Jeho křídla, byla tmavší než noční obloha.
Vyvolávala ve vás strach a také respekt.
Toužil jsem se jich dotknout, cítit tu hebkost.
,,Ty nejsi démon, ale anděl z pekla."
-
Taekook
(cz/sk)
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Nehnutě jsem seděl na parapetu už několik hodin. Pouze jsem hleděl ven na město, nic víc.
Stále mám před sebou dívku s hnědými vlasy, která se kvůli mně dostala do léčebny. Zničil jsem ji život ještě předtím než stačila vůbec žít.
Mé tělo se třáslo zimou, byl jsem psychicky vyčerpaný a bolest neustupuje. Taehyung udělal chybu, že se za mě postavil před Satanem.
Jak to mohl udělat, když věděl jaký jsem?
Zamilovat se do něj bylo to nejlepší rozhodnutí v mém životě. Dal mi toho tolik, ale já jsem mu přidělal pouze starosti. Nejsem hoden jeho laskavých slov a něhy, kterou mi dává.
Zradil jsem vlastní rodinu a nebyl správným synem, ačkoliv mi dávali lásku a věřili mi. Sám jsem zapříčinil to, že mě od sebe odstřihli, ale zasloužil jsem si to.
Zesměšňoval bratra, který se o mě staral i přes to všechno jaký jsem byl. Nikdy jsem nebyl schopný mu poděkovat za to, že i když byl celý den v práci, tak stále myslel na to, aby mi připravil večeři. Uklízel celý byt, protože já jsem se nehnul ani prsty a v ničem mu nepomohl.
Rozbíjel jsem talíře, když jsem se vracel ožralý. Křičel jsem na něj bezdůvodně a nadával na jeho osobu. Kradl jsem mu peníze, abych si mohl koupit krabičku cigaret či tvrdý alkohol.
Jak ubohá lidská bytost.
,,Jungkookie."
Taehyung si položil hlavu na mé rameno a objal mě zezadu kolem pasu. Nereagoval jsem, nedokázal jsem se mu podívat do očí po tom všem.
Změnil jsem se, toho jsem si vědom. Ale mám pocit, že nedokážu žít s následky mých činu.
,,Nesahej na mě, prosím." zašeptám
Můj hlas se třásl a nutně bych potřeboval doplnit tekutinu, kterou jsem kvůli neustálému pláči ztratil. On mou prosbu ovšem ignoroval a dokonce mi věnoval polibek do vlasů.
,,Budu, protože tě miluji."
Nerozumím tomu. Jak se mě může dotýkat, jak je možné, že jsem se mu nezhnusil? Stydím se za to, že mě sledoval již roky, aniž bych o tom věděl, takže měl před sebou úplně všechno. Ví o všem, co jsem provedl. Každá zbytečná rvačka v klubu, ubližování slabších, abych si aspoň na chvilku připadal lepší.
,,Jak by jsi mohl, jsem odporný."
Otočil si mě čelem k sobě a jeho oči na chvilku nabraly rudý odstín. Nohy mi dal více od sebe, aby se ke mně mohl dostat co nejblíže.
,,Nejsi odporný, jsi krásná lidská bytost, která se nezachovala vždy nejlépe. Nejpodstatnější je, že jsi si to dokázal uvědomit, ne každý by to zvládl." řekne
Vidí ve mně to dobro i přes to všechno, tak strašně moc mě to ničí. Trhl jsem sebou ve chvíli, kdy vedle mě na parapet přistál Jin.
Taehyung mě ihned objal kolem pasu více a přitáhl si mě k sobě do náručí. Zmateně jsem stál vedle jeho boku a pozoroval démona, který nás sledoval.
,,Satan mě sem poslal, vypršel ti čas." řekne
Mé srdce začalo bušit o sto šest a se strachem jsem se podíval na chlapce s černými vlasy. Opustí mě?
Věnoval mi jemný úsměv, ačkoliv jeho oči prozradily nejistotu. Pohladil mě po tváři a na to stejné místo mi poté věnoval polibek, nehledící na to, že tu nejsme sami.
,,Přijdu pak za tebou, neboj se." zašeptal
Chtěl jsem tomu věřit, nedokázal bych být teď sám po tom všem.
,,Jungkook je povolán do pekla též."
﹏
Zdravím
Blížíme se ke konci...bohužel Nejraději bych tenhle příběh psala do nekonečna, hrozně jsem si ho oblíbila...
