Draco Malfoy

37.

Teď začal trochu zmatek. Vlastně celkem hodně. Co mám teď dělat? Všichni křičeli a utíkala do všech směrů. Myslela jsem že omdlím, ale vzpamatovala jsem se a vyběhla ven. V tu chvíli jsem slyšela rozhovor Nevilla a Minervy.
,,Takže vy nám doopravdy dáváte povolení to udělat? Zničit to tady, boom?" ,,Boom!" Odpověděla nervózně. ,,Paráda. Ale jak to máme udělat?" vyptával se pořád Neville.
,,Poraďte se se Seamusem. Piertotum Locomotor!"
Zařvala, a sochy ze stěn začaly skákat dolů. Bylo to úžasné. Nevěděla jsem, že něco takového jde. Molly a ostatní učitelé to tam začali chránit. Nikdy jsem si nemyslela že budu u téhle chvíle. A taky že to z části bude kvůli mně. Měla bych najít bratra. Běžela jsem halou, potom po schodech nahoru. Zastavila jsem se a rozhlížela se, ale nikde nebyl. Chtěla jsem pokračovat, ale do někoho jsem narazila.
,,Pansy? Co tady děláš, já myslela že..." řekla jsem, ale Pansy mě to nenechala doříct.
,,Ano, zavřeli nás tam, ale ješte než stihl Filch odejít, někdo nás zachránil. Zničil stěnu a... no já... myslím, že to byl Draco."
Srdce mi najednou začalo bít tak hrozně rychle. Proč se mi neukazuje co teď dělá, a na jakém místě je, když to potřebuju? Musím ho najít. Rozběhla jsem se pryč.

Harry
Chtěl jsem jít do Havraspárské místnosti, ale Lenka mě pořád otravovala. Copak nevidí, že musím něco dělat?
,,Lenko později," řekl jsem už tak po třetí. ,,Harry Pottere! Teď hned mě poslouchej!"
Zaskočila mě, tak jsem se k ní otočil a čekal, co řekne. Poslala mě za nějakou Rowenou z Havraspáru, její matka vlastnila ten diadém.
Poslechl jsem ji a šel za ní, ale ona se se mnou skoro nebavila. Přemlouval jsem ji ať mi řekne aspoň něco, ale ona mi místo toho řekla, že se podobám Tomu Raddleovi, a že jí už někdo slíbil že diadém rozbije a lhal jí. Nakonec mi řekla nápovědu kterou jsem naštěstí rychle pochopil. Hned jsem se rozběhl pryč.
Přišel jsem do komnaty nejvyšší potřeby a pomalu se tam procházel. Někde to tady musí být. Uslyšel jsem pískání, které z někama šlo. To se dělo i při minulých viteálech. Věděl jsem že to bude někde blízko. Narazil jsem do nějakého stolu a chtěl jsem jít dál, ale všiml jsem si nějaké malé truhly. Pomalu jsem ji otevřel a našel jsem to, co jsem hledal. Byl jsem připravený jít za ostatníma a zničit to.

,,Ale ale, co tě sem přivádí Pottere?" slyším známý hlas. Hned jsem ho poznal. Byl to samozřejmě Malfoy. Byl tady i s Crabbem a Goylem.
,,Mohl bych se zeptat na to stejné," odpověděl jsem bez přemýšlení.
,,Máš něco co je moje, chci to zpátky," řekl naštvaně, ale klidně. Věděl jsem o čem mluví. Snažil jsem se zachovat klid.
,,Co je špatné na té co máš v ruce?" zeptal jsem se i když jsem věděl, že bych si taky vždycky vybral svou vlastní hůlku.
,,Je mojí matky. Je silná, ale není to to stejné. Moc si nerozumíme, víš co tím myslím."
,,Proč jsi jí to neřekl? Bellatrix. Veděl jsi že to jsem já, ale nic jsi neřekl," zeptal jsem se a úplně ignoroval to, co mi právě řekl.
Jeho výraz se změnil, už nebyl tak naštvaný a chladný, byl vystrašený a zmatený. Jak kdyby zeslábl nebo tak něco.
,,Kvůli Ell," řekl zřetelně.
Goyle mu něco začal šeptat do ucha a on vypadal, že by nejradši utekl pryč.
,,Expelliarmus!"
Uslyšel jsem za sebou. Byla to Hermiona s Ronem.
,,To byl Draco? Ell ho hledá!" Řekla Hermiona.
,,Ona o něm ví?" Zeptal jsem se.
,,Vypadá to že ano, pojďme, musíme z tadyma vypadnout."

Chtěli jsme se rozběhnout pryč, ale všichni jsme najednou uviděli malé oranžové světlo. Chtěli jsme jít blíž, ale světlo začalo sílit a taky začalo smrdět. Co to má být? Jak se tohle stalo? Rozběhli jsme se pryč, ale magický oheň nás rychle doháněl. Málem už bylo po nás, protože všechny možné cesty hořely, ale naštěstí jsme narazili na košťata. Tady je opravdu všechno. Každý jsme si vzali jedno a chtěli jsme odletět, ale viděl jsem Malfoye stát na nějaké hromadě. Rozhlížel se všude okolo sebe se smutným výrazem. Když nás zahlédl, nespustil z nás oči a čekal, co budeme dělat. Vypadal tak bezmocně a vystrašeně, že mě až překvapilo, že zrovna Malfoy vůbec zná tyhle emoce. Nechtěl jsem aby to tak bylo, ale bylo mi ho líto. Nechtěl bych být v jeho situaci. Nenechám ho tu, ne kvůli Ell.
,,Nenechám je tu!" zařval jsem a nikdo z nich na to nic neřekl. Kdyby nebylo Ell, buď by se mi vysmáli ať přestanu dělat blbosti, nebo by na mě byli naštvaní že pomáhám člověku, co se k nám několik let choval hnusně.
Když jsme letěli blíž, všiml jsem si, že tam Crabbe už nebyl.
Doletěli jsme blíž, a já si všiml na Malfoyovém výrazu že vypadá docela vděčně. Je zvláštní ho vidět tak bezradného. Sletěl jsem k němu co nejblíž to šlo a skočil ke mně na koště. Letěli jsme k východu. Bylo to divné být s ním tak blízko a neprat se s ním. Celkově jsem byl z jeho přítomnosti docela nervózní, ale uklidňoval jsem se tím, že kdyby se mě nějak pokusil zabít, spadl by i on. Jenže on se o to nesnažil. Držel se mě jako klíště a zněl jako kdyby měl každou chvíli brečet. Spadli jsme do chodby na zem a hodně jsme se po ní pováleli.
,,Harry, rychle!" Zařvala Hermiona.
Hodil jsem diadém do ohně a byl jsem rád, protože jsme konečně zničili další viteál. Myslel jsem si že Malfoy odešel, ale něco jsem uslyšel.
,,Pottere kde je? Ell..."
,,Netuším, naposledy jsem ji viděl tak před hodinou." On se podíval vyděšeně a rozběhl se pryč.

Ell
Byla jsem na chodbě a přiběhla se podívat i s Pansy ven. Tohle bylo opravdu šílené. Začala jsem bojovat se smrtijedy, a snažila jsem se pomáhat i ostatním.
,,Ell! Ell!" Podívam se ke dveřím a vidím tam Draca. Srdce se mi na chvíli zastavilo. Nikdy jsem nebyla šťastnější, protože jsem konečně viděla že je v pořádku. Viděla jsem že mě hledá. Měl nervózní, vystrašený a starostlivý výraz. Bez přemýšlení jsem se k němu rozběhla. Cítila jsem jak mi štěstím stékají slzy po tváři i přesto, co se teď děje. Doběhli jsme k sobě a já po něm bez přemýšlení skočila. Nemohla jsem tomu uvěřit.
,,Draco tohle je hrozné, jsi v pořádku? Stalo se ti něco?"
On chtěl odpovědět, ale podíval se vystrašeně za mě. Otočila jsem se a byli tam jeho rodiče, kteří se na nás dívali. Čekala jsem co budou dělat, takže jsem je pořád sledovala, ale jeho matka začla z ničeho nic brečet. Proč? Co se stalo? Obrátila jsem se k Dracovi a chtěla se na to zeptat, ale on začal padat na zem. Najednou jsme ale všichni začali poslouchat hlas Voldemorta, který řekl smrtijedům ať toho nechají, a ať já a Harry přijdeme do lesa. Bylo mi to teď jedno, bylo mi jedno jestli umřu nebo ne. Začala jsem křičet a nahrnuly se mi slzy do očí. Spadla jsem na zem, přisunula se k němu a dala si jeho hlavu do mého klína. Vedle nás stál jeden muž, který se tvářil provinile. Pravděpodobně chtěl zabít mě.
,,J-já nechtěl zabít ho... pane Luciusi vy víte že bych vám nikdy nezabil sy-"
,,Avada kedavra!" Zařval naštvaně Dracův otec.
Začala jsem na něho mluvit, ale nereagoval. Plácala jsem ho po tvářích, ale nic se nedělo. Měl zavřené oči. Začala jsem zkoumat i tep, ale nic jsem necítila.
,,Draco... Draco," řekla jsem s pláčem. Slzy padaly na jeho tváře, které jsem mu držela.
,,Draco... prosím Draco, neopouštěj mě. Notak Draco! Udělej něco... udělej cokoliv. Otevři oči, mrkni, začni dýchat, prosím!"
Posunula jsem si ho k sobě, chytla ho a dívala se mu do obličeje.
,,Nesmíš mě opustit! Jsem tady, vždy tady pro tebe budu a vždycky jsem tady byla, tak tady buď ty pro mě, prosím," zašeptala jsem zoufale. Nemůžu uvěřit, že se tohle právě děje.
V tu chvíli tam přiběhli bratr, Hermiona i Ron.
,,Co se sta-" chtěla se zeptat Hermiona, ale viděla mě brečet a když pochopila co se děje, dala si ruku přes pusu. Vůbec jsem je nevnímala, jak bych taky mohla. Položila jsem Dracovi hlavu na hruď a začala křičet.
,,Vrať se! Vrať se! Prosím, nesmíš mě opustit, teď ne. Ještě máš hodně času. Ješte nemůžeš umřít. Prosím, miluju tě Draco," říkala jsem víc a víc potichu a víc a víc zoufale. Už jsem neměla žádnou naději.
,,Měla jsem to být já."
Položila jsem si jeho dlaň na mou tvář a chtěla jsem pobrukovat tu známou písničku v mé hlavě, ale nešlo to. Teď mi došlo z kama ji znám, a začala jsem ještě víc brečet. Slyšela jsem jak Hermiona brečí a Harry za mnou přišel a objal mě.
,,Já takhle nechci žít. Nechi žít bez něj."

15K!!!! Dekuju strasne moc! Je to uzasne. Jinak napsala jsem do pribehu, ze tam byl Draco Crabbe a Goyle, i kdyz vsichni vime ze tam byl mista Crabba Blaise. Napsala jsem to proto aby to navazovala na pribeh a bylo by hodne divne kdyby byl Draco kamos s nekym kdo ho da se rict zradil. Jinak doufam ze se vam tahle cast libi, miluju vas.