14. I died in this place

1.2K 123 14
                                    

,,Proč jsi se vrátil?" optám se

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

,,Proč jsi se vrátil?" optám se

Atmosféra v kuchyni byla poněkud zvláštní. Ráno jsem se probudil, stále svírající jeho ruku, ale nedokázal jsem nic říct.

Poprvé jsem na něho promluvil před chvilkou, ptající se zda pije kávu. Připadal jsem si hloupě, jelikož každému by došlo, že odpověď bude záporná, také že byla. 

,,Neměl jsem to v plánu, ale cítil jsem tvou bolest z mého odchodu." odpoví

Přestal jsem míchat svou kávu a nesměle zvedl zrak k němu. 

,,Jak jako cítil?" 

Překvapuje mě čím dál, tím víc. 

,,Dokážu se dostat do tvé hlavu, stejně tak mohu cítit tvoje pocity, ačkoliv nejsem přímo u tebe." osvětlí 

Měl jsem chuť propadnout pod zem. 
Do místnosti vstoupil můj bratr za což jsem byl vděčný, protože ukončil tuhle konverzaci. 

,,Dobré ráno." popřeje

Pouze jsem kývl a přestal se dívat na démona, který stál u kuchyňské linky.

,,Mluvil jsi na mě?" optá se

Zapomněl jsem na to, že dneska nemá přednášku a tím pádem jsem mluvil trochu hlasitěji než bych měl.

,,Nemluvil, dáš si kávu?" 

Byl viditelně překvapený, nikdy v životě jsem se ho na to nezeptal, ačkoliv pro ostatní je to samozřejmost. 

,,Moc rád, děkuji." 

Sedl si na barovou židli a nervózně si prohrábl svoje blond vlasy. 
Vzal jsem do pravé ruky čistý hrníček a nenápadně se podíval na Taehyunga, který měl pobavený úsměv na tváři. 

Měl jsem sto chutí ho poslat do prdele, ale bohužel jsem nemohl.

,,Dvě lžičky kávy a trocha mléka, že?" optám se bratra

Jemně pootevře rty a pouze debilně čumí. 
Poté se však probere a okamžitě začne kývat hlavou.

,,Ano, je hezké, že si na to ještě pamatuješ." zašeptá 

Na malý moment jsem se cítil provinile? Nevím, jak to přesně popsat, ale poslední dobou mě dokáže vyvést z míry více věcí a vůbec se mi to nelíbí. 

Rychle jsem dodělal nápoj a beze slova odešel zpátky do pokoje. 
Převlékl jsem se do normálních hadru a přešel do koupelny, abych si upravil vlasy.

,,To bylo od tebe milé." ozve se hluboký hlas

Skoro jsem vykřikl, když jsem spatřil démona, jak sedí na pračce v tureckém sedů. 
To jako umí kurva i teleportovat? 

Upravil jsem se a odešel zase vedle. Sedl jsem si na své místo a zapálil si. 

,,Chtěl bych tě zase někam vzít." řekne ve chvíli, kdy se objeví přede mnou

Doufal jsem, že budu moct být doma a netrávit čas zrovna s ním. Poraženecky jsem vydechl, jelikož mi bylo jasné, že s tím nemohu nic udělat.











Protentokrát jsme se na místo vydali pěšky, byl jsem mile překvapený. 
Taehyung kráčel přede mnou, aby mě vedl. Sledoval jsem jeho křídla, která mě od začátku fascinovala a čím déle ho znám, tím větší touhu mám se jich dotknout. 

Démon byl zticha, což mě trochu znervózňovalo. 
Většinou má tendenci se o něčem bavit, ani mi neřekl kam máme namířeno. 

Dostali jsme se do odlehlejší části města, kde to nepůsobilo vábně. 
Vsadil bych se, že nikdo tudy neprochází ve tmě, jelikož i za světla to vypadá ohavně. 

Chlapec s černými vlasy se najednou zastavil a posadil se na betonový obrubník. 
Zmateně jsem jeho čin následoval. 
Seděli jsme před barem, který byl hádám už nějakou dobu zavřený. 

,,Proč jsme tady?" optám se

Po včerejšku jsem měl pocit, že mě opět vezme na místo, aby ve mně probudil soucit. Avšak tohle místo vidím prvně a nemá to se mnou vůbec nic společné.
Dlouho mlčel a tak jsem automaticky upřel zrak na něj. Jeho černý oči byly temnější a bez mrknutí se díval na opuštěný podnik.

,,Na tomhle místě jsem zemřel."




Příští díl bude o Taehyungovi, tak snad vám to nebude vadit, ale chtěla jsem, abyste věděli něco málo i o něm (. ❛ ᴗ ❛.)

Mějte se krásně 
Luv u ❤

ANGEL FROM HELL /taekookWhere stories live. Discover now