,,Nechtěla bys začít chodit? Už jsi dost těžká." Jo, králíci nabírají na váze dost rychle.
,, Nevím. Možná to ještě nějakou tu dobu potrvá." Zamumlal jsem a protáhl se. Podíval jsem se do stropu.
Malá se na mě otočila a divně se zaksichtila. ,,Asi jsem jí urazil."
Uchechtl jsem se. ,,Třeba nechce. Navíc pokud teprve řekla první slovo, tak jak daleko je rozmezí prvního slova mezi chůzí? Uvidíme. Třeba se začne víc hýbat a snažit se i lézt." Protože ani to nedělá. Třeba bude líná? Já jako dítě byl třeba hyperaktivní. Trochu.
Koukl jsem na něj. ,,Já vím?! Bože můj, uklidni se." Co si jako myslí, že jsem tím myslel? Je na hlavu?
Zabručel jsem. ,,klid." Hlesl jsem. Tak nemusí hned zvyšovat hlas. Vydechl jsem a zavřel oči. Co budem dělat, než přijede jeho máma.
Vzal jsem si Natsu a lehl si s ní. Pf.
Ten čas celkově jakžtakž utekl a pak se ozvali dveře a kroky. No jo. Jeho máma neklepe a nečeká. Co by se stalo, kdyby jsme s Kacchanem... No byli zaneprázdněný. Em chápeme se. Hm?
Máma rozrazila dveře do ložnice. Líně jsem se koukl. Ah. Hned za ní stojí táta. Máma na nic nečekala a přiběhla ke mě, vzala mi Natsu. ,,Ahoj, broučku."
Doslova je jako. Em. Nemám správné slovo. Podíval jsem se na ní a hned sklopil uši, když jsem viděl někoho dalšího. Em... Doufám že je to doktor nebo uklízeč nebo někdo tak.
Sedl jsem si a nakrčil nos. ,,Já jsem tu taky," Zabručel jsem a ukázal na Izu ,,A Zuzu taky."
Hm? Podíval jsem se na Kacchana a pousmál se. Em. Mám se zeptat kdo to je a nebo mi řekne. Eh... Podrbal jsem se na zátylku.
Táta přišel k mámě a udělal na Natsu ksicht, takže se začala smát. Povzdechl jsem si. ,,Izu, to je táta, tati, to je Zuzu."
Pousmál jsem se. Hm? Oh. Jeho táta? ,,Em. Těší mě..." Hlesl jsem a natáhl ruku. Jeho otec vypadá v pohodě. Doufám.
Táta mu ruku nepodal a místo toho ho objal. Jasně. Nechtěj si ho rovnou adoptovat? Nebo vyměnit za mě?
Zamrkal jsem. Když mi nepodal ruku, tak jsem sklopil uši a trochu zesmutněl ale pak jsem byl překvapený. Em.
Našpulil jsem rty. Já jsem tu taky! To jsem pro všechny vzduch? Pf! Zvedl jsem se a šel si udělat kafe. Oni si poradí i beze mě.
Hm? Em. ,,Kacchan!" Zavolal jsem. ,,Tvůj zadek ať je tu zpět a hned." Našpulil jsem rty. Pf. Třeba se ke mě tak chovají, protože vědí jak jsem na tom dříve byl. Ale je pravda že mohli Kacchana pozdravit.
Tůdle. Teď mám rande s kávou. Zalil jsem si ho a s hrnkem si sedl ke stolu. Tohle mi asi dneska chybělo. Pořádný probuzení. Ugh. Měl bych začít chodit spát dřív. Třeba v sedm.
Povzdechl jsem si. Idiot. No. Měli by jsme jít na to rande. ,,My už půjdeme." Přisunul jsem se ke kraji a stoupl si. ,, Děkuju vám a rád vás poznávám." Usmál jsem se a dokulhal do kuchyně.
Slyším jak dře parkety. Asi budu muset sehnat koberec. No, to bude něco. Bože, měl jsem dávat pozor, když se v matice probíralo měření místností pro koberec!
Přikulhal jsem do kuchyně a opřel se o futra. ,,Tak půjdeme ty urážlivče?" Nadzvedl jsem obočí a podíval se na něj.
Usrkl jsem si kafe. ,,Až se urazím, bude to vypadat sakra jinak." Ujistil jsem ho a zvedl se. Zbytek kafe jsem do sebe kopl a šel za ním.
Opravdu? Tak to chci vidět. Vydechl jsem a kulhal na chodbu, kde jsem si sedl a vyhrabal svoje boty.
Natáhl jsem si boty a vzal si klíče s peněženkou. Počkal jsem na Izu a otevřel mu dveře.
Bože... Natáhl jsem si boty ale na tu špatnou nohu to šlo blbě. Nakonec jsem to zvládl, zvedl se a vyšel ven z domu.
Zavřel a zamkl jsem dveře. Vzal jsem si Izu do náruče a pevně ho chytil, aby nespadl. Takže. Kam s ním půjdu?
Eh. Chytil jsem se Kacchana jednou rukou kolem krku. Každopádně nechci, abych takhle byl furt. Potřebuju chodit. Opřel jsem se o něj.
Lépe jsem ho chytil. Asi zajdeme do kina, to pro něj nebude moc namáhavý.
Když jsme se blížili blíž k víc obydlené části, kde jsou lidé, tak jsem si nasadil kšiltovku a držel se ho dál. ,,Pak půjdu po svých." Hlesl jsem.
,,A ty to odcupitáš?" Rýpl jsem si a postavil ho na nohy. Heh.
,, Mlč." Zabručel jsem a odfrkl si. Já mu dám. Vydechl jsem a chytil ho za ruku. Budu sice kulhat ale zvládnu to.
Pevně jsem ho chytil za ruku a šel kvůli němu extra pomalu. Ještě že jsme vyšli takhle brzo.
Nakrčil jsem nos. ,,Vezmi mě." Jít kvůli mě tak pomalu opravdu nechci. Povzdechl jsem si.
Uchechtl jsem se a vyhoupl si ho zpět do náruče. ,,Jak si přeješ, princezno."
Ruce jsem si chytil za jeho krkem a podíval se jinám. Vydechl jsem. Nevadí. ,,U Kina mě ale dej na nohy." Zamumlal jsem.
,,U kina jsou schody." Připomněl jsem mu líně. To chci vidět.
Povzdechl jsem si. No to je paráda. Nebude to divný, že mě tu Kacchan takhle nosí? Zamručel jsem. No asi ne. Po chvíli jsme byli u Kina.
Pár lidí se na nás koukalo, ale to jsem neřešil. Já jsem spokojenej, tak co? Ať si klidně koukaj! Neviděli snad nikdy nikoho, kdo by si nesl svého ušatého a chlupatého přítele?
Bože... To je trapný. Zakroutil jsem hlavou. ,, Jaký film? Výběr alespoň žánr." Usmál jsem se a lépe se ho chytil.
,,Myslel jsem, že bysme tentokrát mohli zkouknout nějakou pohádku, abys nebyl s vědomostmi za Natsu." Pověděl jsem a vevnitř haly kina ho postavil na nohy.
,,Hm... Jo to je dobrý nápad." Uchechtl jsem se a přidržel se ho. ,,Takže pohádka. V tuhle chvíli dávají jen jednu." Hlesl jsem.
Koukl jsem na plakát. ,,Chceš na ní tedy?" Zeptal jsem se než půjdu koupit lístky.
Pokrčil jsem rameny. ,,Jo může být." Kývl jsem. Nevypadá špatně, tak uvidíme no. Šel jsem hned s ním.
Koupil jsem dva lístky a Izuku ještě popcorn s pitím. ,,Chceš si už jít sednout do sálu?"
Kývl jsem. ,,Jo radši už jo." Hlesl jsem a šel s ním. To zvládnu. Kdyžtak by mě po schodech vzal no. Vydechl jsem.
Pomalu a opatrně jsem mu pomohl a konečně se už mohl posadit. Lístky máme do poslední nejvyšší řady. Takže dobře uvidí a bude si moct sundat kšilt.
Sedl jsem si a nadechl se. Tak. Teď už jen čekat. Lépe jsem si sedl. Kšiltovku si sundám, až tu bude tma. Je dobře, že jsme v poslední řadě.
Natáhl jsem si nohy a protáhl se. Ah. Chytil jsem Izu za ruku a usmál se na něj.
Hm? Usmál jsem se. Taky jsem ho chytil a opřel se. Začalo se to tu plnit a za pár minut zhasla světla a začali reklamy, tak jsem si sundal kšiltovku.
Nahl jsem se a dal mu pusu na spánek. Do pár minut pustili pohádku. Konečně!
Usmál jsem se. Kšiltovku jsem si dal vedle sebe. Napil jsem se a začal se s ním koukat na pohádku.
Lépe jsem se uvelebil a začal si kousat spodní ret. Tak.
Podíval jsem se na něj a pak na film. Chytil jsem ho za ruku a koukal se.