Draco Malfoy

27.

Ell
Pomalu jsem vstala, opřela se rukama o zábradlí a s očima plných slz sledovala výhled z astronomické věže. Hermiona za mnou přišla a pohladila mě po zádech.
,,Jsi v pořádku?" Zeptala se. ,,Já ano. Ale nejde o mě, bojím se o Draca," odpověděla jsem potichu.
,,Ell... před chvílí sis prošla jednu z kleteb se nepromíjejí a mohly se stát další hrozné věci."
Nahlas jsem vydechla a v tu chvíli mi něco došlo.
,,Kde je Harry?"

Harry
Odešel jsem z astronomické věže co nejrychleji jsem mohl. Pronásledoval jsem Malfoye abych se dostal k Snapeovi. Když jsem běžel ven, pozastavil jsem se u velké místnosti, byla celá zničená. Vyběhl jsem ven a už jsem je tam všechny viděl. Hagridův dům hořel a mně se začaly vybavovat všechny vzpomínky z dětství.
,,Snape! On vám věřil!" Zařval jsem a bylo mi jedno, jestli mě uslyší smrtijedi.
Najednou jsem spadl. Bellatrix na mě použila nějaké kouzlo.
,,Ne! Ten patří pánovi zla!" Zařval na ni Snape, a ona se jen zamračila a utekla za ostatníma. Snape tam ještě pár vteřin stál.
,,Sectumsempra!" Zařval jsem, když se otočil a já rychle vstal, ale on použil obranné kouzlo. Opět jsem spadl. Najednou jsem slyšel kroky.
,,Opovažujete se používat má vlastní kouzla proti mně, Pottere? Ano, já jsem princ dvojí krve."
Odešel a já tam zůstal ležet. Všechno mi začalo zapadat do sebe. Celou dobu to byl on. On vymyslel tu kletbu kterou jsem použil na Malfoye, proto věděl jak mu pomoct.

Ell
Naklonila jsem se z astronomické věže a viděla tam velkou skupinu lidí.
,,Co se tam děje?" Zeptala jsem se. ,,Našli Brumbála," řekla Hermiona po tom, co se tam podívala.
,,Půjdeme tam? Třeba tam bude Harry," zeptal se Ron. ,,Já jdu," odpověděla Hermiona.
Oba dva se na mě dívali a čekali co řeknu.
,,Já tady na chvíli zůstanu," odpověděla jsem a ani jsem se na ně nepodívala.
,,Dobře.. my potom přijdeme"

Harry
Chtěl jsem jít za sestrou, ale když jsem byl u školy, viděl jsem už z dálky hodně lidí. Přišel jsem blíž, všichni se na mě dívali a já se snažil dostat dopředu. Brumbál. Leželo tam jeho mrtvé tělo. Sedl jsem si k němu, odrhnul mu vlasy z očí a začal brečet. Najednou mě někdo obejmul.
,,Ššš... to je dobré Harry," řekla Ginny. Byl jsem rád že to byla zrovna ona.
Opřel jsem se o ni a objal ji nazpátek. Podíval jsem se směrem na Hermionu, brečela, ale všiml jsem si, že profesorka McGonagallová vytáhla hůlku a zvedla ruku. Z konce hůlky šlo slabé světlo a na obloze to vytvořilo malou díru v té lebce, co vyvolali smrtijedi. Začali to dělat i ostatní profesoři a pak se přidali i žáci. Zahlédl jsem malé světlo i na astronomické věži.

Ell
Dívala jsem se dolů, viděla jsem jak tam bratr brečel. Chtěla jsem jít za ním, ale naštěstí ho uklidnila Ginny. Stála jsem přesně na tom místě, kde stál Brumbál, než ho Snape zabil a na stejném místě když jsem tu byla s Dracem poprvé. Všimla jsem si že začali dole zvedat hůlky a dělat tím světlo. Nemohla jsem o to přijít a udělala to taky. Z očí mi začaly stékat slzy. Ale zase se něco začalo dít. Viděla jsem Draca, jak běží v lese s těma lidma co tady byli a slyšela jsem smích Bellatrix ze všech stran. Nevím jak, ale začala jsem vidět jeho obličej. Byl vystrašený, vyčítavý a smutný. Ukazuje to, co se děje teď? Když to skončilo, spadla jsem na zem protože se mi zamotala hlava.
,,Ell! Co se děje?" zeptala se Hermiona, která tady zrovna přiběhla. ,,Nic... zamotala se mi hlava... co tady děláš?"
,,Říkala jsem ti, že sem pak přijdu," řekla a pomohla mi se zvednout.
,,Děkuju.. ale kde je Harry?" Zeptala jsem se.
Hermiona se podívala dolů, já jsem se podívala taky. Pořád tam byl. Rozhodla jsem se že za ním půjdu. Vyběhla jsem ven, sedla si k němu a objala ho.
,,Už pojď Harry, pojď si odpočinout."
Nic neřekl, pomalu jsem s ním vstala a šla ho i s Ginny, Hermionou a Ronem doprovodit do Nebelvírské místnosti. Naposledy jsem ho objala, rozloučila se s něma a šla na pokoj.
Ve Zmijozelské místnosti seděla Pansy s Blaisem, chtěla jsem kolem nich rychle projít a dělat že je nevidím, hlavně kvůli němu, ale ona si mě hned všimla a přiběhla za mnou.
,,Ahoj Ell... jsi v pohodě?" ,,Já jo. To spíš bratr měl rád Brumbála..." ,,Ne.. já myslela Draca,"
Zaskočilo mě to, mlčela jsem.
,,Já... nevím co s ním je. Mám o něj hrozný strach."
Pohladila mě po rameni a podívala se na mě soucitným pohledem. Rozloučili jsme se a já přišla na pokoj. Byla tma, do oken mi nesvítil ani měsíc. Chodila jsem po pokoji a přemýšlela. Co když se mu něco stalo?
Ze zoufalství jsem si sedla na zem k oknu, vytáhla hůlku a udělala to světýlko. Dívala jsem se z okna a přemýšlela. Co asi teď dělá? Co když mu někdo ubližuje a já mu nemůžu pomoct?
,,Doufám že jsi v pořádku," řekla jsem si pro sebe.

Draco
Přišli jsme domů, rodiče, Bellatrix a ostatní smrtijedi šli něco řešit, mě naštěstí poslali do pokoje.
Lehl jsem si na postel a díval se do stropu. Před očima jsem pořád viděl Ell, jak trpí na zemi bolestí. Do očí se mi nahrnuly slzy, snažil jsem se nebrečet, ale nedokázal jsem to. Ukápla mi slza, ale hned jsem si ji utřel.
,,Vzmuž se," řekl jsem potichu pro sebe.
Takhle jsem se cítil když na mě Potter použil to kouzlo. Vytáhl jsem hůlku, ale něco se stalo. Z konce svítilo mírně světlo. Proč? Najednou jsem viděl Ell. Jakobych ji sledoval z venku. Seděla na zemi a dívala se z okna. Z hůlky jí svítilo to stejné světlo. Doufám že jsi v pořádku Ell..

Omlouvam se ze je to tak kratke a mozna i trochu matouci, nektere dily uprimne flakam, protoze vim co chci delat v dalsich a chci vas nechat napjate xd JINAK JSME ZVLADLI 6K PRECTENI, NEUVERITELNE, DEKUJU NESKUTECNE MOC