Draco Malfoy

26.

Snažila jsem se je dobře slyšet, ale neuvědomovala jsem si, že k nim pomalu jdu blíž a blíž.
,,Draco, ty přece nejsi žádný vrah," řekl Brumbál klidně. ,,Jak vy víte co jsem? Udělal jsem věci které by váš šokovaly!"
V tu chvíli jsem něco uslyšela dole, takže jsem je přestala poslouchat. Přišlo mi to divné, takže jsem chvíli čekala jestli se něco stane, ale k ničemu naštěstí nedošlo. Opět jsem se proto šla věnovat Dracovi a Brumbálovi.
,,Draco, před pár lety jsem znal chlapce,který dělal jen špatné rozhodnutí... já ti pomůžu."
,,Já nechci vaši pomoc!" Řekl takovým tónem, že mě zaskočil. Zněl tak vyčerpaně. ,,Copak to nechápete? Musím to udělat, musím vás zabít. Jinak zabije moji rodinu. Zabije mě," pronesl se slzama v očích. 
,,Proč?" zeptal se Brumbál. ,,Vybral si mě!" Zařval Draco, při tom si vyhrnul rukáv a ukázal mu něco, co měl na ruce. Neviděla jsem to, protože ke mně byl otočený zády.
,,Draco?" Řekla jsem potichu a nechápavě jsem se na něj dívala, když jsem za ním šla po schodech nahoru. On se ke mně otočil s očima plných slz a rukáv měl pořád vyhrnutý.
,,Ell? Co tady děláš?" Zeptal se a rychle si při tom utřel slzy.
,,Co to máš na ruce?" Ignorovala jsem jeho otázku. I když jsem se ho zeptala, byla jsem si jistá co to je za znamení. Cítila jsem jak mi začínají slzet oči a když jsem se podívala na Draca, viděla jsem jak si nechal stékat slzy po tváři a rukáv si zase stáhl. Chvíli tam jen stál, mlčel, a díval se mi do očí.
,,Ell já ti to chtěl říct, všechno ti vysvětlit, ale neměl jsem na to odvahu. Pochopím jestli už se mnou nikdy nepromluvíš. Nechtěl jsem tě dostat do nebezpečí, chtěl jsem tě jen chránit. Doufám že to někdy pochopíš a dokážeš mi odpustit," řekl, a já slyšela jak se mu při tom zlomil hlas.
Začala jsem brečet a přišla jsem k němu. On se začal dívat někam za mě nepříčetným pohledem. Přišlo mi že je mrtvý. Vypadal tak. Vypadal prázdný, bez duše, bez náznaku a chuti do života.
Chytla jsem ho za ruku abych ho uklidnila a podívala se na něj. On mi ruku chytl taky, ale na mě se pořád nepodíval. Otevřela jsem pusu protože jsem chtěla něco říct, ale někdo mě vyrušil.
,,Ale ale..." uslyšela jsem za sebou. Byla to žena s dlouhými černými šaty, měla velmi velké kudrnaté vlasy a za sebou měla dva muže. Měla dlouhé špinavé nehty a taky neskutečně zkažené zuby. Všimla jsem si, že se mě Draco nenápadně snažil přitáhnout za sebe.
,,Draco... udělej to," řekla nadšeně. Takže všichni ví o tom že má Draco zabít Brumbála? Teď jsem to chápala ještě víc. Viděla jsem jaký strach z nich jde. Draco v téhle situaci určitě neměl na výběr.
,,Počkat.. co to je za holku Draco?" Zaslechla jsem najednou. A je to tady. Doufala jsem že si mě nevšimne, ale to se nepovedlo.
,,To je... já vlastně ani nevím. Prostě tady přišla," řekl vystrašeně. Podle jeho tónu šlo poznat že to vůbec nebyla pravda a že se známe víc než dost.
,,To je vlastně jedno." Řekla a přitom se usmála. ,,Vyřešíme jí potom... teď ho zabij!"
Draco začal mířit na Brumbála hůlkou a tvářil se u toho smutně, tak jako celou dobu. Věděla jsem že to ale neudělá, protože než sem ti lidi přišli, skláněl hůlku. A určitě by to nedokázal udělat přede mnou.
,,Ne," ozvalo se za námi najednou.
Všichni se otočili. Byl to Snape. Co tady dělá? Nečekala jsem ho tady, ale třeba se nám pokusí pomoct. Je to Bradavický učitel a Brumbál mu přece věří, ne?
Zavládlo ticho. Všichni jsme se na něho dívali a čekali, co udělá.
,,Severusi. Prosím," řekl Brumbál.
Ticho. Zase. Nikdo se neodhodlal nic říct. Ta žena proklínala Snapea pohledem.
,,Avada kedavra!" Vykřikl najednou.
Já a Draco jsme tam stáli s očima plných slz, ani jeden jsme nechápali co se právě stalo.
Snape hned odešel, ale ta žena tam stála a dívala se na mě. Čekala jsem že na mě nakonec zapomene a bude oslavovat věc, co jsme právě všichni viděli, ale zase jsem se mýlila.
,,Jak se jmenuješ?" Zeptala se, ale přála jsem si aby odešla. V její blízkosti se nikdo nemohl cítit dobře.
,,Ell," odpověděla jsem jí. ,,Takže Ell. Proč jsi tady?" Šel z ní strach, ale snažila jsem se chovat v klidu.
,,Slyšela jsem hlasy... hledala jsem bratra a myslela jsem si, že ho tady najdu," odpověděla jsem, ale uvědomila jsem si že jsem asi neměla říkat že se jmeju Ell a že jsem hledala svého bratra. Už teď jsem všechno pokazila a šlo vidět že si to myslí i ona, protože se začala usmívat.
,,Aha... a kdo je tvůj bratr?" Podívala jsem se dolů na Harryho který byl schovaný, a kroutil hlavou.
,,Je tvůj bratr Harry Potter?" Ptala se a z ničeho nic se přestala usmívat. Vypadala docela dost naštvaně.
Viděla jsem jak si Draco nervózně přešlápl.
,,Cože? Harry Potter sestru nemá." Snažila jsem se hrát blbou.
,,To co jsme měli udělat jsme udělali, pojďme," řekl Draco statečně, i když jsem věděla že se bojí podívat se jí do očí.
,,Ne ne ne... Ell, je tvůj bratr Harry Potter?"
,,Jak tě to napadlo?" Zeptala jsem se a snažila jsem se se falešně zasmát.
Znovu jsem se podívala dolů ale Harry tam už nebyl. Super. To mě tady jako nechal?
Najednou jsem slyšela hlasy.
,,Expelliarmus!" ,,Mdloby na tebe!"
Byla to Hermiona, Ron a Harry. Snažili se mě zachránit, ale bohužel Smrtijedi byli rychlejší.
,,Ne!" Chtěla jsem běžet za něma ale Draco mě chytil. ,,Co to děláš? Pust mě!"
,,Věř mi Ell, já vím co jsou tihle lidi zač," pošeptal mi do ucha.
,,Ale ale.. dívejte se, to je Harry Potter!"
Všichni se začali usmívat. To nevypadá dobře.
,,Ale my budeme muset vymyslet trest pro Ell."
,,Trest? Jaký trest?" Zeptal se Draco. Ona neodpověděla a hodila mě na zem.
,,Lhala nám," řekla a usmála se. ,,Draco pojď sem." Chvíli tam jen chodila okolo. Všichni ji napjatě sledovali. Nakonec se Dracovi naklonila k uchu.
,,Crucio zní dobře, ne?"
Po téhle větě mi naskočila husí kůže.
,,Co- cože?" Zeptal se nechápavě.
,,To je tvůj ůkol."
,,Můj ůkol byl zabít Brumbála!" Snažil se to okecat. ,,Říkal jsi že ji neznáš, ne?" Usmála se.
,,Vždyť je jedno jestli ji znám nebo ne!"
,,Udělej to nebo z tadyma nikdo neodejde," řekla a šlo na ní vidět, že už je naštvaná.

Draco se mi podíval do očí, začaly mu téct slzy a mně taky. Rychle si je utřel aby to Bellatrix neviděla.
,,Udělej to Draco," řekla jsem potichu. On ale sklonil hůlku. ,,Já nemůžu."
,,Ty jsi takový srab! To máš po tvém otci, že ano?"
Řekla uječeným hlasem, a její poskoci se začali smát. Draco se na ni obrátil a proklel ji pohledem. Šlo vidět, že mu tahle slova moc ublížila.
,,Když ne ty tak já!" Přišla, vytáhla hůlku a zařvala-
,,Crucio!"
,,Ne!" Zařvala Hermiona, Harry, Ron i Draco zároveň. Svíjela jsem se na zemi bolestí. Bylo to jako elektrický šok, jako kdyby do mě udeřil blesk. Připadala jsem si že umírám, ale spíš jsem si to jen přála.
,,Nechte toho, vždyť nic neudělala!" Zařvala Hermiona znovu. Byla odvážná že něco takového řekla.

Draco
Myslel jsem že omdlím, tohle byla ta nejhorší věc co se mi kdy mohla stát. Vidět ji se takhle kroutit na zemi bylo příšerné a už teď jsem věděl, že na to nikdy nezapomenu a do smrti to budu vidět před
očima.
,,Crucio!" Zařvala znovu. Nemohl jsem nic dělat. Stál jsem tam, cítil jsem se hrozně za to že jsem nic neudělal. Slzy mi stékaly po tvářích.
,,Už toho nech!" Vzpamatoval jsem se a zařval na ni. ,,Proč? Znamená pro tebe něco? Víš o tom že existuje ještě třetí kletba?" Usmála se. Hrála si s náma a bavilo jí to. Srdce mi vynechalo jeden úder a polkl jsem na sucho.
,,Proč to děláš?" Zeptal jsem se. ,,Protože tě oslabuje! Ale víš co? Nechám si ji na příště. Teď jdeme slavit smrt Brumbála a jdeme navštívit další učitele a žáky." Začala se smát a odběhla pryč, ale já ještě musel zkontrolovat Ell. Musel jsem s něma odejít, jinak bych měl problém u Voldemorta.
Přiběhl jsem k ní a pomalu ji zvedl.
,,Ell? Ell prosím řekni něco," ukápla mi slza na její tvář. Bezmocně tam ležela.
,,Jsem v pořádku, běž Draco, než se ti něco stane. Prosím," řekla potichu. Skoro jsem jí nerozuměl.
Nevím proč jsem to udělal v téhle situaci, ale dal jsem jí pusu do vlasů a pak i na čelo. Sklonil jsem se jí k uchu.
,,Promiň. Je to všechno moje chyba," pošeptal jsem, chytil jí ruce a políbil je.
Otočil jsem se na zlaté trio jestli se o ni můžou postarat. Grangerová hned doběhla a sedla si k ní. Chtěl jsem odejít ale najednou jsem slyšel svoje jméno.
,,Draco?" Řekla těď už hlasitěji Ell. ,,Ano?" Odpověděl jsem a hned jsem k ní přiběhl zpátky. Klekl jsem si vedle ní a začal ji hladit ve vlasech. Chvíli jsem myslel že se nedočkám odpovědi, ale najednou něco řekla.
,,Není to tvoje chyba. A- a miluju tě. "
Usmál jsem se. Udělalo mi radost to slyšet.
,,Já tebe víc." Pohladil jsem ji po tváři a řekl ať je silná a opatrná. Rychle jsem odešel, protože jsem musel najít ty 'lidi' co tak hrozně nesnáším.
Doběhl jsem Bellatrix která si užívala ničit naši školu. Podíval jsem se do velké místnosti. Všechno bylo pryč. Všechno. Zničené okna, spadené stoly, rozbité skleničky a talířky. Ale to nejhorší bylo to, že jsou zničené i naše vzpomínky.

Strasne moc vam dekuju za vsechny vase ohlasy a komentare, jsem moc rada kdyz si ctu ze vas to bavi <3