Draco Malfoy

15.

Cestou nahoru jsme si moc nepovídali, teda aspoň já ne. Byla jsem naštvaná, a bála jsem se že bych řekla něco hnusného. Ale opravdu jsem nechtěla, aby mě takhle někdo dokázal vytočit, měla bych se začít ovládat. Šla jsem sama vzadu a přišla za mnou Hermiona.
  ,,Všechno v pohodě?" Zeptala se. Chvíli jsem mlčela protože jsem nevěděla co říct. ,,Já nevím Hermiono."
Podívala se na mě starostlivě a dala mi ruku kolem ramene. ,,Uvidíš že to skončí dobře. Třeba si Draco všechno zase uvědomí. Já tomu věřím a ty by jsi měla taky."
,,Já už nevěřím ničemu. A ani nevím... ani nevím jestli chci Draca zpátky, chápeš? Po tom co udělal by to bylo asi nebylo moc dobré," řekla jsem a Hermiona mě starostlivě začala hladit po ruce.
Šli jsme si zase sednout do haly protože se ochladilo, a protože nás tak trochu vyhnala Pansy. Byla jsem opřená o ruku a přemýšlela jsem samozřejmě nad Dracem, ale začala jsem se cítit divně. Neměla jsem náladu být s ostatníma a nechtěla jsem kazit atmosféru.
,,Já půjdu, mějte se," řekla jsem, nečekala jsem na odpověď a odešla. Přišla jsem na pokoj a vytáhla si svůj deník. Lehla jsem si na postel a začala psát. První věc co mě napadlo bylo větším písmem 'Draco' a pod to jsem začala psát své pocity. To, co se poslední dobou děje, to co cítím k němu a jak se cítím celkově.
Napsala jsem asi 6 stránek což mě překvapilo, ale začala jsem se cítit unavená, tak jsem si deník schovala do šuplíku u stolu a šla se umýt.
Po sprše jsem si řekla že si ještě na chvíli zajdu do společenské místnosti. Sedla jsem si na gauč a dívala se na jediné světlo v místnosti, což bylo hořící dřevo v krbu. Přitáhla jsem si nohy k sobě, obejmula si je a opřela si o ně hlavu. Zase jsem začala přemýšlet nad Dracem. Nechtěla jsem, ale mám pocit že na nic jiného už myslet nedokážu. Na to jak mě hladil ve vlasech, pokládal mi ruku na tvář, nebo jak byl hrozně starostlivý. Nebo když mě jednou vzal na astronomickou věž. Astronomická věž... tam jsem dlouho nebyla. Vstala jsem a rychlým krokem šla na místo s nejlepším výhledem v Bradavicích. Vyšla jsem schody a stoupla si k zábradlí. Začala jsem brečet, protože toho bylo na mě moc, i když se vlastně skoro vůbec nic nedělo.
,,Co tady děláš?" Uslyšela jsem za sebou známý hlas.
Byl to Draco. Rychle jsem si utřela slzy a otočila se, ale nic jsem neviděla protože byla tma.
,,Draco?" Vyletělo ze mě. Přišel ke mně a konečně jsem viděla ty jeho bílé vlasy. Stoupl si k zábradlí stejně jako já a díval se na měsíc, udělala jsem to stejné. Nic jsme neříkali ale já se cítila dobře, v bezpečí i přesto že miluje Pansy. Tu myšlenku jsem se hned snažila dostat z hlavy.
,,Neodpověděla jsi." ,,Cože?" Podívala jsem sa na něj. ,,Ptal jsem se co tady děláš a neodpověděla jsi." ,,Aha. Nemohla jsem spát. Co tady děláš ty?" Zeptala jsem se. ,,Mám to stejně. Ell já-" nedořekl to, protože ho vyrušil hlas někoho jiného.
,,Ale ale." Samozřejmě to byla Pansy. Držela v ruce nějakou flašku, přišla za Dracem a podala mu ji. ,,Napij se," řekla, a Draco začal váhat. Podíval se jako kdyby ho někdo týral, ale ona se na něho podívala vražedným pohledem a vrazila mu pití do ruky. Mezitím co pil, Pansy přišla blíž ke mně.

,,Co tady děláš, Potterová? Hledáš něco? Nebo někoho?" Zeptala se, naklonila hlavu na stranu a zašklebila se.
,,Proč tě to zajímá, Parkinsonová? Jsme teď snad kamarádky nebo tak něco?" Zeptala jsem se ironicky.
Všimla jsem si, že Draco to celé dopil. V tu chvíli ale popadl Pansy kolem pasu a začal ji přede mnou líbat. Nemohla jsem se na to dívat takže jsem hned odešla, abych se nepozvracela. Pamatuju si jak se na ni Draco vždycky znechuceně díval a říkal, že ji nemůže vystát. Proč tak rychle změnil názor?
Přišla jsem do pokoje, zamkla se a chtěla si vyndat svůj deník. Řekla jsem si ale, že už jsem unavená dost, a že bych měla jít spát.

Ráno jsem se vzbudila a cítila se hrozně. Dost dlouho mi trvalo, než jsem vůbec vstala z postele.
Po nějaké chvíli jsem si řekla, že se půjdu ještě umýt abych se trochu probudila a pak se upravím. Po sprše jsem si neochotně vzala do ruky řasenku a začala se líčit. Neměla jsem náladu se malovat víc, tak jsem si dala jen lesk a šla zpátky na pokoj. Vzala jsem si věci a šla na první hodinu. Sedly jsme si spolu s Hermionou a ona se na mě divně dívala. Draco a Pansy už byli ve třídě a samozřejmě se na sebe lepili, chtělo se mi zvracet.

,,Ahoj Ell, jak se máš?" Zeptala se usměvavě (ale falešně) Hermiona.
,,Až na to že se přede mnou včera líbala Pansy s Dracem na astronomické věži? Celkem fajn." Nepodívala jsem se na ni ale věděla jsem jakým pohledem se na mě dívá.
,,Cože? Jakto? Co se stalo? Co jsi tam dělala?" Začala na mě chrlit otázky. ,,Nemohla jsem přestat myslet nad špatnýma věcma, tak jsem šla na jedno místo - na astronomickou věž. Přišel tam za mnou a vypadal jakože mi chce něco říct ale pak tam přišla Pansy, dala mu nějaké pití a on ji začal líbat," zašeptala jsem, aby to nikdo neslyšel.
Hermiona si zakryla pusu rukou a vypadala, že jí za chvíli vypadnou oči.
,,To je hrozné! Co jsi pak dělala?" Zeptala se. ,,Hned jsem odešla samozřejmě, co jiného. Nebudu tam stát a dívat se na ně."
Po hodině jsme všichni vstali a šli na druhou hodinu, což byly lektvary. Já a Hermiona jsme byly na chodbě a začaly se zase bavit o tom, co se včera stalo, ale uslyšela jsem jak někdo volá moje jméno.
,,Ell!" Zavolal hlas znovu. Otočila jsem se a byl to Cedric, který za mnou utíkal aby mě dohnal.
,,Jdi napřed, pak tě doběhnu," řekla jsem po tom, co jsem se otočila zpátky na Hermionu.
,,Ahoj Cedriku," řekla jsem, když se přede mnou zastavil. ,,Ahoj Ell, nechci to nějak protahovat aby nás zase něco nevyrušilo, ale chtěl jsem se zeptat, jestli by jsi se mnou nechtěla jít na ten ples?"