Agreed marriage✔️

24

Justin

Došel jsem k hrobu, kde je pohřbená moje mamka a sedl jsem si na zem. Přečetl jsem si náhrobek. Vlastně tam nebylo skoro nic. Jenom její jméno, kdy se narodila a kdy umřela. A potom její fotka. Bože byla tak nádherná. Bylo ji jenom 30 let. Proč to udělala? Teď by ještě mohla žít, protože bych ji chránil.

Proč toho debila tak milovala? Vždyť ji ubližoval sakra. Proč mě opustila? Proč se za něj obětovala? Ta první kulka měla patřit jemu. Pak by táta už nestřílel samozřejmě.

Z očí mi vyteklo pár slz. ,,Nebreč doprdele" zavrčel jsem a rychle si ty slzy utřel. Nemůžu brečet. Je to hrozná slabost. A já nemůžu být slabý.

,,Proč jsi to udělala sakra? Vždyť jsi měla mě. Já bych tě ochránil. Mohla jsi se ho zbavit. Celou dobu jsem si myslel, že jsi se podřezala, ale otec mi tajil takhle hnusnou věc. Tohle je pro mě ještě horší mami. Jak mám teď vůbec mít někoho rád? Mackenzie chce, abych ji miloval, ale teď už to nedokážu vůbec. Kvůli lásce jsi umřela, milovala si toho sráče a chtěla jsi ho zachránit. To není normální. On ti ubližoval a ty skočíš před kulku, která patřila jemu. Láska je takový svinstvo. Kdybych se do Mackenzie zamiloval tak bych byl slabý jako jsi byla ty a to se mi prostě nesmí stát. Nesmí." Řekl jsem a povzdechl si.

,,Doprdele mohli jsme spolu utéct! Mohli jsme být jenom my dva! Měla si mě vůbec ráda a nebo ne?!" Zařval jsem a třískl pěstí do náhrobku. Ten se trochu vyrval, ale to mi bylo jedno. Začal jsem mlátit do té hlíny jak debil.

,,Hej dost! Můžete se uklidnit?!" Přiběhl ke mě nějaký starý chlap. ,,Co chcete? Tohle je hrob mojí matky, můžu si dělat co chci" Zavrčel jsem. ,,Jsem správce tohoto hřbitova, to já se tady starám o každý hrob pane. Nikdo sem skoro nechodí a nedává jim ani svíčky. Já se o ty mrtvé starám. Takže se sakra uklidněte!" Vyhrkl a já si vytáhl zbraň z pod opasku. ,,Pane proboha, co to děláte?!" Vykřikl vyděšeně a já jsem ho střelil do hlavy.

Pistol jsem hodil na zem a pak se podíval znova na ten hrob. Tohle mě tak zničilo.

Mackenzie

,,Co se u vás doma ještě stalo? Zdáš se mi nějak vyděšená" přišla ke mě Jazzy. ,,Teď musíme najít Justina" řekla jsem nervózně. ,,Tati dáš nám pět minut?" Zeptala se Jazzy a on přikývl.

Odtáhla mě do svého pokoje a já si sedla na postel. ,,Ben mě dneska málem znásilnil" zašeptala jsem. ,,Cože?!" Vykřikla. ,,Jo, Justin mě naštěstí zachránil. Prostě jsem se koupala v bazénu a on tam přišel, já jsem vylezla ven a on mě hned přitiskl ke zdi a prostě bylo to hrozný. Hrozně jsem se bála, že mě znásilní. Justin byl naštěstí doma a tak jsem řvala jeho jméno a on to slyšel a přiběhl. Potom Bena mučil. Je mrtvej samozřejmě" ,,Zasloužil si to Mackenzie" sedla si ke mě a objala mě. ,,Jo to si zasloužil" vydechla jsem. ,,Je mi to moc líto" řekla. ,,Potom v ložnici jsem zase brečela, řekla jsem Justinovi, že si myslím, že mě má víc rád a proč se toho bojí. On začal říkat, že láska je blbost a slabost, zamilovaný lidi udělají pro toho druhého cokoliv. No a já jsem mu řekla, že bych pro něj udělala cokoliv a že bych se za něj klidně obětovala jako to udělala jeho mamka. Panebože já jsem tak hrozně blbá" zavzlykala jsem.

,,Prostě to z tebe nechtěně vypadlo. Nic si z toho nedělej. Nakonec táta říkal, že je dobrý, že už to ví" ,,Co když si něco udělá? On prej měl sklony k sebevraždě" ,,Ne, nemyslím si, že by se zabil, teď už rozhodně ne. Spíš jestli se hodně opije a nasedne do auta tak to bude špatný" řekla. ,,Musíme ho co nejrychleji najít" řekla jsem a vstala. Vyšli jsme z pokoje a já se najednou zastavila.

,,Co je?" Nechápavě se na mě podívala. ,,Vyspala jsem se včera s Justinem" řekla jsem. ,,Nekecej! Jako fakt? Jaký to bylo? Bolelo to hodně? Byl na tebe jemný? Jestli ne tak ho zfackuju" řekla a já se zasmála. ,,Bylo to skvělý. Sice to hodně bolelo, ale občas to bylo příjemný. Další pokusy už budou mnohem lepší. A byl jemný hodně. A to se mi hrozně líbilo. Byl fakt úžasnej, nečekala jsem to od něj. Potom jsme si i dali vanu. A právě proto si myslím, že ke mě musí cítit něco víc. Protože jinak by se přece takhle nechoval." Řekla jsem. ,,Mackenzie já si myslím, že to nebude trvat dlouho a přizná, že něco k tobě cítí. Asi to hned nebude miluju tě. Ale určitě tě má rád víc jak kamarádku, to se neboj" řekla a pohladila mě po zádech. ,,No snad jo" řekla jsem s úsměvem a pak jsme šly dolů.